Za tajemstvím dvojhvězdy V1309 Scorpii a dál ****************************************************************************************** * Za tajemstvím dvojhvězdy V1309 Scorpii a dál ****************************************************************************************** Astrofyzik Ondřej Pejcha před sedmi lety vystudoval doktorské studium na Ohio State Univer stal postdoktorským pracovníkem na slavném Princetonu v USA. Získal tam i stipendium NASA, interakce dvojhvězd. Špičkový fyzik se v roce 2017 spolu s dalšími nadějnými vědci stal pr příjemcem tříleté podpory programu Primus v řádu milionů korun na rozjezd svého výzkumného získal od Evropské výzkumné rady i takzvaný ERC Starting grant a za rok 2019 byl oceněn pr Neuron pro mladé vědce v oboru fyzika. Jak vnímáte Ceny Neuron? Mají už renomé i mezi českými vědci v zahraničí? Ceny si vážím, měl jsem z ní opravdu radost. Je to uznávané ocenění a lidé, kteří ho získa mají můj respekt a obdiv. O Neuronu jsem věděl už v USA. Dle rady nadačního fondu patříte „k nejtalentovanějším astrofyzikům“. Co se stalo, že jste vrátil na Univerzitu Karlovu? Umožnil mi to interní program Primus. Tím pro mě vzniklo místo i zajištění chodu týmu. Při září 2017 a rok nato získal od Evropské výzkumné rady (ERC) takzvaný Starting grant na výz dvojhvězd. Léta jste byl pryč. Jak na vás po návratu působí zdejší prostředí? Některé věci mě skutečně potěšily. Velkou radost mám třeba z toho, že mí kolegové z Ústavu fyziky MFF UK jsou velmi zvídaví a chytří lidé, schopní vědci. Pracují sice na jiných téma nemůžeme hned řešit úplné detaily, ale rychle pochopí, co je problém. Velká část výzkumu na našem ústavu je zaměřena na teorii gravitace, obecnou teorii relativ okolo kompaktních objektů, jako jsou neutronové hvězdy a černé díry. Je zde ale i skupina se kvantovou fyzikou, do které nedávno s projektem Primus přibyl Zdeněk Mašín po doktorátu „postdoku“ v Německu. S touto skupinou si rozumíme z hlediska výpočtů na superpočítačích. peněz z ERC grantu jsem investoval do rozšíření výpočetního klastru MFF UK v Karlíně. A které věci vás nepotěšily? V čem se může univerzita zlepšit? Je těžké zaujmout obecné stanovisko, mám totiž dojem, že situace se velmi liší mezi jednot i katedrami. Univerzita je rozdělena na velké množství fakult a každá se často ještě dál s kateder. V tolika hlasech je pak těžké najít potřebnou harmonii a koordinovat spolupráci n Myslím si také, že řadě oddělení i Univerzitě Karlově jako celku chybí konsenzus na skuteč podrobné vizi rozvoje v horizontu alespoň dvaceti nebo třiceti let. Jste především vědec, ale loni jste mi říkal, že chcete také učit. Vedu jednoho bakalářského studenta a dva magisterské, ze kterých mám radost. Učím také nov – astrofyziku zdrojů gravitačních vln. Souvisí s jejich detekcí (zařízení LIGO detekovalo v září 2015, což bylo dva roky nato oceněno Nobelovou cenou, pozn. red.), ale zaměřuji se co nám mohou gravitační vlny prozradit o astrofyzikálních objektech. Snažím se učit jinak se studenty jsme zkoušeli skupinovou práci, interaktivní výuku, panelovou diskuzi, referát literatury... Mým cílem je ukázat studentům na aktuálních problémech, jak funguje vědecká výsledky často nejsou vyleštěné do detailů jako v učebnicích. Cesty k poznání bývají leckd a mnoho zajímavých a důležitých problémů je nakonec opuštěno nerozluštěných, protože dojdo teorii a experimenty. Najdete nějaké rozdíly mezi studenty v USA a u nás? Přijde mi, že naši studenti jsou oproti zahraničí napřed v hloubce znalostí, ale zůstávají skills – v