Co mi dal a co mi vzal Mnichov ****************************************************************************************** * Co mi dal a co mi vzal Mnichov ****************************************************************************************** O pobytu v zahraničí jsem začal uvažovat již na počátku jara 2002. Vše šlo poměrně hladce 2003 odjedu do Marburgu. Hladce to však šlo jen zdánlivě, protože jsem neměl to základní - disertace. Ten jsem sepsal během léta 2003 a při sepisování své první výroční zprávy - na - jsem spíše utrousil, že bych rád vyjel na zahraniční stáž. Sice jsem nikdy neřekl místo jsem měl na mysli SRN nebo Rakousko. Protože se zabývám jistým pohledem Dětskou mozkovou o DMO), chtěl jsem na ústavní/zdravotnické pracoviště, kde bych mohl pracovat. Tak jsem byl přijat do Kinderzentra při LMU-Mnichov. Mimo jiné i proto, že zde pracoval pr Myslím, že je dobré, aby student vnímal zahraniční stáž jako získání nové životní zkušenos platí obecně pro každého studenta. U studenta s handicapem - jde dle mého - ještě o něco d O prozkoumávání sebe samého, nebot je vystaven situaci, kdy musí hledat řešení, která dřív různých důvodů - nemusel. Osobního asistenta jsem neměl, ale jedenkrát za dva týdny přišly z rektorátu, aby mi vypraly, umyly podlahu a pomohly s větším nákupem, který mi stačil cca takže i běžné nákupy jsem si pořizoval sám. Na obědy jsem chodil do Kinderzetra, které byl Protože osobní asistenci využívám pouze na konkrétní akce nebo situace, je moje následujíc problematické, přesto si jej odvažuji vyslovit. Velmi bych se obával vzít si osobního asis celý pobyt. Čtyři měsíce (a tím spíše déle) je dlouhá doba a stát se může cokoli. Vhodnějš domluvit se s hositelskou univerzitou a domluvit se na pomoci, která by byla distribuována jedinců. Také určitě není nutné, aby se první stáž konala ve Skandinávii, USA, nebo Austrá slovy, doporučoval bych napoprvé odjet do některé ze sousedních zemí. V krajním případě do Mé shrnující resumé asi zní: Mnichov mi poskytl výčet (sumaci) dovedností, které sám nezvl jsem získal přesvědčení, že jsem schopen žít samostatně, což vedlo k tomu, že jsem se s ot "odluce", kdy on bydlí tam, kde stejně chtěl bydlet v důchodu. Během půlroční přípravy - o září 2005 do vlastního osamostatnění v polovině dubna 2006 - jsem se snažil, což se povedl z nezvládnutelných schopností učinit schopnosti zvládnutelné. Motto: "Samostatnost má jen takovou cenu, jakou je dotyčný ochoten zaplatit. Pokud možno sám sebo Mgr. Miroslav Kudláček doktorand FSV UK kontakt: mirek.kudlacek@seznam.cz