Univerzita Karlova má ve světě dobrý zvuk ****************************************************************************************** * Univerzita Karlova má ve světě dobré jméno ****************************************************************************************** Prof. Václav Hampl: Jak si vybrat fakultu pro společenskovědní studia? [ URL "http://iforu IFORUM-4104.html"] Přinášíme doplnění ke srovnání vysokých škol, které uvedla ve své rubrice Vzdělání 6.6. 20 Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., rektor UK se v něm zamýšlí nad tím, jak si stojí Univerzi celosvětovém měřítku. Odkaz na článek prof. RNDr. Bohuslava Gaše, CSc. k tématu srovnávání a hodnocení vysokých "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-4086.html"] 1. Které kritérium pro srovnávání univerzit považujete za nejdůležitější? Zde je třeba vyjít ze základní otázky, totiž: co je to univerzita? Existuje celá řada typů terciálního vzdělávání s různými cíli a tedy i různými přístupy. Podle celosvětového konse ten typ instituce, kde se špičkového vzdělání dosahuje každodenním kontaktem studentů s tě vědecké poznání pomáhají vytvářet, tedy s mezinárodně aktivními vědci. Proto jsou zcela ji významné výstupy vědecké práce (jak jejich množství, tak zejména kvalita) základním kritér hodnocení univerzit. Je ovšem třeba hned dodat, že srovnání výstupů vědecké práce je značně komplikováno tím, ž vědní obory používají velmi různé typy výstupů, od tlustých knih shrnujících téměř celoživ některých humanitních vědách přes poměrně stručné, ale podstatně častější zprávy o výsledc periodicích (standard hlavně v přírodovědných oborech) až po patenty a jejich uplatnění v vědách. Dosti objektivní mírou vědeckého výkonu je počet vědeckých publikací evidovaných v of Science, i když ta příliš nezohledňuje humanitní obory. Tento nedostatek se snaží odstr vědeckého výkonu českých institucí vládní Radou pro výzkum a vývoj (www.vyzkum.cz), které dobrým vodítkem. Hodnocení kvality vědecké práce je ještě obtížnější, v řadě oborů je z tohoto hlediska pom a respektovaná analýza citovanosti dané práce jinými autory.  Moderní a šikovnou variantou je tzv. h-index. Mohu ho vysvětlit na příkladu Univerzity Karlovy, jejíž souhrnný h-index roky rovný 22 říká, že z prací, které v tomto období na UK vznikly, bylo do dnešního dne 2 autory alespoň 22x. Někdy se pro odhad kvality používá také počet publikací v nejprestižně časopisech Nature a Science. Kromě vědecké produktivity je pomocným kritériem hodnocení univerzit také to, jak velkou š student s aktivními vědci opravdu intenzivně setkat. To se odhaduje poměrem počtu studentů akademických pracovníků. Čím je tento poměr nižší, tím pro studenty lépe (ale tím je to ta Pro úplnost je třeba dodat, že podobnou roli jako vědci mají samozřejmě u škol s uměleckým aktivní umělci. 2. Proč by si měl uchazeč zvolit ke studiu právě Vaši univerzitu, jaké má podle vás předno jinými univerzitami ? Těch důvodů je celá řada a i jen částečný výběr by byl na dlouhé povídání. Z univerzit v Č Evropě splňuje UK nejlépe základní definici univerzity. Je to vědecký gigant s vysokou mír studentů s prokazatelně aktivními vědci. Například počet našich publikací evidovaných ve W představuje plnou třetinu produkce celé ČR (další třetinu představuje AVČR). Co se počtu p a Science týče, tvoříme dokonce kolem poloviny výkonu ČR. V hodnocení Radou pro výzkum a v celkovým počtem přes 157 tisíc vážených výsledků s náskokem nejproduktivnější vysokou škol za námi má méně než 69 tisíc). V podobném smyslu vyznívá pohled na citovanost našich publi souhrnný h-index za poslední 3 roky je nejvyšší z českých vysokých škol a skoro dvojnásobn univerzitě za námi (22 oproti 12). Přitom kontakt studentů s vědci je u nás poměrně velký, v průměru u nás připadá 12 student akademického pracovníka. To přibližně odpovídá poměru na řadě zavedených západních univerz nejlepší mají tento poměr ještě podstatně nižší. Průměr českých veřejných vysokých škol je akademického pracovníka. V přípravě na nadnárodní charakter většiny povolání, pro něž univerzity studenty připravuj i to, do jaké míry je prostředí univerzity mezinárodní. UK má z českých VŠ nejvyšší podíl studentů (skoro 13 %, průměr ČR je přes 7 %). Skoro 1400 studentů studuje celý studijní pr angličtině. Kromě toho k nám přijíždí na jedno- až dvousemestrální pobyty nejvíce zahranič v rámci evropského programu Erasmus (přes 1400 studentů v roce 2006). V počtu pedagogů, kt evropských univerzit v tomto programu přijíždějí působit, jsme dokonce na prvním místě v E I šance našich studentů na pobyt na zahraniční univerzitě je vysoká – v roce 2006 jich jen Erasmus vyjelo přes 1600. Nemluvě o možnostech výměnných pobytů na prestižních univerzitác Austrálii a Nový Zéland. UK také umožňuje studentům (zejména doktorandům) těsnou spolupráci s nejprestižnějšími evr pracovišti prostřednictvím účasti na projektech prestižního 6. rámcového programu EU. Z če škol se skoro 40 % těchto projektů řeší právě na UK, další škola v pořadí za námi particip dvaceti procenty. Pominout také nelze naši širokou a rozsáhlou studijní nabídku. Realizujeme 356 studijních bakalářském a magisterském stupni a 167 v doktorském studiu. Roste možnost přibrat si k vl studijnímu oboru i nepovinné přednášky z nabídky jiných fakult podle rozhodnutí každého st studium může být opravdu velmi pestré. Nezaměstnanost našich absolventů patří podle oficiá nejnižším v ČR. Jako poslední uvedu asi nejdůležitější argument, který ty předchozí do jisté míry shrnuje. se objevily 2 obecně uznávané žebříčky světových univerzit. Oba publikují z více než 17 ti škol pořadí první pětistovky. UK je v obou kolem 250. místa v důstojném sousedství institu School of Economics nebo univerzit v Innsbrucku, Kobe či Bordeaux a ostatně i Alma Mater v Boloňské. Z českých VŠ figuruje v jednom z těchto žebříčku ještě VUT Brno (na 428. místě), 3. Vypovídá podle Vás publikační činnost pedagogů a jejich citovanost v prestižních světov kvalitě univerzity? Jak už jsem vysvětlil, rozhodně ano. Třeba právě zmíněné světové žebříčky se na tyto param ohlíží, i když přidávají ještě další hlediska. Je ale potřeba publikační aktivitu kriticky posledních letech se v ČR rozmohly „publikace pro publikace“, obvykle v různých sbornících hodnota je často velmi nízká. Zavedená odborná periodika si většinou vědeckou úroveň hlída důvodu znovu odkazuji na již zmíněné hodnocení Rady pro výzkum a vývoj, které tyto rozdíly značné míry zohledňuje a poskytuje tedy i tomu, kdo se v publikačních praktikách různých o poměrně spolehlivý pohled. Srovnání jednotlivých fakult z MF DNES jsme přinesli 6.6. 2007 v naší rubrice Napsali o nás [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-4052.html"]