Prostor na UK: Purkyňův ústav ****************************************************************************************** * Prostor na UK: Purkyňův ústav ****************************************************************************************** Roku 1850 začal na pražské lékařské fakultě přednášet fyziologii Jan Evangelista Purkyně. vyvstala naléhavá potřeba zbudovat takový ústav, který by splnil nároky na moderní fyziolo Na splnění Purkyňova snu si však lékařská fakulta musela počkat dalších 90 let. Jan Evangelista Purkyně, který v době svého příchodu do Prahy již požíval světové slávy, m představu, jak by takové moderní a účelné pracoviště mělo vypadat. Vzorem mu byl fyziologi Vratislavi, jejž sám založil a který se stal první institucí tohoto zaměření vůbec. Finanč univerzity ovšem nebyly jejímu vzniku nakloněny a lékařská fakulta nedisponovala ani vhodn kde by nová budova mohla vyrůst. Purkyně tak musel ze svých nároků slevit. Pražský fyziolo prozatímně umístěn do soukromého domu ve Spálené ulici, kde Purkyně bydlel. Ke slavnostním roku 1851. O několik let později byla instituce přesunuta do budovy Svatováclavských lázní, která stá Karlovým náměstím a dnešní Václavskou ulicí do roku 1907. S narůstajícím počtem studentů a pražské lékařské fakulty vyvstala potřeba rozšířit její prostory. Nedostatečnou kapacitou jen ústav fyziologický, ale také ústav histologie a embryologie nebo ústav lékařské biolog století tak byly schváleny plány na výstavbu několika nových prostorných budov na Albertov Budova dnešního Purkyňova ústavu byla postavena mezi lety 1923–1925 podle návrhu architekt Rozsáhlý komplex byl koncipován v purismu první poloviny 20. století, který se snažil opro od nadbytečného dekoru a zdůraznit samu konstrukci stavby či použité materiály. Na své dne si musel počkat až do roku 1937. Téměř po devadesáti letech tak byl u příležitosti stopade narození J. E. Purkyně naplněn vědcův sen o moderním pracovišti v Praze. O výstavbu budovy se nejvíce zasadil profesor Otakar Srdínko, který od roku 1915 zastával histologického a embryologického ústavu. Profesor Srdínko byl po vzoru svého otce velmi ak politické sféře, a tak krátce působil jako ministr školství ve vládě Antonína Švehly. Jako školství se profesoru Srdínkovi podařilo prosadit výstavbu nové budovy pro histologický a ústav na Albertově. K slavnostnímu otevření došlo 16. dubna 1926. Zúčastnili se ho významní představitelé poli akademické sféry, jako nejvýznamnějšího zmiňme prezidenta T. G. Masaryka. Úvodní přednášku profesor Srdínko ve zbrusu nové aule. Budova Purkyňova ústavu je dodnes posledním objektem dnešní 1. lékařskou fakultou vybudován. Profesor Srdínko zesnul náhle roku 1930 ve věku 55 let. Zemřel ve své pracovně v ústavu, k souladu s jeho přáním byla urna s jeho ostatky umístěna do schránky na mramorové pamětní d hale. Schrána byla z budovy odstraněna roku 1939, kdy byl ústav obsazen nacisty. Ostatky p byly navráceny rodině, zatímco z Purkyňova ústavu se stal Reichsinstitut für Blut- und Ras Fyzická připomínka profesora Srdínka, otce Purkyňova ústavu, se do budovy vrátila teprve r byla ve vstupní hale odhalena pamětní deska. V současnosti v Purkyňově ústavu sídlí část 1. lékařské fakulty UK. Studenti zde navštěvuj a lékařské etiky, Farmakologický ústav, Ústav pro histologii a embryologii a Ústav buněčné patologie. Fyziologický ústav nakonec našel své místo v samostatné budově na Albertově 5.