|
Na pozvání Čínské akademie věd, Ústavu geochemie prostředí v Guiyangu, provincie Guizhou na jihozápadě Číny jsem se zúčastnil mezinárodního pracovního setkání Environmental Geochemistry ( 15.- 17.07.04) dvěma přednáškami: “Environment, health and quality of life“ a "Health aspects of burning arsenik rich coal – Central Slovakia experience of 20 years follow up“.
Zatímco první přednáška byla “ key note“, tedy obecného charakteru, zkušenosti uvedené v druhé přednášce byly původním důvodem mého pozvání i pozvání ředitele Regionálního zdravotního ústavu v Prievidzi, MUDr. Gabriela Šimka, MPH. Horní Nitra byla místem kde se vyskytl mimořádně zajímavý problém - zdravotní důsledky spalování místního uhlí s výjimečně vysokým obsahem arzénu, který byl předmětem mé kandidátské (1967) i doktorské (1980) dizertace. Vedle arzénu, k nejžhavějším tématům konference patřily problémy s fluorem ve stejném kontextu a také selenu spolu s dalšími stopovými prvky. Terénní expedice, která navazovala na konferenci se konala ve dnech 18.- 22.07. 04 a jejím cílem byla návštěva vesnice s obyvatelstvem postiženým arzenózou v okrese Xingren asi 250 km od Guiyangu, tedy ve stejné provincii a jiné obce jejíž obyvatelé trpí fluorózou v okresu Zhiji, kraj Guanxi na hranici s Vietnamem.
Návštěva vesnic postižených arzenózou a fluorózou umožnila nahlédnout do drsné reality venkovského života Číny, která je dramaticky odlišná od neuvěřitelně rychle rostoucích metropolí. Odměnou za stovky kilometrů strávených přesuny k cílovým vesnicím byly návštěvy přírodních unikátů na trase. Jmenovitě se jednalo o romantickou Dračí jeskyni, třetí největší vodopád světa Huang Guoshu na řece Baishui a Zhijin Cave, druhou největší jeskyni na světě- jejiž návštěva znamená cca 6 kilometrový pochod rozlehlými podzemními dómy s unikátní krápníkovou výzdobou. Během návratu jsme nejdříve v doprovodu organizátora konference, prof. Zhenga Baoshana, čínského národního experta na geochemii arzénu, navštívili Lékařskou fakultu v Xianu, konkrétně Centrum veřejného zdravotnictví, jehož přednosta prof. Wang Zhilun je vedoucí osobností výzkumu problematiky selenu v Číně. Shodou okolností jeho manželka je ředitelkou ústavu železniční hygieny ( 180 pracovníků), který slouží oblasti obydlené přibližně 33- 34 miliony lidí.Pracovní setkání a společná večeře umožnily byť letmý náhled do současného dění v hygienické službě Číny. Stejně jako u nás a dokonce ve stejnou dobu – tedy v roce 2003 opustili bývalý integrovaný, původně sovětský model hygienicko- protiepidemické služby a rozdělili ji na oblastní stanice ( u nás úřady) a ústavy označované anglicky jako “CDC“ – podle amerického vzoru. Asi týden před naší návštěvou byl ředitel systému “CDC“ odvolán z funkce protože po podpisu jeho prohlášení pro ministerstvo zdravotnictví, že problematika SARSu je v Číně zvládnuta se vyskytly nové případy . Údajně se objevují názory o užitečnosti opětného sjednocení této služby tedy návratu do dříve integrovaného stavu. V Xianu jsme byli ubytováni v univerzitním hotelu a bylo o nás všestranně postaráno – jedno odpoledne bylo věnováno návštěvě místních památek. Včetně terakotové armády, mausolea císaře Quin Shinang.Xian – výchozí bod hedvábné stezky měl významné postavení v dávné i moderní historii Číny. Právě zde prožil posledních 18 let svého života Budha během nichž přeložil své spisy do čínštiny. Zde je také nejstarší mešita v Číně, zřejmě díky zmíněné hedvábné stezce umožňující živý styk se středním východem.
Shodou okolností jsme měli možnost v praxi vidět na ulici měření znečištění ovzduší
( tuhý aerosol i plyny) moderní digitalizovanou soupravou čínské výroby.
