Rektor UK prof. Hampl: Akademická svoboda bádání a předávání znalostí a dovedností je zásadním určujícím aspektem univerzity ****************************************************************************************** * Rektor UK prof. Hampl: Akademická svoboda bádání a předávání znalostí a dovedností je zá aspektem univerzity ****************************************************************************************** Projev prof. JUDr. Václava Pavlíčka v Karolinu [ URL "IFORUM-3338-version1-pavlicek.doc"] Vážený pane předsedo správní rady Nadání Hlávkových, milé kolegyně a kolegové, vážení host scházíme se dnes ve výroční den pohřbu Jana Opletala, studenta naší univerzity, který se o celosvětovým symbolem ochoty studentů zasadit se o svobodu i za cenu osobního rizika. Pro je dnešek zejména oslavou podivuhodné historické skutečnosti, že nejvyšší oběť studenta Op jeho kolegů, v té chvíli bez účinku a tedy snad zdánlivě až nesmyslná, nakonec po desetile katalyzovala studenty vedené setřesení jha jiné nesvobody celým národem. Tato část podivuh pro mě nejen historickým údajem, ale i osobním prožitkem, z jehož plodů se dodnes raduji a chci dnes oslavovat. Všechny vás srdečně vítám. Univerzita Karlova během své dlouhé historické cesty prošla údobími úspěšné pedagogické a zažila řadu pozoruhodných úspěchů a dostalo se jí příznivého mezinárodního ohlasu. Měla sv ale poznala také časy těžkých zkoušek a ponížení. Její dějinná cesta je v mnohém souhlasná země. Ránu a potupu, kterou jí připravilo nacistické Německo 17. listopadu 1939, s ní sdíl české vysoké školy a celá země. Uzavřením českých vysokých škol 17. listopadu 1939 bylo po českých vysokých škol – univerzity, techniky, samostatné speciální vysoké školy a fakulty, výtvarných umění v Praze. Budovy fakult byly přeměněny na kasárny a okupační úřadovny. Obs SS a jednotky německé armády. Sbírky univerzitních ústavů byly z valné části zničeny a roz rozhodnutím bylo postiženo na českých vysokých školách také 513 profesorů, 475 docentů a 3 učitelských sil. Karlova univerzita, Masarykova univerzita v Brně, České vysoké učení tech Česká vysoká škola technická v Brně a  Vysoká škola báňská v Příbrami doznaly atak německý nejtíživěji. Skutečnosti, které se 17. listopadem 1939 úzce souvisí a mají bezprostřední návaznost, jso shromáždění dostatečně známy. Přesto bych rád připomněl, co vlastnímu zákazu činnosti česk předcházelo. V okupovaném zbytku Československa, v Protektorátu Čechy a Morava bylo úředně zakázáno jak české samostatnosti, zrodu demokratické Československé republiky v roce 1918. Státní sváte se tak stal v okupované zemi příležitostí vyjádřit spontánně protest proti německé okupaci a studenti především vyjadřovali svou pevnou vůli po svobodě a demokracii, odpor vůči něme demonstrovali nejhorlivěji. Nespoléhali jen na spontaneitu spoluobčanů. K projevům odporu  veřejnost letáky, jak dosvědčil po návratu ze západní fronty i Lubor Zink. Při potlačování říjnových demonstrací byli kromě zatčených i zranění a první oběti německého fašismu. Byl dvaadvacetiletý dělník Václav Sedláček, a posluchač lékařské fakulty Karlovy univerzity Ja těžce raněn. Zranění 11. listopadu po marném boji podlehl. Právě před 67 lety, 15. listopadu (stejně jako dnes ve středu) se s Janem Opletalem v areá lékařské a přírodovědecké fakulty na Albertově rozloučili studenti pražských vysokých škol univerzitní profesoři a zástupci akademické obce. Po důstojném rozloučení tichá manifestac dramatičtějšího charakteru. Studenti dali průchod protiokupačním náladám a opět Prahou zně a píseň „Hej Slované“. Manifestanti sborově