Hilský: Kdo byl Shakespeare? Génia nevysvětlíte ****************************************************************************************** * Hilský: Kdo byl Shakespeare? Génia nevysvětlíte ****************************************************************************************** Jihlava - Tvrzení „největším dramatikem všech dob bylWilliam Shakespeare“ je takřka axiom nesporná pravda, kterou se pokusí zpochybnit a rozbít asi jen málokdo. I když, velmi urput času snažil třeba Lev Tolstoj, onen ješitný a nerudný „starší bratr Pánaboha“ (jak jej naz Johnson). Marně. Shakespeare, to je divadlo. A divadlo = Shakespeare. Takhle to musí „splývat“ i člověku, který nebyl nikdy při tom, když se nad jeviště zvedala na otázku, kdo doopravdy rodák ze Stratfordu nad Avonou byl, dává historie jen velmi mělko odpověď. A tu se nejspíš už nikdy nepodaří „prohloubit“ a „zaostřit“. Mnozí i pochybují o on, kdo sám sepsal oněch více než třicet her, které vídají diváci na světových scénách už stovky let. Shakespeare, to byl možná jen pseudonym, za nímž se skrývaly jiné duše a jiné „Pro lidi je těžko uvěřitelné, že to všechno napsal jeden člověk, navíc člověk nevzdělaný Ale génia nevysvětlíte. A mě nic nevede k tomu, abych vší silou hledal jiného autora. Doku důkaz, je dobré trvat na tom, že to byl tento Shakespeare ze Stratfordu,“ říká Martin Hils anglické literatury na Karlově univerzitě a renomovaný překladatel. V roce 2001 byl jmenován čestným členem Řádu britského impéria. Z osmatřiceti Shakespearov češtiny převedl už 32, k tomu navíc i všech 154 Sonetů. Minulou sobotu večer tento vysoký, a vřele se vyjadřující muž zhlédl v Horáckém divadle premiéru Kupce benátského, nastudovan překladu. O lichváři Shylockovi, židovském vydřiduchovi, který je nosnou figurou této ne úplně „čist Martin Hilský říká: „Je to tak veliká a pro západní civilizaci důležitá postava jako Hamle * 21 říjen 2006, Kupec benátský, Horácké divadlo v Jihlavě. Dokážete říct, kolikátá už je Shakespearovy hry, na níž máte jako překladatel podíl, a kterou jste viděl na vlastní oči? Takových shakespearovských premiér už bude za těch pětadvacet let pomalu sto. No ano, blíž stovce. * Takže vy si je takhle archivujete? Mám programy a seznam všech premiér. A chci mít seznam všech herců, kteří kdy hráli v mých Shakespearových her. Ano, to je takový můj domácí archiv. * V Jihlavě teď nastolili trend: vždy alespoň jeden Shakespeare ročně. Vy tedy do Horáckéh docela často, že? Loni se tady hrál Jindřich V., předtím Oko za oko, Richard III., Večer t noci svatojánské... Tak, tak. Už je to pěkná řádka premiér, které jsem tu viděl. Pokračování na str. C4 Shakespeare? Jeho génia nevysvětlíte Martin Hilský mluví o Shylockově lichvě se slovy v Kupci benátském i o tom, že překlad je zřetelnými otisky prstů Pokračování ze str. C1 * Když tedy v Jihlavě jdete do divadla na představení, pokaždé je to premiéra? Ano, ale já ze všeho nejdřív jedu na první čtenou zkoušku, na které hercům povídám o řeči, o té hře... Sednu si i s panem režisérem, který mě pozve. A pak vidím až samotnou premiéru * Herci si prý vaši přítomnost na první čtené zkoušce náramně pochvalují. On je to vlastně že? Aby bylo jasné, jak se do té které postavy vcítit... Máte pravdu, smyslem nejen říct něco o té hře, ale také navodit nějaký postoj. Uvést, v če dobrá, oč v ní jde, co znamená z dnešního pohledu... Víte, já sem jezdím rád. Dělám velmi povídání, protože je to vždy zajímavé setkání. Herci se pak ptají velice cíleně. * Tedy zavítáte do Jihlavy tak dvakrát ročně... Určitě. Jsem tu minimálně dvakrát do roka. * Těch Shakespearů se ale po republice hrává souběžně víc. Zrovna v sobotu, pokud se nemýl Na Palmovce premiéru Bouře... Bouře tam měla premiéru v mém