Zákon o volbě prezidenta republiky dává prostor i možné korupci, upozorňuje stud ****************************************************************************************** * Zákon o volbě prezidenta republiky dává prostor i možné korupci, upozorňuje autor studie ****************************************************************************************** Ani ne za půl roku občané České republiky přímo rozhodnou o tom, kdo se stane prezidentem tuto možnost v roce 2013, kdy byl relativně krátce před tím po několika neúspěšných návrzí o volbě prezidenta republiky. Už během kampaně i po volbách se v zemi ostře diskutovalo o ošetřuje vše tak, jak by měla. Stížnosti řešily Nejvyšší správní soud i Ústavní soud. Dokt fakulty Univerzity Karlovy JUDr. Pavel Šutka se proto rozhodl porovnat tuzemský zákon s ob ostatních států Evropské unie. Výzkum mu dal jasnou odpověď: českou úpravu je potřeba nove budeme při každých volbách svědky stejných sporů, nejasností a dohadů jako při prvním hlas S jakým záměrem jste do výzkumu šel? Přijetí zákona o přímé volbě prezidenta republiky je jednou z nejzásadnějších změn v rámci celku a politického zřízení, které u nás za posledních několik let proběhly. Během první v spousta problémů, byla podána řada ústavních stížností. Provázelo ji hodně sporů a diskuzí práce bylo odpovědět na otázku, zda se podobné problémy objevují i v jiných zemích Evropsk volí prezidenta přímo, a zda by se nedal náš zákon po vzoru těchto úprav novelizovat tak, a problémům do budoucna předešlo. Snažím se vysvětlit, v čem bychom se mohli inspirovat ji naopak naše úprava srovnatelná se zahraničím, nebo dokonce lepší. Které pasáže zákona jsou podle výsledků vaší studie ty nejproblematičtější? Práci jsem rozdělil na tři základní oddíly – proces navrhování kandidátů, financování a et volební kampaně. Každá z těchto oblastí má svoje problémy. Pravdou však je, že ta první ob navrhování kandidátů, je v zásadě v pořádku, a to včetně počtu požadovaných podpisů, kdy h tisíc se i v porovnání s jinými státy ukázala jako přiměřená. K diskuzi je snad jen úvaha, počet podpisů neměli sbírat všichni kandidáti, tedy zda bychom neměli zrušit možnost nomin poslanci nebo deseti senátory. Jestli je ale něco nastaveno špatně, je to kontrola podpisů pouze částečně. U nás jako v jediné zemi EU se kontroluje jenom náhodně vybraný vzorek zís chybovost zbytku se dopočítává na základě pravděpodobnosti. To je unikát, který přispěl k a pochybnostem. Výhrady máte především vůči financování kampaně. Můžete popsat, v čem jsou ty největší zád Ve srovnání se zahraničím jsme na tom byli opravdu bídně. V mezidobí od vydání publikace k však došlo k jistému posunu.?? Problém byl například v tom, kdo je odpovědný za financován volební kampaně. Každý kandidát musel zřídit volební výbor, který měl odpovídat za vedení za případné dluhy. Už ale nebylo stanoveno jakým způsobem. Při první prezidentské volbě se jako problém například u kandidáta Jana Fischera, protože skončil v poměrně vysokých dluzí prostředky mu nakonec poskytli po volbách jeho podporovatelé. Co by se ale stalo, kdyby pe Vymáhalo by se to na členech volebního výboru? Takto by to asi nemohlo fungovat, zvlášť kd žádnou kontrolu nad tím, za co kandidát utrácí. Nyní to bylo vyřešeno tak, že se volební v vypustil. Což je trochu zvláštní řešení. Inspirovat jsme se mohli například v Polsku nebo fungují obdoby našeho bývalého výboru. V případě obou zemí bez jejich souhlasu kandidát ne uznatelné výdaje a nemůže ani využívat darů. Volební výbor pak může nést odpovědnost, prot kontrolou, co kandidát dělá. Problematická naopak zůstala otázka darů. V zahraničí je snaha omezit možné dárce jenom na stanovena je i maximální výše darů. U nás je mohou poskytovat i právnické nebo zahraniční toho dokonce výslovně vyloučeny ani podniky se státní účastí. Vyvolává to závislost kandid kteří ne vždy konají nezištně – typicky v případě právnických osob. Poukazoval jste i na problémy spojené s kontrolou financování… Také oblast kontroly financování doznala významných změn. Některé problémy ale zůstaly. Je kterou kandidáti mají, je zavést si volební účet a přes něj přijímat dary a hradit výdaje. není zřejmé, kam co směřuje, protože informace uváděné u odchozích plateb jsou neúplné. Da v tom, že účetnictví se kontroluje až dlouho po skončení voleb, kdy je nový prezident zvol to už nezajímá. Chybí průběžná kontrola. V některých jiných zemích se všechny dary i výdaj zasílat například volební komisi. Ta je eviduje a zveřejňuje na profilech jednotlivých kan za tím účelem vede. Pokud finance nejdou přes komisi, nelze je uznat jako evidovatelný pří navíc je to spojeno se sankcemi za porušení pravidel.  