"Útok na podrobenou inteligenci je společným rysem represe totalitních režimů," říká historička Markéta Devátá ****************************************************************************************** * "Útok na podrobenou inteligenci je společným rysem represe totalitních režimů," říká his Devátá ****************************************************************************************** 17. listopad je spojován především s rok dříve, roku 1939, kdy poprvé výrazně vst čeští studenti, se stal symbolem boje pr Vystoupení studentů, kterému předcházelo zahájilo zásadní společenské změny také v letech 1939 a 1989 propojené a došlo b předchozích událostí? Ohlášení veřejné akce k uctění památky v 1939 byla jistě jednou z mála možností, komunistického režimu jakoukoli demonstr prorežimní Socialistický svaz mládeže, r pokrýt původně nezávislou akci, vzbuzova jistou nedůvěru v charakter této akce, n že vysokoškolští studenti se sešli proto svobodu volby. V tomto byla spojitost s požadavky studentů z roku 1939 neoddiskutovatelná. Je zřejmé, že pokud by neproběhla demonstrace 17. listopadu 1989, proběhla by již z okruhu iniciativ fakticky svolaná demonstrace k 10. prosinci, která byla koncipována jako shromáž petice Několik vět. Ostatně shromáždění ke dni lidských práv bylo svoláno již v roce 1988 překvapivě – v důsledku zahraničněpolitických okolností – povoleno. V každém případě by dř (např. v lednu k Palachově výročí) k masovému vyjádření nespokojenosti s režimem, které by pád komunistického režimu, došlo. Jak na vás působí dnešní vysokoškoláci? Myslíte si, že by se zúčastnili takového hnutí jak studenti v roce 1939? Dnešní vysokoškoláci studují v odlišných společenských a politických podmínkách a tyto pod v jejich postojích a zájmech. Domnívám se, že vysokoškolští studenti jako sociální skupina výrazně prodemokratický prvek společnosti, a proto by – v případě ohrožení demokratických v budoucnosti takové hnutí podnítili. Můžete připomenout, jaké měla bezprostřední důsledky smrt medika Jana Opletala? Jan Opletal byl smrtelně raněn na demonstraci 28. října 1939. Veřejné vystoupení k výročí za účasti desetitisíců lidí bylo první zcela zřetelnou deklarací věrnosti Československé r demokratickým ideálům, které představovala, v protektorátu. Tato demonstrace a manifestačn Opletalova pohřbu 15. listopadu se staly záminkou pro represe ze strany německých orgánů v transportů do koncentračních táborů, popravy studentských vůdců, uzavření vysokých škol a inteligence. Umlčelo to studenty, nebo naopak vybudilo k dalším, byť mírnějším, manifestacím? Zatýkání a uzavření vysokých škol způsobilo dočasné naprosté ochromení. Přes tisíc student v Praze, Brně a Příbrami bylo transportováno do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. Os rozhodovali, jak se k nové situaci postavit, někteří ilegálně opustili protektorát, jiní z kteří utekli do Británie, vytvořili 17. listopadu 1940 obnovený výbor Ústředního svazu čes studentstva v exilu a vydali prohlášení o událostech 17. listopadu 1939. Na základě meziná solidarity a díky činnosti výboru a za podpory National Union of Students v Londýně byl v  vyhlášen 17. listopad Mezinárodním dnem studentstva. Ti, kteří zůstali, se spíše než organizovaně individuálním způsobem zapojovali do různých Teprve koncem války se utvořily ilegální organizace vysokoškolských studentů (mj. Students výbor, Sachsenhausen, Studentské hnutí odporu). K jejich veřejnému vystoupení došlo za rev se Studentská legie shromáždila 5. května 1945 v Klementinu. Skupina vysokoškolských stude českého demokratického studentstva – působila při České národní radě. Je více než příznačn vrcholné odbojové organizace