překladu, ano. * A že jste dal přednost Jihlavě? V Praze mají druhou premiéru za týden, takže půjdu na tu druhou. Já jsem s panem režisérem začínal. No a když mě pozve on a paní Procházková (dramaturgyně Horáckého divadla - pozn. prostě přijedu do Jihlavy. To nejde jinak. Překladatelův příspěvek může být podstatný * Řekněte, jak vás vůbec z divadla oslovují? Aniž byste chtěl prozradit, co se bude hrát z Horáckém příští rok... To já ani nevím (usmívá se). * Dobře. Takže k vám přijde informace, že by rádi uvedli to nebo ono... Bavíme se s dramaturgy. Samozřejmě o tom, co mám, co chystám... To já jim řeknu - a oni si jim hodí do repertoáru. Ono ne všechno je stejně hratelné. A také ne všechno se hodí pro d chodí, to já odhadnout neumím, to musí udělat divadlo... * Zkuste přiblížit, jak tedy při přípravě hry fungujete. Jaká je zde vaše role, vaše práce Tak. Funguju především jako překladatel, to je můj hlavní příspěvek. Ten ale může být pods slově hrozně záleží. A u Shakespeara je to slovo určující. * Takže dáte divadlu překlad. A pak? Divadlo dostává plný text. Ale potom se samozřejmě musí škrtat. Úpravu provádí režisér a d většinou se mnou ale konzultují všechny škrty a hlavně verše. O tomhle se potom hodně mluv vlastně divadelní verš, jak jej říkat, jak jej přednést... To je moje řemeslo. * A když tedy nejste v divadle přítomen fyzicky, předpokládám, že budete na telefonu. Jak konzultace? Ano, jsem na telefonu. Ale těch konzultací se takhle vede málo, dochází k nim málokdy. Vět odehraje hned na té první čtené. Těch dotazů potom bývá málo. Třeba se stává, že herci něc že je něco „nemluvného“. A je třeba to změnit. Nebo i herci sami můžou na něco přijít. Za vděčný. Ale bývá to opravdu málo, tak jednou, dvakrát... Jsou to opravdu maličké, drobné z * Jaký máte vy osobně vztah ke Kupci benátskému? Je to vynikající hra. A je velmi, velmi nepříjemná... Je strašně aktuální, je o nenávisti náboženské... Je o tom, jak taková nenávist vzniká. Ta hra je úžasně napsána. Je to velká byl vsunut Shylock jako vlastně napůl tragická postava. Já si tedy myslím, že to je tragic je komediální v první polovině hry, pak je to tragická postava. Ta hra mnoho říká a je nep křesťané a Židé tam vycházejí víceméně nastejno... Je to taková vskutku srovnávací lekce n především je to hra o tom, jak se rodí řetěz nenávisti, potom vlastně msty... To je nadčas Tato hra ožívá právě v prostředí, v němž je nějaký vyostřený konflikt. Jsou samozřejmě sla představení Kupce benátského. Když se to hraje tam, tak to je jistě výbušná hra. Je to hra kulturní historií a velice, velice složitou historií. Takže: není to hra pro zasmání, není svatojánské... * Byť patří do kategorie komedie... Je to komedie. Je to komedie, která má dokonce velmi silné romantické scény. Ale já bych j drsnou nebo hořkou komedií. Není to taková ta šťastná komedie. A i ten její šťastný konec na povrchu - zdá se být šťastný, ale není, protože na něj padá stín toho poraženého a poní který byl úplně zdrcen. * A jaký je keKupci váš „překladatelský vztah“? Jak je to dlouho, co jste jej přeložil? Já jsem ho přeložil už dřív. Chtěl jsem Kupce dělat velmi dlouho a udělal jsem ho pro sebe tehdy žádnou zakázku. Dělal jsem to kvůli Shylockovi. * V jakém to bylo roce? To byl rok 1997. Mě Shylock hrozně zajímal jako postava. Myslím si, že je to tak velká pos západní civilizaci tak důležitá - jako Hamlet nebo Faust. A navíc to je postava hrozně zaj Shylock je lichvář a já jsem vypozoroval, že vlastně neprovádí lichvu jen s penězi, ale i a slova mají k sobě blízko, je to vlastně komunikace, obojí je v oběhu... A on mluví velmi úplně jinak, než ti křesťané. A vždy z toho má určitý zisk, vždy v těch dialozích s křesťa protože jeho způsob řeči je