Donedávna nebylo ošetřeno ani to, když někdo další dělá kampaň ve prospěch kandidáta. Přík inzerát advokáta Vladimíra Zavadila uveřejněný v Blesku v den konání druhého kola voleb. P že to dělal z vlastní pohnutky, pan prezident Zeman říká, že s tím neměl nic společného. H s tím nic neudělal, protože kandidát nemůže odpovídat za to, když někdo učiní výdaj v jeho se naštěstí změnilo a nyní je to tak, že když chce někdo učinit výdaj ve prospěch některéh musí se zaregistrovat, má stanovený finanční limit. Najednou je to kontrolovatelné, jsou j podmínky a limity a nikdo se nemůže za nic schovávat. To je určitě pozitivní posun. Velká změna nastala také v tom, že kontrolu financování po volbách prováděl mandátový a im Poslanecké sněmovny, což byl naprostý nesmysl. Výbor k tomu neměl žádnou kvalifikaci. To s volbě projevilo v tom, že si odhlasoval, že není schopen to zkontrolovat, a pověřil tím au která několik měsíců po skončení kampaně provedla audit. Ten stojí za přečtení, píše se v za nic neručí, že vycházel jen z dat, která našel na internetu nebo mu je kandidáti dobrov s ohledem na to přiznává, že kvůli nedostatku informací nebyl schopen účetnictví zkontrolo všech kandidátů odhalil nějaké nedostatky, nicméně sankce nenásledovaly. Proč se tedy audi to vůbec žádný efekt. To se naštěstí také změnilo, kontrolu nově vykonává nedávno zřízený nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Uvidíme, jak k tomu přistoupí, ale mohla být pro zlepšení kontroly financování klíčová. A vaše výtky vůči etice volební kampaně? Volební kampaň byla vedena poměrně ostře, vyskytovala se tvrzení, a to ne výjimečně, která nebo dokonce nepravdivá. Řešilo se to až u Ústavního soudu, který tomu dal v podstatě zele konstatoval, že to není styl kampaní, který bychom si měli pěstovat. Nechtěl do toho ale z což znamená, že se to může stát znovu. Problém je hlavně v tom, že v současné době vůči to efektivní obrana. Ústavní soud řekl, že kandidáti mají využívat občanskoprávní, trestní po na odpověď. To jsou ale všechno procesy, které zaberou týdny i několik let… Poškozenému ka dostane zadostiučinění dávno po skončení voleb. Je třeba nastavit postup, jak by se mohli Obávám se, že při tom, jak je to nastaveno v současnosti, nás podobné věci čekají i při na volbách. Ve své studii se přikláníte spíše k jednokolové volbě. Proč? Snažil jsem se toto téma hlavně přinést na stůl, protože se u nás o jednokolové volbě vůbe neuvažovalo. Její výhodou je to, že si každý zvolí pořadí kandidátů podle toho, jak mu vyh upravený hlasovací lístek odevzdá. Následný proces přepočtu je poměrně složitý, ale ve zkr zvítězí ten, kdo má širokou podporu u voličů napříč spektrem. Vzorem by nám mohlo být Irsk se při takovém systému sklouzává k vyhroceným bojům „dvou kohoutů na jednom smetišti“ před hlasování, kdy se pere největší špína a národ se rozděluje na dva tábory. Mám pocit, že ro společnosti, které přinesla první volba, trvá dodnes. Měli bychom proto diskutovat o tom, budoucna předejít, a postavit volby trochu více na konsenzu, a ne na tak vyhroceném střetu Když si tedy shrneme všechny poznatky, které vaše komparativní studie přinesla, domníváte zákon o přímé volbě prezidenta novelizovat? Jsem přesvědčen, že rozhodně ano. Uvažovalo se o tom ve vztahu ke změně způsobu sběru podp nakonec neprošlo, ale myslím, že tam jsou závažnější věci, které je třeba změnit, předevší financování a etické stránky volební kampaně. To jsou hlavní problémy, které zbytečně vzbu vyvolávají spory a pochybnosti. JUDr. Pavel Šutka se tematikou ústavního práva začal zabývat již při svém magisterském stu komparaci tuzemského zákona o volbě prezidenta republiky s obdobnými úpravami států Evrops jen průběžné výsledky studie dalece přesahují požadavky na diplomovou práci. Výsledky svéh republiky – přednosti a nedostatky ve srovnání s úpravami států Evropské unie, která vyšla Ústavnímu právu se věnuje i v rámci svého doktorského studia. Zajímají ho především „probl diskuze a nejasné výklady. „Příkladem může být nedávná situace, kdy premiér podal demisi v všichni považovali za jasné, tedy že demise premiéra znamená demisi celé vlády, se ukázalo samotného předsedy vlády, nikoli jejího celku. Takových příkladů bych mohl uvést celou řad ČR, které mohou, vyloží-li si je jednotliví aktéři po svém, znamenat poměrně závažné ohrož autoritativnější formu vlády.“