Prostor na UK: Lékařská fakulta v Hradci Králové ****************************************************************************************** * Prostor na UK: Lékařská fakulta v Hradci Králové ****************************************************************************************** Funkcionalistická budova Lékařské fakulty v Hradci Králové z roku 1939 byla projektována j velitelství II. sboru československé armády. Svému původnímu účelu však dlouho nesloužila druhé světové války se stala první nově zřízenou československou vysokou školou. Do konce 19. století byl Hradec Králové vojenskou pevností. Roku 1891 bylo město prohlášen a ihned se začalo rozvíjet. Když československá armáda hledala vhodné místo pro umístění v svého II. sboru, byl proto Hradec Králové – salon republiky, jak město začalo být nazýváno volbou. Rozhodnutí o zbudování dostatečně velkých a reprezentativních prostor padlo již ro neshody o umístění budovy a o jejím vzhledu však zahájení stavby o několik let protáhly. P stal architekt Jan Rejchl, který nakonec budovu vztyčil na místě bývalého pevnostního rave stále patrný za zadním křídlem budovy, kde nalezneme asi pětimetrový výběžek zpevněný cihl Přestěhování velitelství II. sboru do nových prostor bylo naplánováno na 1. října 1938, ov dohoda a následné vyhlášení protektorátu Čechy a Morava přinesly stavbě zcela jiný osud. V obsadil budovu wehrmacht a během války se v ní postupně usídlilo gestapo, luftwaffe, Červe úřad, oddíly německé policie, úřady NSDAP a řada dalších institucí. V závěru války budova sloužila jako lazaret. V květnu 1945 začala probíhat první jednání o lékařské fakulty v Hradci Králové a bývalé sborové velitelství bylo jedním z nejvhodnějšíc Československá armáda neměla v úmyslu budovu využívat a vzhledem k tomu, že se v ní velite nestihlo pořádně zabydlet, byl prostor ve velmi dobrém stavu, ač silně znečištěn působením V srpnu roku 1945 obdržela Lékařská fakulta Univerzity Karlovy od prezidenta dr. Edvarda B učinit taková opatření, která povedou ke zřízení pobočky v Hradci Králové. Po několikaleté výpadku vyvstala potřeba uspokojit poptávku po studiu medicíny a nové kapacity v Hradci Kr poskytnout až tisíc míst. Významným faktorem bylo také to, že život v Hradci si mohli dovo vesnických rodin, pro něž by bylo studium v Praze nebo Brně finančně neúnosné. Mimo lékařů, kteří působili v královehradecké nemocnici, se o rychlý vznik fakulty zasadil a uchazeči. Medici se chopili nářadí a čisticích prostředků a budovu po válce uzpůsobili a potřebám. Bez jejich iniciativy a nadšení by fakulta nikdy nevznikla. Vznik nového lékařsk rovněž hojně pokryt v dobových médiích, jež o postupu příprav čtenáře zpravovala každých p 1946–1947 prošla budova adaptací pro potřeby lékařského provozu, které se opět ujal Jan Re Slavnostní otevření fakulty se uskutečnilo 25. listopadu 1945 za účasti představitelů česk a vlády. Problematickým byl ovšem status fakulty, od samého počátku nevyjasněný. Původně š lékařské fakulty v Praze. Prezident Edvard Beneš však vedení přislíbil, že pokud se jí dob by se stát základem nové univerzity se sídlem v Hradci Králové. Koncem roku 1948 proto pro požádal prezidenta o rozřešení situace buď zřízením nové univerzity, nebo přiznáním status fakulty Univerzity Karlovy. Situace nabrala nečekaný spád, když byla pobočka roku 1951 přeměněna na Vojenskou lékařsko Akademie byla vládou výrazně finančně podporována, ovšem studentské svobody a výsledky aka se musely podřídit vojensko-politickému řízení školy. Roku 1958 byla VLA rozkazem ministra zrušena a fakulta přešla opět pod správu UK, tentokrát již jako samostatné pracoviště. Záhy došlo k velkému rozvoji fakulty jako vědeckého a lékařského pracoviště, mezi nejznámě zmiňme například operace srdce s použitím mimotělního oběhu prof. Jaroslava Procházky nebo unikátního a špičkového neurochirurgického pracoviště.