„I myšlení je jen tělesná funkce a nemůže existovat mimo tělo,“ říká PaedDr. Martin Hrubý z Katedry tělesný výchovy FF UK ****************************************************************************************** * „I myšlení je jen tělesná funkce a nemůže existovat mimo tělo,“ říká PaedDr. Martin Hrub tělesný výchovy FF UK ****************************************************************************************** Jaká je úroveň tělesné výchovy na vysokých školách ? Jakékoli hodnocení je především otázkou výběru toho, co hodnotím. Jestli zvolená kritéria jsou pro danou činnost zásadní a skutečně vypovídají o kvalitě hodnocené činnosti. U tělesné výchovy na vysokých školách by to znamenalo hodnotit to, co koresponduje s jejím smyslem, s jejím posláním. A právě v tomto bodě není zcela jasno. Proto ani já nemohu na tuto otázku jednoznačně odpovědět. Věřím však, že každý z učitelů tělesné výchovy na VŠ dělá svou práci s tím nejlepším úmyslem, v rámci daných možností, které jsou na každé vysoké škole zcela jiné. Myslím si ale, že obecně není TV věnována taková pozornost, jakou by si zasloužila. Můžete srovnat pozici české TV na vysokých školách v zahraničním kontextu ? Nemám bohužel dostatek zkušeností z provádění TV na zahraničních vysokých školách, abych m nějaká zásadní srovnání. Bylo by zajímavé zeptat se přímo studentů, kteří dnes mají spoust studovat v zahraničí a zakusili tam realizaci tělovýchovných a sportovních činnosti tzv. n toho mála, co jsem viděl, usuzuji, že jde o zásadně lepší prostorové a materiální zabezpeč mají většinou satelitní uspořádání, takže studijní prostory, koleje, menzy i sportoviště j sebe a odpovídají i svou kapacitou. To je pro realizaci TV přímo ideální prostředí. Je vša i Česká republika takové školy má a snad bude lépe i v Praze. Jak je u nás TV začleněna do studentského života? Je to velmi různé. V samotné České republice se přístup k tělesné výchově na jednotlivých velmi liší a to jak v pojetí, tak v organizaci. V pojetí jde, řečeno velmi zjednodušeně, o sportovní pojetí,  2. tělovýchovné pojetí. Při sportovním pojetí jsou využívány hlavně metody sportovního tréninku a je zde snaha o z zdatnosti a sportovního výkonu. Studenti jsou často podrobováni testům tělesné zdatnosti n sportovní výkonnosti, vyjádřitelných v měřitelných hodnotách. Dominantní je zaměření směre efekt ve vnějším prostředí, tj. výkon. Toto pojetí vzniklo na internátních školách v Angli zemích myslím převládá. Tělovýchovné pojetí využívá tělesný pohyb především ke kultivaci vnitřn osobnosti a integrity. Jde o tělesné aktivity, kde je důležitý vedle od prožitek z činnosti, případně sdílené prožívání. To jsou hodnoty těžko problematické. Školní TV v České republice vychází spíše z tohoto pojet odkazu Jana Ámose Komenského, který ve škole spatřoval především „dílnu Organizační zabezpečení TV na VŠ následně vychází z těchto dvou pojetí a snaží se pro ně v místních podmínkách co nejvýhodnější prostředí. Přes veškerou rozdílnost na jednotlivých V některé společné rysy, charakteristické pro to které pojetí. U sportovního pojetí jde zpra jednoho sportovního centra mimo organizační strukturu jednotlivých fakult školy, které fun jako rektorátní zařízení a poskytuje možnost pohybového vyžití studentům spíše formou služ jako v tělovýchovných jednotách. Nevýhodou je odtržení od života fakult, zbavení se možnos akademických orgánech fakulty konkrétní podmínky rozvoje, např. prostor pro TV v rozvrhu v podporu TV činnosti z rozpočtu fakulty, možnost vytváření prostor pro TV přímo na fakultě organizační odtržení od výuky se následně projevuje v ekonomickém zabezpečení, protože stá přísluší pouze výuce a takto koncipovaná TV evidentně výukou není. Stává se z ní zájmová č by za tyto služby měli platit. Tuto druhou minci dobrovolnosti si mnoho studentů neuvědomu Tělovýchovné pojetí je provázeno snahou začlenit neoborový předmět TV do nějakého rámce pr jednotlivých fakultách. To neznamená ale, že TV musí být nutně povinnou, musí jí však zůst výběrové výuky. Takto je pak organizačně zabezpečovaná převážně katedrami tělesné výchovy jednotlivých fakultách. Jak vypadala průkopnická doba vysokoškolského tělocviku na našem území? Tělesná výchova se stává součástí vysokoškolského života teprve na počátku 20. století. Ne pojetím i obsahem kopíruje tehdejší způsoby zabezpečení tělovýchovné činnosti ve formě spo – v roce 1910 zakládá František Smotlacha při Univerzitě Karlově „Vysokoškolský spolek pro sport, hry, turistiku a skauting“. Později se činnost stále více přizpůsobuje vysokoškolsk vzrůstajícím nebezpečím vojenského napadení našeho státu