Školy hodnoťme, ale objektivně ****************************************************************************************** * Školy hodnoťme, ale objektivně ****************************************************************************************** Provází nás to od základní školy – známky a hodnocení. Společnost je od nepaměti založena výkonu a ti nejlepší pak stojí na stupních vítězů nebo dostávají více peněz (či obojí). Vy sloužit nejen jako továrny na výchovu vzdělaných lidí, ale také jako špičková výzkumná pra představit efektivní výzkum bez zapojení zapálených mladých lidí. V naší zemi jsou vysoké školy převážně veřejné, jejich provoz je tedy hrazen z daní poplat bude jistě budou ptát, zda jsou jejich peníze vynaloženy účelně. Účelný výzkum se však nedosáhne tím, že se každému dá „spravedlivě“ stejně. Jak uvedl prem Topolánek ve svém nedávném projevu, bude vydělen segment výzkumných univerzit, které budou prostředky na výzkum. A výzkumné univerzity se rozpoznají ne podle toho, že to o sobě říka výsledků. Samozřejmě, když se pomocí lidských prostředků poměřují aspekty poněkud subtilněji postiži je kvalita absolventů školy, výsledky vědy a výzkumu, vyvolává to kontroverzní diskuse. Zp použil prof. Josef Berger z Jihočeské univerzity, je citován ve středeční příloze MFD, vyc z bibliometrie – jedné z metod scientometrie, což je soubor metod pro hodnocení výkonu věd práce. Bibliometrie spočívá v hodnocení počtu mezinárodních publikací a případně v jejich ostatních pracích. Ve dvou světově respektovaných žebříčcích univerzit, podle časopisu The Šanghajského žebříčku, je právě počet publikací důležitou složkou hodnocení. Bibliometrie musí být použita uvážlivě, se znalostí věci, a pokud možno bez chyb (v tabulkách fakult sc sedmi publikací Univerzity Karlovy v prestižních, nejvýše hodnocených časopisech Nature a Dále, v současné době je počet článků v databáziWeb of Knowledge a v časopisech Nature a S málo použitelný pro hodnocení fakult vyučujících ve společenskovědních oborech, proto je z uveřejněné žebříčky v těchto oborech jen s velkou rezervou – pro větší objektivizaci by mo kritéria vládní Rady pro výzkum a vývoj, která zohledňují diferencované zaměření škol. Výsledky dobře provedeného scientometrického hodnocení však dobře korelují s dalšími atrib univerzity: mezinárodní spoluprací, počtem vynikajících studentů, jejich uplatněním na trh Uvědomuje si to i stát. Už po několik let se tvoří systém hodnocení výzkumných institucí. shromažďují ve veřejně dostupné databázi s názvem Rejstřík informací o výsledcích (RIV). T výsledky by měly v příštích letech sloužit pro stanovení velikosti veřejných prostředků pr výzkumu. A ať se nám to líbí nebo ne, financování podle výsledků je jednou z cest, jak zvý našich veřejných vysokých škol. A MF DNES rozhodně patří poděkování za otevření diskuse př hodnotících kritérií v oblasti vysokého školství. prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc., prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost