Kongres bohemistů připomněl výročí i problémy ****************************************************************************************** * Kongres bohemistů připomněl výročí i problémy ****************************************************************************************** Po pěti letech Praha hostila bohemisty z celého světa. Třetí kongres světové literárně-věd nesl ve znamení dvou jmen – Vladimíra Holana a Boženy Němcové. Kulatá výročí básníkova nar jedné z nejslavnějších českých knich předurčila do značné míry témata diskusí a přednášek, zúčastnilo na sto sedmdesát odborníků, českých spisovatelů a milovníků literatury. Mamutí akce s milionovým rozpočtem nesla podtitul Hodnoty a tradice - Svět v české literat literatura ve světě. Týden po jejím skončení jsou patrné dva zásadní plody několikadenního však spíše několikaměsíčního, snažení. Tím již dnes přístupným pro širokou veřejnost je vý stému výročí narození Vladimíra Holana (v pražském Letohrádku Hvězda potrvá do konce října chystaný sborník přednesených prací, který by měl čítat úctyhodných tisíc až patnáct set s „Rádi bychom zde vytvořili kulatý stůl nad tím, co dnes potřebuje česká bohemistika,“ před začátku kongresu ředitelka Památníku národního písemnictví, na akci se značnou měrou podíl Eva Wolfová. Přitom nejen na plénu kulatého stolu, celým kongresem se nesly hlasy o reálné světová literárně-vědná bohemistika na ústupu. „S pádem bipolárního světa se v zahraničí t rušit nebo je ´rozpouštět´ v nadřazenější slavistice bohužel stále více prosazuje“ říká In z Ústavu české literatury Akademie Věd ČR. Stav současné bohemistiky na světových vědeckých pracovištích a univerzitách byl leitmotiv kongresu. Letošní kongres ovšem ovlivnily především dvě výročí, před sto padesáti lety pop z nejslavnějších knih české literatury Babička, sto let by se letos zároveň dožil básník V Další kulatá výročí, jako například uplynutí sta let od narození významného francozského b původu Óndry Lysohorského, byla připomenuta jen okrajově. Jasnější vytyčení témat, ke kterému obě výročí pomohla, bylo, zdá se, zároveň záměrem orga možné při tak obecně vymezeném tématu kongresu ovlivnit zaměření jednotlivých referátů. Ta se v rámci téhož úseku sešly příspěvky různě orientované,“ napsal například po minulém kon podtitul Česká literatura na konci tisíciletí, v roce 2000 ve sborníku Česká literatura pr Třetího kongresu literárně-vědné bohemistiky se do začátku minulého týdne, kdy podnik skon na 170 bohemistů z osmnácti evropských zemí, z USA, Japonska, Jižní Koreje nebo Íránu. Fil UK tu zastupovali například Petr A. Bílek, Helena Confortiová nebo Martin C. Putna. Akadem posloužila i jako místo k setkání bohemistů s českými spisovateli. Na akci podobných rozmě město bude muset počkat dalších pět let. (sach)