Fitko jako nové náboženství, krást ve Žďáru se vyplatí. Třetí kolo Science slamu ****************************************************************************************** * Fitko jako nové náboženství, krást ve Žďáru se vyplatí. Třetí kolo Science slamu ****************************************************************************************** Popularita fenoménu, který se šíří pod anglickým označením science slam, v posledních lete stoupá. Jeho cílem je zábavnou formou prezentovat veřejnosti vědecké a výzkumné úspěchy ml akademických pracovníků. Letos poprvé se projektu účastní i Univerzita Karlova. Studentský klub Celetná se v pondělí večer proměnil k nepoznání, hostil totiž vůbec první pojmenované jednoduše Science slam. První kolo klání proběhlo již koncem května a jeho tém lékařské vědy a neživá příroda. Druhé, červnové kolo se věnovalo vědám o živé přírodě. Tře vyhrazeno humanitním a společenským vědám. Do tohoto závěrečného kola postoupilo osm mladý prezentovali širokou škálu témat od Hegelovy filozofie a religionistiky až po trestní práv zdraví. A jak soutěž probíhá? Každý z účastníků má pro své vystoupení vyhrazeno šest minut. Během srozumitelně a zábavně přiblížit porotě – laickému publiku – oblast svého bádání nebo prez svého výzkumu. Zakázány jsou veškeré audiovizuální pomůcky, jinak se však představivosti m Nejúspěšnější ze „slamerů“ postupují do meziuniverzitního kola, které se uskuteční na podz spolupráci s Masarykovou univerzitou. Pondělní kolo mělo hned čtyři oceněné. Třetí místo obsadil Tomáš Korda z Filozofické fakul příspěvkem o Hegelově absolutním vědění. Korda se rozhodl prezentovat Hegelovu koncepci po která úzce souvisí s jeho pojetím zkušenosti. Tento pojem ale filozof vnímá velmi odlišně zkušenost běžně chápeme my. „Abychom podle Hegela učinili zkušenost, musíme si ji uvědomit uvědomit, že podstata předmětu se nám jeví,“ vysvětluje Korda. Podstata předmětu leží přím nás je jen uvědomit si, že není ničím zastřena, právě to je ale velmi komplikované. Jako p posloužil dobrý voják Švejk: „Není Haškův Švejk idiot, u kterého máme velkou potíž učinit My nevíme, jestli to Švejk hraje, jestli je mazaný a lstivý, anebo jestli je to skutečně t Nejsme schopni se rozhodnout, a učinit tak zkušenost. Problém ovšem není ve Švejkovi a jeh rozhodnutí musíme udělat my sami.“ Druhé místo získala religionistka Zuzana Marie Kostićová z Husitské teologické fakulty UK. zajímá náboženství současnosti. Vycházíme z mýtu, který se jmenuje sekularizace. Ta bývá p jako krásný proces, během něhož se zbavujeme starých pověr a spějeme k lepší společnosti, založena na tmářství, náboženství a dogmatech,“ přibližuje oblast svého výzkumu Kostićová. noviny a na zadní stránce máme horoskopy, otevřeme dámský časopis a najdeme čtyřstránkový pomoci svíček a magie přivábit lásku svého vyvoleného. Zapneme televizi a máme volat věštc do fitka, tak po cvičení deset minut meditujeme.“ Kostićovou a její tým zajímá, co mají ty společného a jestli náhodou nejsme svědky vzniku nového, moderního náboženství bez boha a O první místo se podělili Jakub Drápal a Tomáš Jirsa z Právnické fakulty UK, kteří od publ shodný počet hlasů. Tomáš Jirsa se věnuje mikrohistorii, konkrétně se zabývá individuálním jejich hrdinstvím, zločiny nebo i pasivitou v období kolektivizace. „Představte si, že jst škole. Jste dobrými žáky, dostáváte dobré známky, vaši rodiče jsou majetní sedláci, kteří prací. Jsou zde ale také horší žáci, potomci malorolníků. Nejednou se však změní učitel a situace. Začnete dostávat špatné známky a horší žáci dobré. Špatní žáci se sdruží v klubu, garantuje samé jedničky, ale vy do něj nesmíte. Ostatní žáci vám dokonce seberou pomůcky a si tak své vlastní věci musíte půjčovat za poplatek. Učitel a horší žáci stanoví rozpis, k dodávat svačin, a když je zrovna tlačíte na trakaři do školy, vyfotografují vás školní nov to máte,“ přibližuje období kolektivizace Jirsa. Sebrané školní pomůcky ale byly ve skuteč stroje a dodávky svačin přemrštěné rozpisy na dodávky masa, mléka a vajec. Odporovat repre však byla schopna jen malá část populace. Jakub Drápal není jen obyčejným studentem právnické fakulty, kromě práva jsou jeho velkou Svou lásku k matematice se rozhodl zúročit v prostředí českých soudů. „Pokud jste spáchali krádež,“ oslovil publikum Drápal, „a byli jste souzeni v Brně, Frýdku-Místku nebo Ústí nad šedesát procent z vás natvrdo do vězení. Kdybyste ale byli souzeni soudem ve Svitavách neb Sázavou, do vězení půjde jen pět procent z vás.“ Velké rozdíly při ukládání trestu za stej různých soudů jsou nespravedlivé a právě to se stalo předmětem výzkumu Jakuba Drápala. Zaš daleko, že spolu se zahraničními výzkumníky vyhodnocoval i vliv počasí na rozhodnutí pražs Příčinu rozdílů v ukládání trestů se mu zatím nepodařilo odhalit, i přesto má jeho bádání hodnotu. „Pokud budete chtít něco ukrást, tak nejlépe ve Žďáru nad Sázavou,“ rozloučil se Science slam Poprvé se uskutečnil roku 2006 v německém Darmstadtu jako vědecká varianta poetry slamu – vytvořit pro vědce veřejný prostor, ve kterém by mohli poutavým, zajímavým a zábavným způs V Německu si žánr science slamu okamžitě získal obrovskou popularitu, a záhy se proto zača možnost se do akce zapojit nově také na Univerzitě Karlově. V prvním ročníku se soutěže úč o dvacet soutěžících. Nejširší zastoupení mají lékařské obory, největší účastí studentů se