Prostor na UK: Profesní dům na Malé Straně ****************************************************************************************** * Prostor na UK: Profesní dům na Malé Straně ****************************************************************************************** Jednou z nejstarších budov Univerzity Karlovy je Profesní dům na Malostranském náměstí, sí Matematicko-fyzikální fakulty UK. Prošel jím každý úspěšný student, v jeho aule se totiž p pořádají promoce absolventů bakalářského studia. Kromě refektáře s nádhernou výzdobou však tajemství. Raně barokní budova na Malostranském náměstí byla dokončena roku 1691. O její výstavbu se řád, který roku 1625 získal kostel sv. Mikuláše s farou a vedle stojící školou. Profesní d místě mezi kostelem sv. Mikuláše a rotundou sv. Václava a měl být obýván výhradně tzv. pro professi quatuor votuorum), což byli členové jezuitského řádu, kteří řádně dokončili celou Jednalo se o jakousi řádovou elitu, z jejíhož středu byli vybíráni vyšší představení řádu kteří byli posíláni na zahraniční, často zámořské misie. Stavební plány se záhy staly zdrojem sporů mezi jezuity a městskou radou, které nevyhovova půdorys budovy. Před zahájením stavby bylo nutné vykoupit mnohé domy, které se nacházely n náměstí a z jejichž vlastnictví plynuly městu značné zisky. K výkupům docházelo od roku 16 Albrecht z Valdštejna věnoval řádu donaci na výstavbu profesního domu, ta však byla použit Posledních dvanáct domů bylo přes protesty vykoupeno roku 1671. O něco později, na přelomu pak došlo ke konečnému vyměření staveniště. Na výstavbě se podílelo několik architektů v čele s Giovannim Domenicem Orsim a Francescem má tři křídla a na rozdíl od jezuitské koleje v Klementinu je její fasáda výrazně prostší. vzezření se stavitelé uchýlili na naléhání řádového generála Gianpaola Olivy, který doporu zdrželi všeho, co směřuje k přehnané zdobnosti. Dekorativní, pozdně barokní portál pochází století. Při pohledu zvenčí je v severozápadním nároží budovy zřetelně odlišena ta část, v stál kostel sv. Václava. Ten byl zbudován mezi lety 1628–1629, v této době k němu bylo přeneseno sídlo malostranské původně sídlila při kostelu sv. Mikuláše. Během výstavby Profesního domu byla někdy kolem poškozena statika kostela sv. Václava, především té jeho části, na kterou navazovala rotun Kostel byl proto roku 1683 stržen a znovu vystavěn mezi lety 1684–1687, aby mohl být prost využit pro novou stavbu. Kostel původně vyplňoval místo mezi dnešním severním a západním k jeho hlavní vchod směřoval na horní část Malostranského náměstí, do sakristie se vstupoval Nerudovy ulice. V současnosti je bývalá kostelní loď rozdělena do dvou pater, ve kterých j učebny MFF UK. V posluchárně ve třetím podlaží je zachována kostelní klenba a část původní Do dnešní podoby byl kostel přestavěn mezi lety 1784–1789 za vlády Josefa II., kdy došlo k Farnost byla přenesena zpět ke kostelu sv. Mikuláše. Po zrušení jezuitského řádu totiž are vlastnictví státu a byl uzpůsoben administrativním účelům. V nově zřízeném Zemském domě, j Profesní dům označován, se nacházela zasedací síň zemského soudu a sídlila zde rovněž stát Po vzniku Československé republiky byl dům využíván ministerstvem financí. Pro potřeby úst pokladny byla do budovy mezi lety 1922–1927 vestavěna bankovní dvorana s půlkruhovým závěr Aloise Špalka. V dvoupodlažním sklepení budovy pak byly zřízeny trezory s depozitními kovo kterých byl mimo jiné uchováván zlatý poklad republiky. Během druhé světové války v Profesním domě fungoval Úřad říšského protektora. Spodní patro v této době pravděpodobně přebudovány pro vojenské účely. Zajímavým nálezem z této doby by jednoho z úředníků. Deník je dnes uložen v Národním archivu. Prvního října 1953 byla v Profesním domě slavnostně otevřena Vysoká škola železniční v Pra vyčleněním z Českého vysokého učení technického a měla čtyři fakulty. Roku 1960 byla přemí Profesní dům se dostal pod správu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Spolu s Vysokou školou dopravní a později s Matematicko-fyzikální fakultou UK jej využíval spisová služba Městského soudu v Praze. Matematicko-fyzikální fakulta usilovala o povolení objektu již od šedesátých let, sdílení budovy s další institucí ji však značně komplikoval průtazích a jednáních začaly práce v té době již značně poškozeného domu v roce 2001, o tř budova vydala své největší tajemství – rotundu sv. Václava. Rotunda sv. Václava Podle historických záznamů byla rotunda sv. Václava postavena v 11. století na Malostransk nic se z ní však nezachovalo a historikům se nedařilo zjistit, kde přesně stála. Situace s 2003 při rekonstrukci Matematicko-fyzikální fakulty UK. Renovaci začaly komplikovat neznám v podlaze. Archeologové je původně považovali za zavezené barokní sklepení, ovšem když se sklepení nevede žádný vchod, bylo téměř jisté, že jde o kryptu. Při jejím odkrývání byly o kruhového románského zdiva a především zbytek původní románské podlahy. Tak byla po několi objevena rotunda sv. Václava. Z archeologického hlediska je to jedno z nejvýznamnějších pražských nalezišť. Vedle zcela takzvaného vyšehradského typu, která sestává ze 74 dlaždic s reliéfními motivy gryfa a lva odhalila například kolekci šperků z období 9. – 10. století, kostru rytíře a jeho rodiny z Lucemburského a na tři tisíce úlomků různých nádob. Byly odkryty rovněž pozůstatky staveb, místě nacházely ještě před rotundou, konkrétně ohořelý stropní trám, zbytky ohniště a jímk nejspíš stál již v 8. století. Na své zpřístupnění si rotunda musela počkat deset let. Tak dlouho trvalo sehnání dotací n na jejímž financování se nakonec podíleli dárci z celé České republiky. Podpora EHP a Nors zvládla pokrýt osmdesát procent nákladů, zbytek musela sehnat sama Matematicko-fyzikální f Rotunda byla slavnostně otevřena roku 2015 během Dnů evropského dědictví. Další informace o rotundě sv. Václava a o projektu její záchrany naleznete na webu http:// rotunda.cz/ [ URL "http://www.nase-rotunda.cz/"]