fašistickým Německem, je TV v roc do výuky jako povinný předmět. K jakým změnám došlo po druhé světové válce? Po obnovení činnosti vysokých škol se znovu rozbíhají i Ústavy pro tělesnou výchovu a spor roce 1952 z podnětu Vysokoškolské rady UK transformují na katedry tělesné výchovy, jejichž všech VŠ zabezpečit povinnou TV v prvních čtyřech ročnících studia. V roce 1954 byla výnos tzv. fakultativní (tj.nepovinná) TV. Od tohoto roku se začínají ustavovat při katedrách TV tělovýchovné jednoty, které realizují převážně sportovní činnost studentů. Tak se postupně složky TV na VŠ, které přetrvávají dodnes: povinná, nepovinná a zájmová (sportovní) tělový Co se stalo po sametové revoluci? Rok 1989 přinesl zásadní společenské změny, které se projevily i v zabezpečení TV na VŠ. N školy tělesnou výchovu svých studentů zrušily, jiné ji organizují pouze jako studentskou z a na dalších vysokých školách zůstává součástí povinné výuky. Dnes TV na VŠ neupravuje žád a jednotlivé školy nechávají většinou na libovůli svých fakult, aby si problematiku TV řeš konkrétních potřeb a situace. Jak se změnila povaha vysokoškolské tělesné výchovy v průběhu 20. století? Tak jak se mění společenské podmínky, tak se mění i povaha TV na VŠ. Od přímé intervence s který požaduje striktně dosažení určité tělesné zdatnosti pro potřeby své obrany, později bojeschopnosti budoucích vojáků svých branných sil v rámci socialistického politického blo úspěšnosti svého politického zřízení na poli sportu, až po dnešní naprostou volnost a dalo nezájem.Přesto si myslím, že právě proto má dnes TV na VŠ šanci transformovat se tak, aby hlavně potřebám studentů. Aby jim pomáhala dosahovat lepších studijních výsledků ve specia se rozhodli studovat, protože to je hlavní zájem studentů a aby jim dále pomohla najít pro udržet vysokou duševní výkonnost co nejdéle v průběhu jejich dalšího života. Jste obhájcem povinné tělesné výchovy na vysoké škole. Domníváte se, že je správné vyžadov předmětu i v rámci oborů, u kterých lze jen obtížně prokázat, že mají něco společného se s výkony? Nemyslím si, že bych byl přímo obhájcem povinné TV. Jsem spíše zastáncem smysluplného začl do studia. Člověk je vysoce integrovaný celek a před svou tělesností neuteče. Koneckonců i jen tělesná funkce a nemůže existovat mimo tělo. Tak jako se pozná na pohybu duševní rozpo tělesný pohyb může přispět k navození určité nálady. Pohyb má svébytný relaxační účinek a nenahraditelný. I duševní výkon má svou paralelu s fyzickým výkonem. Podstata tréninku: za – větší zatížení – relaxace atd. platí i pro duševní činnost. Čím rychleji dokáži relaxova mohu organismus zatížit a v celkovém součtu mohu intenzivně studovat mnohem déle a dosahov výsledků ve studiu. V tomto pojetí funkce TV nevidím důvod, proč by student neměl být v rá seznámen se způsoby, které mu umožní dosahovat vyšších studijních výkonů. Jakou podobu by měla mít příprava fyzické zdatnosti? Existuje nějaký universální model vho obory? Podoba, neboli náplň TV, by měla vycházet z toho, co chci jejím prostřednictvím dosáhnout. cítím poslání TV na VŠ, v žádném případě nejde o fyzikou zdatnost. A pokud se budu bavit s tělesné zdatnosti, tak v tom smyslu, že určité minimum tělesné zdatnosti je nutné k udržen organismu. Pokud nechci onemocnět, měl bych tuto schopnost, tj. unést minimální fyzickou z běžným životem, zabezpečit. Je to na tvém rozhodnutí! Pokud chceš svou zdatnost rozvíjet, tak a tak. Dáváme ti možnost vybrat si z těchto našich nabídek. Problém není tedy v užití té, nebo té formy TV. To znamená jestli budu posilovně. Odlišnost je pro učitele i studenty v přístupu k těmto činno měla významný relaxační charakter, tj. aby v ní byla radost, uvolnění a musí mít tělovýchovnou hodnotu. To znamená, musí organismus přiměřeně z činnosti posílil sebevědomí a chuť pokračovat dál v pohybové aktivitě. umožňuje. Tento model je snad univerzální pro jakýkoli obor a jakoukoli Vraťme se na závěr ještě ke konceptu povinné TV. Nemyslíte, že příznak povinnosti může rad kterém mluvíte, odvát? Pokud se týče začlenění TV jako povinného předmětu, jsem zastáncem této povinnosti pouze v studia, kdy se formuje zásadním způsobem charakter denního režimu studenta. Touha uspět na k málo produktivnímu způsobu studia, kdy je vyloučená jakákoli relaxace a hrozí zbytečné p prostor pro názorné předvedení účinné relaxace formou pohybu, je nejúčinnější i pro samotn formou povinnosti. V dalších ročnících by naopak měli studenti navštěvovat TV z pocitu vla z pocitu povinnosti. Tak to v mnoha případech na naší fakultě skutečně je. Petr Dušek, autor je spolupracovníkem iFora