stál za revoluce v květnu 1945 profesor Univerzity Karlovy Al Do koncentračních táborů bylo odvlečeno kolem tisíce českých vysokoškoláků. Zatímco studen na naléhání protektorátní vlády po třech letech dostat zpět na svobodu, české vysoké školy neotevřeli. Jak vnímala česká společnost německý útok proti české inteligenci? Útok na podrobenou inteligenci je společným rysem represe, kterou provádějí totalitní reži představuje pro totalitní režim vždy potencionální hrozbu zformulování a zformování zárodku opozice. Domnívám se, že česká společnost vnímala tuto s diferenciovaně. Jednak tu byl jistě moment osobní – v rodinách či v okruhu známých, kdy se vyrovnávat s represí vůči někomu blízkému, jednak zprostředkovaný – formou veřejného zastr vypjatých obdobích okupace, např. za heydrichiády. Měli čeští studenti po uzavření vysokých škol jiné možnosti jak se dál vzdělávat, třeba i Uzavřeny byly jen české vysoké školy, ale fakulty německé univerzity, dále např. Ukrajinsk univerzita a Ruská svobodná univerzita uzavřeny nebyly. Rovněž nebyla uzavřena brněnská Vy zemědělská, resp. byla spravována Německou vysokou školou technickou v Brně. Byla zde také na vysokých školách na Slovensku či v Německu. Studenti – ale i pedagogové – měli tedy mož ovšem omezenou, působit na těchto školách. Byla to ovšem z etického hlediska problematická známy případy, kdy takováto rozhodnutí po osvobození negativně ovlivnila další odbornou ka či pedagoga na základě posuzování morální bezúhonnosti z doby nacistické okupace v očistný O ilegálních univerzitách či seminářích, tak jak je známe např. z období komunistického re nic bližšího známo. Ke kontaktům profesorů se svými bývalými žáky docházelo víceméně ojedi profesní či badatelské práce –, neboť takové styky byly sledovány. Je třeba si uvědomit, ž válečné době – bývalí studenti, kterým se podařilo vyhnout koncentračním táborům, byli nuc zaměstnání a většina z nich byla později „totálně nasazena“ na práci pro Říši. Možnost studovat se otevírala – byť v omezené míře – pro studenty, kteří uprchli za hranic Británie nabídla omezený počet studijních míst pro československé vysokoškolské studenty z ročníků, na základě této nabídky absolvovalo lékařské studium 44 mediků. Jak jste zmínila, v listopadu roku 1940 byl v Londýně za pomoci československých úřadů v e Ústřední svaz československého studentstva. Jeho členy se stali studentští pracovníci, jim utéct do zahraničí. Jak zásadní měl vliv na situaci vysokoškoláků žijících v protektorátu? Nevím, zda lze říci, že zásadní, jistě však v morální rovině významný. Zprávy o činnosti s zprostředkované zahraničním rozhlasem, fakt, že se o represích vůči vysokoškolským student v Čechách a na Moravě mluví v demokratickém světě, měly jistě vliv na morální posílení jak tak vysokoškoláků samotných. 17. listopad byl již za války vzpomínán na mnoha britských un ale také na vysokých školách v Číně, v Kanadě, v USA, v SSSR, v Indii, Novém Zélandu, Kost v Ekvádoru, ve Švýcarsku, v Palestině a řadě dalších zemí. Považujete každoroční pietní akty 17. listopadu za adekvátní významu událostí v letech 193 si výročí zasloužilo větší či menší pozornost? Pietní akty k jakýmkoli příležitostem jsou adekvátní jen v případě, že aktéři těchto cerem k symbolu události s pietou, pokorou a porozuměním k tématu. Myslím, že většina z nás má v panoptikální ceremonie komunistických funkcionářů k různým výročím za normalizace, a proto k těmto záležitostem více kritická. Připomínat si každoročně výročí 17. listopadu 1939 mně samozřejmé, výročí 17. listopadu 1989, jehož jsem se osobně zúčastnila, mně přijde zcela n Barbora Kabátová, Lucie Horáčková, autorky jsou spolupracovnicemi iFora