Paleontologové objevili na Křivoklátsku obří larvy trilobitů ****************************************************************************************** * Paleontologové objevili na Křivoklátsku obří larvy trilobitů ****************************************************************************************** Oblast obcí Skryje a Týřovice na Křivoklátsku přitahuje pozornost všech odborníků, kteří s přírodě, už od dob Joachima Barranda. Paleontologové z Ústavu geologie a paleontologie Pří fakulty UK tam nyní objevili gigantické larvy trilobitů, jež obývaly moře vysokých zeměpis polokoule. Životní cyklus dnešních mořských bezobratlých zahrnuje nejrůznější larvální stadia, jejich může být ve srovnání s dospělými jedinci často velmi odlišný. Tyto rané postembryonální fá základě jejich výživy zjednodušeně rozdělit do dvou kategorií. Do první patří drobné larvy z malých vajíček a následně se začnou živit planktonem nebo detritem, a jsou proto označov larvy (nebo také jako planktotrofní či detritotrofní larvy). Jiné se líhnou z velkých vají na žloutek, jsou větší a během raného vývoje žijí z těchto žloutkových zásob (tzv. non-fee lecitotrofní larvy). Zatímco u dnešních bezobratlých máme o biologii a ekologii raných pos stadií poměrně dobrou představu, u dávno vymřelých organismů jsou naše znalosti zatím velm Paleontologům z Přírodovědecké fakulty UK a z Complutense University v Madridu se podařilo gigantické larvy kambrických trilobitů. Larvy patřící druhům Hydrocephalus carens a Eccapa pusillus pocházejí z několika lokalit v okolí obcí Skryje a Týřovice na Křivoklátsku. Ve s ostatních trilobitů jsou dvojnásobně nebo dokonce trojnásobně větší. Zatímco u většiny kam trilobitů dosahovala nejmenší stadia rozměrů okolo 0,2 až 0,6 mm, u druhu E. pusillus to b druhu H. carens 1,9 mm. Oba mají rovněž velmi neobvyklou morfologii, charakterizovanou pře nafouknutou glabelou (částí hlavového štítu, pod níž se nacházela přední část trávicího tr má navíc výrazně zkrácený vývoj a malý přírůstek mezi jednotlivými larválními stadii. Podo typické právě pro lecitotrofní larvy dnešních korýšů. Autoři se dále ve své studii zamýšlejí nad tím, co mohlo vést ke vzniku lecitotrofního výv trilobitů. V současnosti jsou lecitotrofní larvy hojnější v mořích, kde je produkce plankt nebo sezonně nestálá. Taková situace nastává například ve vysokých zeměpisných šířkách, hl nebo sladkých vodách. Analýza velikosti raných stadií kambrických trilobitů ukazuje, že v  poblíž tehdejšího rovníku se vyskytovaly malé larvy, zatímco velké larvy (včetně druhů H. pusillus) pocházejí z vysokých zeměpisných šířek jižní polokoule podél tehdejšího kontinen Podobná distribuce larválních stadií mořských bezobratlých je známa i ze současnosti, kdy podél rovníku má drobné planktotrofní larvy, kdežto v polárních oblastech převažují velké larvy. Nestálá produkce planktonu v tehdejších vodách vysokých zeměpisných šířek tak mohla trilobitů jednou z příčin vedoucí ke vzniku lecitotrofie. Článek [ URL "http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0031018217300548"] byl pub Palaeoecology. Laibl, L., Esteve, J., Fatka, O. 2017. Giant postembryonic stages of Hydrocephalus and Ecc Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology 470, 109–115.