Nočním vlakem jsme 24.07.04 odjeli do Pekingu, kde jsme byli hosty University of mining and technology - hostitelem byl Prof. Shu Tao zabývající se modelováním přechodu stopových prvků mezi horninami, půdou a potravním řetězcem zvířat a lidí. Opět jsme byli ubytováni v univerzitním hotelu společném pro zahraniční učitele i studenty . Pro mne nejzajímavější bylo setkání s postgraduálními studenty ( nejlepší z nich měli za sebou zahraniční stáže nejčastěji v USA, jazykově vybaveni) a nastupující střední generací, např v Pekingu nás doprovázel doc. Fenghua Zhao, který absolvoval stáž u našich geochemiků na Albertově a na svůj několikaměsíční pobyt v Praze vzpomínal velice sympaticky.
| |
|
Ideologická nákaza na čínských univerzitách nehrozí
Obecná poznámka: Čínu jsem poprvé navštívil v roce 1988. Tato návštěva byla v pořadí čtvrtá. Mraky cyklistů jedoucích ráno do práce a odpoledne zpět domů během patnácti let vystřídaly víceproudé zástupy automobilů středních a vyšších tříd podle mého odhadu ne starších 5 let.
Vybavení Ústavu geochemie v Guiyangu ( ředitel prof. Cong-Qiang Liu) v je na špičkové světové úrovni, hotely bezproblémové, dopravní letadla převážně americká, lidé zdvořilí, pilní a vlídní. Noční vlak z Xianu do Pekingu z hlediska pohodlí a hygieny podle mých zkušeností byl na špičkové technické úrovni. Masivní výstavba dopravní infrastruktury na jihozápadě země , v její nejchudší, ale také snad nejmalebnější, nejhezčí části, předznamenává její očekávaný rozvoj pro který se plánovitě vytváří nezbytné zázemí.
Část univerzit patří do kategorie stoletých, většina však patří do kategorie padesátiletých. Na základě získaných poznatků a zkušeností – byť letmých se domnívám, že, ani značná vzdálenost by neměla být přepážkou rozvoje styků naší univerzity s našimi čínskými protějšky, zejména v Pekingu, Šanghaji a Xianu. Zejména postgraduální studenti a mladí učitelé do 35 let by byli pro budoucnost vhodnými partnery. “Ideologická nákaza“ našich studentů v Číně podle mého názoru nehrozí. Až na pár soch a portrét Velkého kormidelníka nad vchodem do Zakázaného města a přísně hlídané nejdůležitější stranické instituce tam klasický komunismus podle u nás panujících představ patří v Číně nevratně minulosti. Ten skončil likvidací “bandy čtyř“ včetně Maovy manželky.
Soudě podle agresivní reklamní kampaně v televizních programech i značek aut, plnících komunikace metropolí, i přístrojového vybavení navštívených laboratoří se do Číny přímo dere americký i evropský a přirozeně i japonský kapitál. V době naší konference navštívil Čínu německý premiér s početnou suitou investorů. Z příslušných komentářů CNN přímo kapala závist při komentování Němci uzavřených obchodních dohod.
Při mých prvních dvou návštěvách Číny na ulicích potkat škodovácké osobní automobily či autobusy nebo nákladní tatrovky nebyla vůbec žádná vzácnost. V Lanzhou na Žluté řece jsem měl možnost později v roce 1996 navštívit závod na výrobu vzduchotechniky kompletně vybavený výrobním zařízením z ČKD. Předmětem mé tehdejší návštěvy byla ekologická problematika včetně ochrany zdraví člověka. V uvedeném kontextu pak naše ostentativní “vycouvání“ z čínského trhu začátkem devadesátých let vypadá jako politicky naivní z hlediska ryze ekonomického a nepochybně kontraproduktivní.
Proto se na základě výše uvedených skutečností domnívám , že zintenzivnění našich pracovních kontaktů s Čínou, ve všech oborech naší UK, medicínou počínaje a filozofií konče (nebo naopak) by bylo oboustranně prospěšné. To beze zbytku platí díky nebývalému ekonomickému růstu i pro technické obory našeho vysokého školství.
|
|