provolávali hesla: „Ať žije Československá rep svoboda, smrt okupantům“. Byla proti nim vyslána protektorátní policie, zvláště tvrdě prot zasáhly německé bezpečnostní složky. Nepokoji v protektorátě se zabývalo říšské vedení v B příkaz samotného Adolfa Hitlera bylo rozhodnuto o osudu českých vysokých škol. Po klidném dni přišel 17. listopadu nečekaně brutální úder. Studentské koleje v Praze a v časných ranních hodinách přepadeny říšskoněmeckými policejními a vojenskými jednotkami, pr byli vyvlečeni do Ruzyňských kasáren. Zde bez rozsudku Němci popravili 9 vedoucích student a zatčené vysokoškoláky odtransportovali do koncentračního tábora Sachsenhausen, dnes seve Berlína. Na 1200 studentů z pražských vysokých škol, z brněnské Masarykovy univerzity a Če v Brně, z Vysoké školy báňské v Příbrami se rázem stali nesvobodnými heftlingy v cizí neho Mezi pětadvaceti nemocnými studenty, které Němci propagandisticky pustili na Vánoce 1939 d Svoboda. Doma se zdržel jen krátce, spěchal balkánskou cestou přes Slovensko, Maďarsko a J Západ do rodící se čs. armády ve Francii. Po porážce Francie se šťastně dostal do Velké Br příslušník 311. bombardovací perutě RAF  již na podzim roku 1940 se účastnil bojových letů O údělu vězněných studentů v koncentračním táboře mohl zasvěceně informovat kolegy student zahraniční armády. Ti také inspirováni událostmi 17. listopadu 1939 obnovili v tento výroč vrcholné studentské organizace.  A co více, výboru Ústředního svazu československého stude předsedou Dr. Ing. Václavem Palečkem se podařilo mistrným diplomatickým jednáním s předsta zahraničních studentských organizací, za podstatné podpory National Union of Students of E prohlásit v roce 1941 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva. Celá akce měla široký me Vzpomínky na události v souvislosti s německým útokem proti českým studentům, proti české českým vysokým školám se konaly nejen v Oxfordu a Cambridgi, ale na mnohých britských škol listopadu přerušeny přednášky a probíhala vzpomínková shromáždění. Mezi univerzitami a zem akceptovaly 17. listopad, jako studentský mezinárodní svátek vedle Spojených států americk a Sovětského svazu je to řada zemí jako Ekvádor, Indie, Kostarika, Kuba, Nový Zéland, Pale Univerzita Karlova při vzpomínce na 17. listopad si vždy důsledně tento den spojovala s Me studentstva. U příležitosti 60. výročí založení této tradice jsme zde ve Velké aule Karoli přivítat členy exilového výboru studentského ústředního svazu. Zásluhou naší univerzity by 2001 vydána kniha Jozefa Leikerta Černý pátek sedmnáctého listopadu. Jsem rád, že i dnes j z onoho památného exilového výboru., akad. mal. Květa Biehellerová a prof. Václav Straka. U příležitosti Mezinárodního dne studentstva přivítal v roce 2002 rektor Ivan Wilhelm dele of Oxford, aby jí vyjádřil ještě jednou jménem českých vysokých škol dík za pomoc, kterou poskytla našim vysokoškolákům. Během války oxfordská univerzita přijímala ke studiu naše s násilné uzavření vysokých škol zabránilo v pokračování ve studiu doma a kteří se dostali d vysoce cení tento konkrétní projev akademické solidarity a jím inspirována se dnes snaží p např. Studentům z Běloruska postiženým – snad méně drasticky, ale přesto podstatně – nedem režimem.  