komunikačních dovednostech, se kterými souvisí i přemýšlení, proč a kam směřují nebylo na doktorském pobytu v Ohiu zprvu lehké se těmto schopnostem naučit, ale ke zdaru h předmět zabývající se výhradně řádovými výpočty bez přípravy: vylosovaný student šel k tab myšlenky a nápady na řešení ostatních spolužáků, takže to byla i týmová práce a komunikace Jak jste v Praze pokročil ve výzkumu dvojhvězd? V roce 2019 jsme napsali několik článků jak s lidmi z našeho týmu, tak i se zahraničními s Loni se náš tým rozrostl o dva postdoky a dva studenty. Věnujeme se teoretickým modelům dy prachu i přenosu a vzniku záření, které nám o dějích ve vesmíru přinášejí svědectví. Myšle je pochopit jednu z fází ve vývoji dvojhvězd nazývanou „fáze společné obálky“, kdy spolu d začnou interagovat tak silně, že splynou do jednoho objektu, případně se výrazně přiblíží. nejdůležitější fáze ve vývoji zajímavých dvojhvězd, jako jsou ty složené z černých děr, ne či bílých trpaslíků. Fáze je zásadní pro vznik zdrojů gravitačních vln. Je to jen teoretický model, nebo už jsme jako lidstvo něco takového viděli? Astronomové pozorovali jeden případ, kde je nadmíru jasné, že došlo ke splynutí dvou hvězd dvojhvězda, která nápadně zkracovala svou oběžnou periodu a pak následovalo vzplanutí, zja jsem přemýšlel několik let. Jmenuje se V1309 Scorpii. Zdá se vám o ní ještě? Už ne (směje se). Přestalo to poté, co jsem přišel sem do Troje a publikoval článek, který všechna pozorování tohoto objektu. Byl to i základ mého ERC grantu. Rozhovor s Ondřejem Pejchou vyšel také v lednovém čísle magazínu Forum [ URL "https://issuu.com/ukforum/docs/forum_cz_49_2020_web"] . Jak vypadá váš tým, který jste si mohl díky grantům vybudovat? Naši skupinu tvoří tři postdoci, dva diplomanti, bakalářský student a já. Nyní hledám dokt k postupné přirozené obměně postdoků. Zbývají nám ještě čtyři roky ERC grantu, během nichž se součástí týmu stanou i další úspěšní vědci. Co byste poradil kolegům, kteří se chtějí ucházet o takový grant? Vedle běžných pouček, že přihláška musí odpovídat na základní otázky – proč tohle téma, pr proč teď –, bych u ERC poradil, že má daleko posunutější hranici „high risk, high gain“ ne velký přínos. Je tedy třeba se nedržet zkrátka. Z mého pohledu byl návrh projektu o hodně jakákoli jiná věc, kterou jsem kdy napsal. To komise ocenila, ale pak se člověk bojí, aby že to nedokáže splnit. Budete usilovat v ČR o vyšší akademické hodnosti? Nejspíš je to nezbytné. Zdejší akademický systém vyžaduje docentury a profesury; je to důl přístupu ke studentům, akreditacím a podobně. Habilitovat se chci. V jednom rozhovoru mne zaujalo, že jste svého školitele z Ohia, profesora Todda Thompsona, vzor. Proč právě jeho? Byl to jiný typ vědce, než jaké jsem znal předtím z Česka. Inspiroval mě svým zaujetím i z originálními nápady a snahou vše posunout o úroveň výš. Na začátku doktorátu mi přišlo zaj tamní▒katedře▒byli▒lidé▒úspěšní▒každý▒úplně▒jiným▒způsobem.▒Todd▒byl▒vynikající▒školitel.▒ Ondřej▒Pejcha▒(35▒let)▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒ * Teoretický fyzik a astrofyzik, jenž v roce 2018 získal ERC Starting grant. * Vystudoval teoretickou fyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy (2008) * Pokračoval ve studiu astronomie na Ohio State University (Ph.D 2013). * Poté působil jako postdok v USA na Princeton University, kde získal i stipendium NASA. * V září 2017 se díky programu Primus pro nové skupiny vrátil na UK. * Je autorem asi tří desítek studií; s manželkou vědkyní Evou vychovává dvě děti.