Zneklidňující kniha pro neklidnou dobu: vyšel první český výklad Starého zákona ****************************************************************************************** * Zneklidňující kniha pro neklidnou dobu: vyšel první český komentář ke Starému zákonu ****************************************************************************************** Právě v těchto dnech se dostává na pulty knihkupectví první z plánované řady česky psaných Starému zákonu. Díky mnohaleté práci doc. Filipa Čapka z Evangelické teologické fakulty UK nejen odborníci, ale i laici lépe porozumět starozákonní knize Kazatel. Během následujícíh vyjít komentáře i k dalším částem Starého zákona. Pracuje na nich tým badatelů ETF UK a Cy teologické fakulty Univerzity Palackého sdružených pod centrem excelence Historie a interp V českém jazyce dosud žádné ucelené kritické výklady Starého zákona nevyšly. Výjimečný je také v tom, že badatelé předkládají výsledky svých studií takovým způsobem, aby interpreta nejen odborníci a studenti, ale i laická veřejnost. Práce na komentáři k jakékoli části Starého zákona vyžaduje mimořádnou šíři znalostí napří od historie, filozofie až po jazykovědu. Filip Čapek, kterému se jako prvnímu z vědců poda a vydat komentář, upozornil, že knihu Kazatel studuje již dvacet let. „Je jednodušší sepsa jednomu tématu než psát komentář ke starozákonní knize, která obsahuje desítky velmi těžký opravdu velmi náročný úkol,“ podotkl docent Čapek, který se pro Kazatele nadchl na začátku při svých studiích na univerzitě v německém Heidelbergu. Dnešnímu člověku může být podle docenta Čapka tato část Starého zákona velmi blízká. „Kaza aktuální, protože obsahuje řadu stále živých témat: proč jsme tady, jak s tím souvisí Bůh, násilím a nespravedlností, k čemu slouží kategorie času,“ podotkl. Jak vysvětluje, kniha K v době soupeření nástupnických států rozpadlé říše Alexandra Velikého v oblasti Palestiny pravděpodobně na konci 3. století př. n. l. či počátku 2. století př. n. l. „Poznání tehde stalo dědictvím dostupnějším širším vrstvám starověkých společností. Elity – a to i ta v d ba skoro až provinčním Jeruzalémě – se musely vyrovnávat s rozmanitými myšlenkovými koncep to, že svět je jinde a že lidé přicházejí s novými, dříve neznámými otázkami. Byla to nekl ta analogie k dnešku. Mám pocit, že žijeme také v neklidné době, vše je v pohybu. Z toho d jako podtitul svého komentáře spojení Zneklidňující kniha pro neklidnou dobu,“ vysvětlil d V pohybu jsou také kolegové Filipa Čapka, kteří pracují na interpretacích dalších částí St Až do poloviny příštího roku by měly vycházet komentáře postupně k těmto knihám: Ester, Ám (kapitoly 1–11), Ageus, Samuelovy a Královské knihy, Jeremjáš (1. část), Exodus a Izajáš (