V posledních letech jsme na našem slavnostním shromáždění také přivítali představitele Jag univerzity z Krakova. Věznění čeští studenti, oběti „Sonderaktion vom 17. November 1939“ s sachsenhausenské peklo se zde uvězněnými profesory věhlasné, nejstarší polské univerzity, uvězněni a deportováni do Sachsenhausenu v rámci obdobné akce 6. listopadu 1939. Navázal jsem na tradici, kterou rozvíjel rektor Ivan Wilhelm, a účastnil jsem se dnes v Ma odpoledního setkání bývalých studentů, vězněných v Sachsenhausenu. Bylo to pro mne významn moudrými a zajímavými lidmi, které osud obdaroval tolikerými životní zkušenostmi a moudros celá velká plejáda jich poznala i komunistické věznice a pracovní tábory uranových dolů Já Příbramska. Mnozí se změny politických poměrů po listopadu 1989 nedočkali. Na tomto setkání se bývalým studentům vězněným po uzavření českých vysokých škol dostala p rukou jako příjemné překvapení znovuvydaná básnická sbírka Chléb poesie. Původní vydání př v roce 1945 Josef Strnadel. Jde o básně, na které si v sachsenhausenském koncentračním táb vzpomněli, které strofu po strofě dávali dohromady, někdo však uměl sám zpaměti i několik básní. Tajně si je zapisovali a opisovali a jako poklad uchovávali. Protože papír a psací dovoleny, využívali papírků na balení cigaret, které si směli kupovat, a per, která měli p za dva týdny na povinné psaní domů.  Zapsané se učili nazpaměť, a když o miniaturní, ručně přišli, opisovali básně znovu a s ještě větší pečlivostí. Básně našich autorů Biebla, Hala Gellnera,  Nezvala, Sovy, Šrámka, Wolkera a Zahradníčka, ale i cizích básníků Apollinaira, Puškina, Rilkeho, Villona, básně antických i čínských autorů jim dodávaly sílu přežít. „V drahá témata svobodného života, o nějž jsme přišli, milostná, pijácká, ale i blízká naší t či vyhnanství, jakou jsme našli u Villona nebo Ovidia,“ doznává JUDr. Jiří Zapletal v závě po 61 letech.“ Vedle jejich mládí to byla mocná síla poesie, která jim v těžkých podmínkác tak potřebným. Hodně také pomáhala vzájemná soudržnost, umožněná tím, že zůstali ve stejné v blízkých blocích. Dnešní setkání mi potvrdilo, že tato jejich soudržnost trvá dodnes. Nespoutané studentské generace jakoby si předávaly štafetu svobodného vyznání společenskýc názorů. V dramatických únorových dnech roku 1948 byli studenti  jediní, kteří se odvážili proti nástupu totality pochodem Prahou na Hrad za prezidentem Benešem. Také v šedesátých l až protirežimní nálady vyjadřovali studenti: majáles 1965, strahovské události v říjnu 196 protiokupační protest našich studentů Jana Palacha a Jana Zajíce v roce 1969. Tradice touh dominovala 50. jubilejní vzpomínce 17. listopadu 1989 na Albertově, která vyvrcholila nech policejním zásahem na Národní třídě. Studenti dali signál k změně politických poměrů v zem vzpomínáme obou těchto výročí, jak roku 1939, tak 17. listopadu roku 1989. Také díky tradici 17. listopadu jsme před 17 lety začali měnit totalitou poničenou společn a demokratickém duchu. Současné obtíže se sestavením stabilní vlády ukazují, že jsme na ce demokratický proces ještě vždy úplně neumíme, nicméně dar a výdobytek svobody tím není zas univerzity je zásadně významné znovunabytí akademických svobod. Všechny univerzity napříč Evropou jsou zajedno, že akademická svoboda bádání a předávání znalostí a dovedností je zá aspektem univerzity. Jsem rád, že se takovéto svobodě těšíme. Spolu s ostatními evropskými jsme za jedno, že tato věcná svoboda by nyní měla být rozšířena i na větší míru ekonomické aby – jak už je tomu dnes v řadě evropských zemí – univerzity měly větší možnost rozhodova finančních tocích a tak ještě výrazněji ovlivňovat své akademické priority. Podstatnou pod odpovědnost akademické komunity, která je, jak známo, druhou stranou svobody. A o tradici která je odpovědná až na hranici rizika sebeobětování, je dnešní slavnost. Dámy a pánové, děkuji, že jste dnes přišli oslavit svobodu spojenou s odpovědností. Rektor UK – prof. Václav Hampl