tak velmi opatrný.Každá hra je báječná jiným způsobem * Kterou Shakespearovu hru máte nejraději? Nebo to cítíte tak, že by bylo skoro hříchem, o třeba Hamleta? Já mám těch oblíbených her víc. Víte, ona je každá tak jiná... * Nedávno také vyšel knižně váš překlad Othella... Ano, ano, Othello... A v listopadu má vyjít i dvojjazyčně. * Takže nemůžete říct: Pro mě je nejoblíbenější... Othello, Romeo a Julie, nebo ten Hamlet To nemůžu říct. I když Romeo a Julie je skvělá hra. Ale každá ta hra je báječná jiným způs jiným způsobem. Ale třeba z komedií mám zvláštní slabost pro Marnou lásky snahu. Například nesmírně zajímá - kvůli Shylockovi, jak už jsem říkal; samozřejmě i kvůli dalším věcem, o asi mluvit. * Jak vnímáte to, že Shakespeare psal i dost politicky a historicky tendenčně, nepřesně, z podle vás vůbec nějaký smyl tohle registrovat, když jde o umění, o drama, a nikoli o věrně historii? Třeba u Richarda III. je prý ten posun oproti skutečným historickým událostem do Ano, ano. Shakespeare má ve svých hrách v první řadě anachronismy... Vy ale máte asi na my historické hry, což jsou hry politické. Já jsem přeložil všechny tyto historické hry. A je on dokáže být velmi nepřesný v detailech historických, takže byste mohl říct, že to nejsou protože jeho cílem nikdy není udělat pravdivý historický obraz, on není kronikář. Je to bá větší nebo menší míra zkreslení. U Richarda III. je neobyčejně vysoká. U historických post To Richard II. je naopak velmi, velmi věrný. Ale na tom opravdu nesejde, ono záleží na tom říká, co z té hry zůstalo. A právě proto, že Shakespeare nebyl tím kronikářem, ale vyslovo současnému světu, tak se mu podařilo být současným i teď. To fungovalo takhle. Ty hry jsou velice aktuální, což je velice zajímavé. * Ale Shakespeare prý ani neměl ambice, kromě dvou svých lyrických básní, aby se něco vydá v tištěné podobě. Ty hry tedy byly spíš jen takové koncepty... Jak velký zde byl podle vás pozdější zásahy? A dá se vůbec říct, že ten konečný výsledek je skutečně a vždy Shakespear vlastně uvažuje třeba i o Ježíšových slovech v evangeliích, která snad mohla být významově No, no, no, tak. Je to podobné. Máte pravdu, že ty dvě své veliké básně, Adonis a Venuše a Lukrécie, podepsal a má tam i věnování a je tam jeho vlastnoruční podpis. Na Sonetech už n nevydával on, to byl někdo jiný. Ale ty hry: ty vycházely za jeho života a tam jeho jméno jich v těch takzvaných kvartech osmnáct. * To je polovina z toho celkového počtu, který známe dnes, že? To je polovina. A nezachoval se jediný jeho rukopis, jediná hra jeho rukou psaná. Jsou to lidí, kteří však z jeho rukopisů vycházeli. Stoprocentně. Ale ty rukopisy jsou pryč. Zřejm si myslím, že shořely. Každopádně je to paradox. Nejznámější dramatik všech dob - a jediná zachována v autentické podobě. * Zbyly po něm jen dva tři podpisy... Podpisy, kousíček hry Tomáš More, jedna závěť a dlužní úpis. To vše je jeho rukou, jinak n je naprostá rarita. Ale faktem je, že ty rekonstrukce jeho her jsou dost věrné. Pravda, do nerozřešeny tu a tam nějaké detaily kvůli tomu či onomu slovu. Ale já bych to tak nahrubo procent, že se to nakonec blíží těm jeho původním rukopisům. Ale ano, nejsou to ony. Genius loci ve Stratfordu * Jak vy vůbec vnímáte Shakespearovy práce? Jde podle vás o dílo inspirované a vytvořené g si „jen“ pojmenováváteWilliam Shakespeare - protože všechny ty hry a Sonety nemusel napsat tohoto jména, který se roku 1564 narodil ve Stratfordu? Nehlodá i ve vás ono podezření, že shakespearovských her mohl být nějaký jiný velký duch tehdejší doby? Třeba Francis Bacon, Anebo více jiných duchů... Dá se vůbec o Shakespearovu identitu opřít? Víte, on několikrát s několika jinými autory spolupracoval. Tam se jedná o společné autors psal sám. Ovšem ty teorie, že to psal Bacon čiMarlowe nebo šestnáctý hrabě z Oxfordu nebyl Nikdy nebyly stoprocentně prokázány. Jsou hrozně zajímavé, jsou hodně excentrické, ale nej Zatímco to jméno Shakespeare se vyskytuje v mnoha dokumentech spjatých s divadlem, je nati osmnácti divadelních hrách. A to nejsou nezanedbatelné důkazy. Oni to lidé těžko přijímají je těžko uvěřitelné, že to napsal jeden člověk. Navíc člověk nevzdělaný vysokoškolsky, jen středoškolsky, člověk, který nebyl aristokrat a přesto psal o nejvyšších a taky o nejnižší tehdejší společnosti. Člověk, který pronikl do vojenství, lékařství, práva a dokonale rozu poslední děvečky a posledního slouhy. Ten rozsah je neuvěřitelný - ale já si myslím, že ne nevysvětlíte, to je dar od Pánaboha, a ten se vysvětlit nedá. Určité mystérium v tom je, t cítím. Ale nevede mě to k tomu, abych vší silou hledal jiného autora... Dokud nebude podán trvat na tom, že je to tento Shakespeare ze Stratfordu. * Vy jako čestný člen Řádu britského impéria jste ve Stratfordu nejednou byl... Já jsem tam jednou za dva roky. Jezdím tam pořád. * A cítíte tam nějaké... vibrace, nějaké shakespearovské genius loci? Já osobně ano, protože si to hodně představuju. Jinak Stratford je hodně turistický. Bohuž se promění v turismus, nakonec i ten Shakespeare... Ale já tam jezdím do jeho knihovny, kt školy, do které chodil. A to už je mimo tu turistickou oblast. A tam já si toho genia loci Shakespeara vždycky najdu. Určitě ano. Jinak se to tam ale všechno změnilo. * Zmínil jste těch osmnáct her, které vyšly za Shakespearova života. Ale potom je tu ještě polovina jeho dramatického díla... Dnes je těch her už třicet osm. Osmnáct jich vyšlo ještě, když žil, po jeho smrti pak dali herečtí kolegové dohromady první kompletní dílo dramatické -Pana Williama Shakespeara kome tragédie. A tam je těch her šestatřicet. Pak k nim přibyly ještě dvě další. Je to veliká k říká Folio. Byla prohlášena za největší knihu tisíciletí, možná vedle bible za jednu z nej civilizace. Angličané ji v každém případě prohlásili za největší knihu tisíciletí. A já do podaří udělat její českou verzi. * Kolik jste toho už vlastně ze Shakespeara přeložil? Udělal jsem zatím třicet dva her. Takže mi jich ještě zbývá šest. Mám přeloženy i Sonety, básně zatím ne. Takže to bude ještě nějakou dobu trvat (úsměv). * Co se vám překládalo nejobtížněji? Sonety? Přece jen ta forma čtrnácti veršů asi dost sv Sonety byly těžké. Na nich jsem se hodně naučil, tam je to hodně zhuštěné, jazyk je strašn obtížné s ním pracovat. Jedna z nejobtížnějších her byla Marná lásky snaha. * A zároveň jedna z vašich nejoblíbenějších, jak jste přiznal, že? Ano, právě pro to. A taky pro ten humor. A nejobtížnější tragédie, a myslím si, že vůbec n to byl pro mě Král Lear. Ovšem hned musím říct, že je to pro mě i největší hra. Je úžasná. * A první, co jste od Shakespeara přeložil, bylo co? Sen noci svatojánské. To byl můj první Shakespeare, nádherná hra, která se k mé radosti ve a v mých překladech. A divákům se líbí, což mě taky těší. * Míváte po ruce české překlady? Samozřejmě, u mnoha věcí jste byl průkopníkem, ale: jestl těch Sonetů řekl, že takový Jan Vladislav to někde přeložil tak dobře, že je skoro nepřiro překládat to jinak... Ne, ne, on každý ten překlad je úplně jiný. Já si to vezmu do ruky od jiných autorů vždy a jinak, je to jiné, ty hry jsou jiné, ty překlady jsou jiné, ty Sonety jsou jiné, vše je ji je autorské dílo, kde jsou otisky prstů zřetelné. A člověk si musí stát za svým. Je to jin interpretace, jiné cítění řeči... Zkrátka, je to hodně jiné. * A jste ochoten akceptovat názor, že i překlad může být lepší originálu? Myslím si, že může. Ale to je výjimečná událost.