Karolinum se po roce opět stalo místem oslav archeologie a nadšení z objevování ****************************************************************************************** * Karolinum se po roce opět stalo místem oslav archeologie a nadšení z objevování ****************************************************************************************** Třetí sobotu v říjnu se archeologické organizace napříč celým světem „scházejí“ při prezen archeologických programů u příležitosti Mezinárodního dne archeologie. V Praze je tradiční Filozofická fakulta UK. V České republice se slavilo počtvrté, ve světě posedmé. Mezinárodní den archeologie (MDA) dává každému šanci poodhalit taje života v pravěku či eg evropském starověku. Proto se v sobotu 21. října ve dvoře pražského Karolina mohl opět po návštěvníka stát archeolog, antropolog, paleontolog, geochemik či geolog. Podle docenta Mi z Ústavu pro archeologii Filozofické fakulty Univerzity Karlovy [ URL "http://uprav.ff.cun tento typ prezentace rukou podanou laické veřejnosti, aby tomuto vědnímu oboru lépe, nebo porozuměla: „Archeologie je atraktivní, přitažlivá a dobrodružná, ale veřejnost se zmítá v někdy i bludů, které se kolem ní dlouhá desetiletí tradují, čemuž neoblomně pomáhají i zák školy. Nic jí to ale na přitažlivosti neubírá. Setkávání tohoto druhu nám dává možnost něk nepravdy uvádět na pravou míru.“ Archeologie je všude kolem nás! V sobotu byla navíc na sedmi desítkách míst po celém Česku slavnostnější než jindy. Pražská filozofická fakulta lákala na společný pestrý program jed archeologických institucí. V něm si příchozí mohli vyzkoušet třeba práci archeologa v teré odlitku antického nálezu, výrobu šperku a přeslenů nebo pravěké sošky, ražbu keltských min na drtidle či v kamenném mlýnku, případně ochutnat neolitické speciality. Bonbonkem akce se stala oslava čtyřicetin. Právě tolik let totiž letos uběhlo od uvedení f s pravěkou tematikou – Na veliké řece, Osada Havranů a Volání rodu, inspirovaných knihami – do kin. Snímky se točily téměř dva roky ve všech ročních obdobích i v takových lokacích, lesy plné žíznivých komárů, a mezi filmaři se jim proto neřeklo jinak než Tarzan chudých. přesvědčen, že se filmům nedalo téměř nic vyčíst: „Herce si vychutnávám a představuji si, muselo být.“ Jsou hodnotné i proto, že tvůrci měli odborného poradce v osobě významného če a popularizátora vědy dr. Karla Sklenáře. Letošním hostem MDA byl Jiří Bartoška, v trilogii lovec Sokolí oko. Při živé besedě zavzpo natáčení a mimo jiné prozradil: „My dva s Ludvíkem Hradilkem (ve filmu sirotek Havranpírko neonemocněli, a to se točilo i v závějích a v minus patnácti stupních! Zatímco štáb měl na které zbyly po natáčení válečného filmu Sokolovo, my jsme se stali otužilci, protože jsme v kožešinových sukních. Ani jsme je nemohli mít srstí k tělu…“ Ovšem ještě minimálně jednu archeologií Jiří Bartoška má a tou je jeho manželka Adéla, překvapivě archeoložka: „Když j točil, teprve jsme spolu chodili, ona kopala a já za ní jezdil. Nabyl jsem dojmu, že by se kopání kolem našeho společného domu. Bohužel tam nic vzácného nevykopala, i když zlí jazyk vykopala mě… Neznám ideálnější vztah, než když partneři mají rozdílná zaměstnání,“ dodává dotaz, jaké jméno by nejspíše dostal v období neolitu, odpověděl – Ten, který vidí čelem ( Jiřímu Bartoškovi dala Halina Pawlowská v dobách, kdy si „odkládal“ brýle na čelo). Čechy archeologie enormně zajímá Vedle ČR se Mezinárodní den archeologie slavil též v Belize, Kanadě, Kolumbii, na Kypru, v Gruzii, Německu, Řecku, Íránu, Iráku, Itálii, Kosovu, Malajsii, na Maltě, v Myanmaru, Nizo Polsku, Portugalsku, Rusku, Slovensku, Slovinsku, Španělsku a USA. Česko se od dob, kdy se archeologie připojilo, může pochlubit vždy druhou nejvyšší návštěvností, hned za USA. Třeb na tuzemských oslavách MDA více lidí než na podobných akcích v celé Evropě dohromady. „Pro setkání s laickou veřejností to nejdůležitější. Lidé vidí, že nejsem vědec, který dokáže j počítače, dělat vědu a psát knížky. Je nádherné, že lidé přijdou na program a stráví zde s část dne,“ vyznává se doc. Popelka.  ------------------- Pozn.: Tímto by mohla zpráva o MDA skončit. Ale já se nemohla našeho předního odborníka na středověkou archeologii nezeptat na oblíbené hrdiny filmů, kterým se mnozí z nás toužili p tedy vyjdou z hodnocení doc. Popelkou filmy o Indianu Jonesovi nebo Cesta do pravěku? „Snímky o Indianu Jonesovi, z kterých jsem mimochodem programově nikdy neviděl ani minutu, nepomáhají. Vytvářejí jen neotřesitelnou představu o jedinečné podobě člověka-archeologa. pravěku je mistrovské filmové dílo, to si naopak nenechám nikdy ujít, jenže… Klasická scén uprostřed řeky, jezera, sledují souboj stegosaura a tyranosaura, kteří vůbec nepatří do pr mnohem starších dob. Dinosauři končí někdy před šedesáti miliony let a první lidé se objev dvou až tří milionů let. Nezbývá nám než vyhledávat setkání s veřejností všech věkových ka dříve děti zjistí, že dinosauři a lidé se nikdy nemohli potkat, tím lépe. Musíme se pokusi přípravy budoucích učitelů na pedagogických fakultách tak, aby jim o pravěku nevykládal ni školený archeolog, aby příslušné partie učebnic dějepisu psali také pouze archeologové. Ab Zkrátka námětů na zlepšování stavu vědění je podle doc. Popelky více než dost. Pokračovat Mezinárodního dne archeologie mezi ně jistě patří! Doc. PhDr. Miroslav Popelka, CSc. [ URL "http://uprav.ff.cuni.cz/?q=node/177"] vystudoval Prahy, od roku 1982 působí na FF UK, kde se stal ředitelem Ústavu pro archeologii. Jeho sp štípaná industrie. Je významným popularizátorem archeologie, zástupce ředitele Ústavu pro pravěk a ranou dobu (organizace pro výzkum, ochranu a prezentaci kulturních památek se sídlem v Zagrebu), její