Výročí upálení Jana Husa II.: Husova doba, Jan Hus do koncilu v Kostnici ****************************************************************************************** * Výročí upálení Jana Husa II.: Husova doba, Jan Hus do koncilu v Kostnici ****************************************************************************************** V průběhu 14. století se církev ocitla v krizi - schizma, ro mnoho dalších příznaků. Proti zkaženosti církve se snažil vy celé husitské hnutí, jakkoliv můžeme nebo nemusíme s jeho pr však zdaleka nebyla první. Anglická univerzita v Oxfordu stá církve. Mnozí teologové se obraceli proti římské kurii a pos Viklifovi se díky českým studentům dostalo popularity i v Pr Sedmdesát let před vypuknutím husitského odporu působili v P předchůdci), kteří se snažili vést lidi zpět k čisté víře - Matěj z Janova, který dokonce odjel do Říma přesvědčovat sam papeže. Z českého reformního hnutí vznikla Betlémská kaple, kterou darovali dva (český a n kaple ale byla centrem reformních myšlenek. Církev byla za zlořády kritizována i na Pražsk Jan Hus, roku 1402 vysvěcen na kněze, se stal pouze jedním z mnoha reformních kazatelů své akademické hierarchie. Je třeba říci, že Univerzita byla po svém založení Karlem IV. navštěvována hlavně německým působí větší počet Čechů a na akademické půdě dochází k polarizaci dvojího druhu. Národnos mladým. Akcelerátorem bylo samozřejmě učení Jana Viklifa, jehož spisy byly na přelomu stol mladší se k němu přiklonili. Národnostní polarizace vyvrcholila 18. ledna 1409, kdy vydal 3:1 ve prospěch domácího národa. Tato změna byla samozřejmě bezprecedentním zásahem do aka to nepomohlo, vyhlásily stávku a demonstrativně opustily Prahu. Je třeba si uvědomit, že s situace a neznamenala zastavení činnosti jako dnes, ale opuštění univerzity a zhusta založ Například univerzita v Cambridge vznikla, když skupina studentů a profesorů opustila na pr stoupenců viklefského reformního proudu na Pražské univerzitě. A právě po roce 1409 se jed proslulý kazatel a zastánce Viklefova učení. Nepřízeň církve a odchod Husa na venkov Již záhy se Hus dostal do sporu s církevními představiteli - hlavně z pražským arcibiskupe obhajoba Viklifových spisů a příliš ostrá kritika církevních nešvarů, a tak ho uvrhl do kl král Václav IV. Po zákazu kázaní spor vyvrcholil tím, že se Hus odvolal k papežské stolici klatbu potvrdil a pohnal ho v srpnu roku 1410 před svůj soud. Na Husovu obranu poslali pří a moravští páni i purkmistři Pražských měst. Dlouhotrvající soudní proces, kterého se Hus z Házmburka asi dopadl kladně, kdyby se v Praze nezapojil do kampaně proti prodeji plnomoc křížového tažení proti neapolskému králi Vladislavovi. Ostře napadl papeže a kupčení s odp Rozsudek dovezl do Prahy zvláštní papežský legát a na synodě 18. října 1412 byla na Husa u být po dalších dvanácti dnech vyhlášen nad místech jeho pobytu interdikt. Hus se proti výr venkov. V období, kdy byl mistr Jan Hus nemilosrdně stíhán církevními tresty, se jeho učení radika ale i svými mocnými stoupenci z řad vysoké šlechty, kteří podporovali opravné hnutí církve by odolal Husově líbivé myšlence, aby církev žila v chudobě a vzdala se svých majetků). Hu srdci. Cítil povinnost, aby jako mluvčí reformní strany znovu a znovu prosazoval pravdy, v Politická jednání před pozváním Husa na koncil Když byl mistr Jan Hus vyzván Zikmundem i Václavem IV., aby se zúčastnil koncilu, proběhla bezprostředně týkala, ale jež nemohl nijak ovlivnit. Římský král Zikmund Lucemburský se snažil donutit papeže Jana XXIII., aby svolal koncil, p odmítal dát svolení k svolání koncilu z přesně opačných pohnutek, protože se právem obával Zikmundem k svolání koncilu donucen, snažil se alespoň zmařit Husovu cestu na koncil a to Nepřátelé nápravného hnutí v Čechách proti Husovi štvali v cizině a Václav IV. a arcibisku kacíři. Král Václav IV. se obával toho, že bude muset nést odpovědnost za případný Husův proces a se případné reakce jeho stoupenců. Když Zikmund nabídl Václavovi, že převezme záruky za Hu Samotný Zikmund si musel být, jako následník českého trůnu po bezdětném Václavu IV., vědom přívrženců reformy za tuto událost na něj, jakožto na ručitele mistrova bezpečí. Těžko říc uplatnit svůj vliv na program jeho jednání, nebo zda skutečně věřil v to, že by mistr Jan uvažující středověký státník si jistě uvědomoval nejen minimální šance českého mistra na k politicky výhodné požadavky, které reformní program přinášel, z nichž nejlákavější byl pož s radostí pomohl konfiskacemi jejího majetku. Církev bez majetku by ztratila velkou část s V předvečer koncilu Pozvání na koncil znamenalo pro Husa velikou výzvu. Ačkoli byl svými přáteli varován o neb mu podle jeho mínění nabízela: mohl by obhájit svůj reformní program před zástupci všech z Když mistr Jan Hus projevil ochotu zúčastnit se koncilu v Kostnici, nestál mu po Zikmundov Konrád z Vechty. Hus dostal dostatek času, aby se na slyšení u koncilu řádně připravil. Ar synodu a Husův právní zástupce Jan z Jesenice dal v Praze 26. srpna 1414 vyvěsit vyhlášky, arcibiskupovi před zraky všeho duchovenstva. Nikdo na Husovu výzvu nezareagoval, ale na dr pravověrnosti. Podařilo se mu však, nejspíše na pokyn krále a arcibiskupa, získat toto vyj Mikuláše. Hus si také opatřil i jiné notářsky ověřené kopie dokumentů, které by mu mohly p nakonec podařilo získat od arcibiskupa Konráda vyjádření, že neví o jeho kacířství. Mistr jehož ochranu doufal v případě, že by se koncilní jednání vyvinulo v jeho neprospěch. Hus o hrozícím nebezpečí věděl, ale byl přesvědčen o vítězství svých pravd, pokud se mu do září 1414 toto: „Přeji si ne v tajnosti, ale ve veřejném slyšení být slyšen a zkoumán, káz mě vinit. A nebudu se doufám bát vyznávat Krista Pána, a bude-li třeba, za jeho nejpravdiv odjezdem sepsal své poslední pořízení. Zítra: Výročí upálení Jana Husa III.: Kostnický proces - Husovo upálení Petr Svoboda