Centrum pro teoretická studia slaví. Článek jejich vědců zvítězil v mezinárodní so












            ******************************************************************************************

            * Centrum pro teoretická studia slaví. Článek jejich vědců zvítězil v mezinárodní soutěži
            ******************************************************************************************
            Mgr. Irena Šímová, Ph.D., a prof. David Storch, Ph.D., z Centra pro teoretická studia UK a

            v soutěži E4 (Ecography Award for Excellence in Ecology and Evolution) časopisu Ecography.
            přehledový článek The enigma of terrestrial primary productivity: measurements, models, sc
            diversity–productivity relationship věnující se produktivitě prostředí uspěl v konkurenci 

            rukopisů.
            Je produktivnější tropický les, nebo les mírného pásma? Ačkoli převažuje názor, že produkt
            rovníku směrem k pólům, někteří výzkumníci tvrdí, že lesy mírného pásma jsou úživnější. Vl

            deštný les Monteverde, Kostarika (foto: David Storch). Vpravo: deštný les mírného pásma, W
            (foto: Irena Šímová).?

            Produktivita (neboli úživnost) prostředí úzce souvisí s koloběhem důležitých prvků na plan
            dusík, fosfor) a zároveň ji mnozí ekologové považují za hlavní příčinu toho, proč je na ně
            stanovištích více druhů než na jiných a proč klesá počet druhů od rovníku k pólům. Přestož

            ekologickou veličinu, stále ji neumíme spolehlivě stanovit, a to především na velkých pros
            Jsou dokonce spory i o tom, jestli je třeba úživnější tropický deštný les, anebo les mírné
            tedy produktivita opravdu klesá od rovníku k pólům a limituje počet koexistujících druhů.

            Produktivita se měří jako množství rostlinné hmoty vyrobené rostlinami na jednotku plochy 
            Dá se proto celkem dobře měřit na malé ploše, ale hůře už na krajinné, kontinentální či gl
            kde musejí pomoci různé aproximace a modely. A ty se zásadně liší ve svých předpokladech, 

            k diametrálně rozdílným výsledkům.
            V přehledovém článku, který vychází v únoru 2017 v časopisu Ecography, Irena Šímová a Davi
            rozebrali hlavní modely produktivity a detailně prošli dostupná terénní měření. Ukázali, ž

            tropické lesy přece jen produktivnější než lesy mírného pásma, různé modely úživnosti se r
            s terénními daty i mezi sebou, různé odhady rozložení produktivity na povrchu planety se o
            a předpovědi budoucího vývoje se zásadně rozcházejí ve svých scénářích. Tyto rozdíly jsou 

            způsobeny tím, že většina modelů v sobě nezahrnuje některé klíčové proměnné jako například
            dusíku a fosforu, ale také tím, že terénní data jsou velmi různorodá a často se namísto př
            týkají kultur vysázených lidmi.

            V současné době, právem někdy nazývané antropocén, dochází vlivem člověka k masivním změná
            současně s tím, jak rostoucí lidská populace vyčerpává zdroje pro svou obživu. Mění se kol
            důležitých prvků (uhlík, dusík, fosfor) v čase a prostoru a zároveň se proměňuje i rozlože

            Abychom se těmto změnám mohli přizpůsobit, potřebujeme je nejprve umět alespoň rámcově pře
            je tolik důležité shodnout se na této klíčové, ale do velké míry stále neznámé proměnné. T
            docíleno například systematickým měřením přírůstků rostlinné hmoty v terénu a následnou ex

            dat pomocí satelitních snímků, klimatických měření a informací o obsahu dostupných živin.