Skrývá hlavní nádraží v Plzni ztracené insignie? ****************************************************************************************** * Skrývá hlavní nádraží v Plzni ztracené insignie? ****************************************************************************************** I záhady druhé světové války mají svou přitažlivost pro milovníky tajemna. Jedna z nich se Plzně. Jde o zmizení historických insignií pražské Karlovy univerzity. Odznaky, vyjadřujíc starobylost instituce, jsou pečlivě střeženým majetkem prakticky každého z vysokých učení. slavnostním ceremoniálu promoce na univerzitní žezlo přísahají každoročně čerství absolven slavnostní sliby. Během dějin byla někdejší pražská univerzita rozdělena na dvě části, českou a německou. I Československa se česká část univerzity vrátila k původnímu názvu Univerzita Karlova, praž univerzita se nijak neměla k tomu, aby jí historické insignie vrátila. Rovněž jejich příle propůjčování Karlově univerzitě znepříjemňovala obstrukcemi. To vše na podzim 1934 přerost „insigniádu“, hlučné pouliční demonstrace českých pravicových nacionalisticky naladěných s podporovaných také některými profesory. Bohužel, akce přerostla i do útoků proti řadě demo politických a kulturních institucí či ve vytloukání oken židovských obchodů. Pražské unive byly tedy pro pražské Čechy i Němce citlivou záležitostí. Těsně před koncem války však tyt univerzitní důstojnosti staleté instituce najednou záhadně zmizely. Řada záhadologů uvádí, součásti insignií byly odvezeny neznámo kam a s leskem v očích hovoří o podzemních chodbác horách, proslulých štěchovických štolách, kde by snad univerzitní poklad měl odpočívat v s záhadně ztracené, Jantarové komnaty či plánů na německé létající talíře. Eventuálně nabíze možná místa. Tam bývá řazena právě i Plzeň. Během náletů proti plzeňskému seřaďovacímu nádraží, uskutečněných britským letectvem k rán a denními útoky amerických bombardérů o den později byl těžce poškozen nejen významný dopr říše, plzeňské nákladové seřaďovací nádraží, bomby zasáhly i hlavní budovu sousední honosn odbavování běžných cestujících. Vedle vojenských transportů se tam tísnilo i velké množství civilistů prchajících na západ byla doslova přecpána. Zatímco členové německého generálního štábu s úředníky gestapa nále náhodně odstaveni až na kolejích za Bolevcem, totéž nelze říci o nákladních vagonech, jimi majetek i naloupenou kořist. Při náletu došlo také ke zničení uměleckých děl, která kořistníci chtěli přepravit do Něme obrazy, sochami, porcelánem a historickým nábytkem měly být dle ústních vyprávění právě i Karlovy univerzity. Tato legenda nemá sice prakticky žádný reálný podklad, čas od času nes hlavičku z hájemství otazníků. Kdo ví? Pocit, že v některém ze starých plzeňských sklepů č náspem odpočívá poklad, dokáže zajímavě šimrat kolem žaludku.