Nejen kauza Melčák. Právní vědci studují politickou roli Ústavního soudu ****************************************************************************************** * Nejen kauza Melčák. Právní vědci studují politickou roli Ústavního soudu ****************************************************************************************** Právě před pětadvaceti lety, v době přerodu Československa v demokratický stát, začal v ze působit Ústavní soud. Po desetiletích, kdy jediná politická strana ovládala všechny složky obnovení této instituce jedním z hlavních úkolů politické transformace. O jeho postavení v především jeho politické roli se od té doby vedou diskuze. Vstoupit do debaty se chystá i Právnické fakulty UK a Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Skupinu, již vede JUDr. Jana Ondřejková, Ph.D., z Právnické fakulty UK spolu s JUDr. Janem Ph.D., z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR, tvoří osm badatelů specializujících se na t soudnictví. Grantová agentura ČR nedávno finančně podpořila jejich tříletý projekt Ústavní ústavy nad politikou nebo v politice?. I když se o politické roli Ústavního soudu ČR, jeho pravomocích a úkolech místy vedou hlas diskuze (ta nejhlučnější proběhla zřejmě po kauze Melčák z roku 2009, v jejímž důsledku do voleb do Poslanecké sněmovny), komplexní odborný pohled na věc stále chybí. A tuto mezeru tým sdružený kolem Jany Ondřejkové. „Naším hlavním cílem je zmapovat existující teorie o roli ústavních soudů v politických sy zjistit, co je z nich přenositelné do České republiky, co je nutné doplnit vzhledem k spec České republiky a co z nich vyplývá pro hodnocení role a postavení našeho Ústavního soudu. projektu je více ústavněprávní. Soudnictví je vnímáno jako samostatná moc. My se ale musím skutečně samostatné, neexistují tady – zejména u Ústavního soudu – mnohem užší souvislosti mocemi? Má to nějaký vliv na naše chápání, případně i hodnocení demokracie a teorií s ní s je třeba dělba moci? S tím souvisí třetí část našeho projektu, kterou budou tvořit empiric Například kolega Jan Chmel prostřednictvím upravených postojových modelů, které se používa k soudcům Nejvyššího soudu Spojených států, zjišťuje, zda a nakolik osobnost konkrétního ú jeho postoje mají vliv na rozhodování senátů a pléna Ústavního soudu,“ vysvětlila Jana Ond Jan Malíř povede čtvrtou část projektu, v jejímž rámci hodlá analyzovat limity, kterými je ústavní a soudní přezkum omezen. „V zemích, jež mají podobný historický vývoj a jsou v pod Česká republika – Maďarsko nebo Polsko –, dochází v současnosti k poměrně zásadním zásahům ústavního soudnictví, které – ať už oprávněně, nebo ne – souvisejí s vnímáním jeho politic přitom hovoří o míře aktivismu versus zdrženlivosti ústavních a obecných soudů. S touto mí institucionálních prvků – to, jak soud vypadá, kdo ho tvoří, ale také to, jak jsou vymezen a zda soud sám je ochoten v určitých případech respektovat, že určité otázky mají být s oh moci nebo věcné důvody přenechány k rozhodování politické moci. O tom všem je třeba hovoři sebeomezení soudů, známá např. z USA nebo Francie, je nejspíš vhodnějším řešení, než když politická moc shora,“ podotkl Jan Malíř. Vědci, opírající se o výsledky svých analýz, by se na debatách o fungování Ústavního soudu podíleli minimálně v následujících třech letech. Předpokládají, že k výsledkům projektu bu doporučení směrem k Ústavnímu soudu a právní doktríně, proč je potřebné detailněji přihlíž Ústavního soudu na politický systém České republiky a jak by se tato skutečnost mohla odra činnosti Ústavního soudu, respektive v hodnocení této rozhodovací činnosti ze strany doktr Na projektu Ústavní soud ČR: strážce ústavy nad politikou nebo v politice? pracují vedle J DSc., JUDr. Miluše Kindlová, M.Jur., Ph.D., Mgr. Bc. Jan Broz, Mgr. Jan Chmel, Mgr. Radek státu a práva Akademie věd ČR.