Zpráva o mezninárodní vědecké konferenci Jan Patočka 1907-1977 ****************************************************************************************** * Zpráva o mezninárodní vědecké konferenci Jan Patočka 1907-1977 ****************************************************************************************** Patočkův filosofický týden K poctě nejvýznamnějšího českého filosofa 20. století byla ve dnech 22.–28. dubna 2007 usp mezinárodní filosofická konference „Jan Patočka 1907–1977“ spojená s 37. výročním zasedání kruhu. Konference se zúčastnilo přes 80 odborníků z 21 zemí světa. České širší veřejnosti je Patočka znám hlavně jako obhájce lidských práv a jeden z prvních 77, který zemřel po mnohahodinovém výslechu Státní bezpečností; světová filosofická obec v stále jasněji vidí také – a především – podnětného myslitele, který originálním způsobem r témata evropského myšlení, počínaje antickou řeckou filosofií a konče myšlenkami jeho učit Husserla a Martina Heideggera. To zřetelně ukázala právě tato konference, na níž o Janu Patočkovi promluvilo bezmála třic z více než deseti zemí (kromě Evropy a USA také z Austrálie a Hong Kongu). Zatímco před de Patočkova konference zabývala také myšlením Eugena Finka, tentokrát byly všechny přednášky výlučně Patočkově filosofii. Ukázalo se tak, že v Západní a Střední Evropě, v Severní Amer univerzitách Dálného Východu v poslední dekádě pokračovala recepce Patočkova díla a že všu tradice evropské kontinentální filosofie, je dnes Patočkovo myšlení přijímáno jako její sa Vzhledem ke stému výročí Patočkova narození a třicátému výročí jeho úmrtí byla konference skutečná slavnost. Byla zahájena v neděli 22. 4. večer v sále Bohuslava Martinů na pražské akademii muzických umění koncertem Studentského symfonického orchestru P. F. O., který pod dirigenta Petra Volného provedl 4. symfonii Ludwiga van Beethovena a Jenskou symfonii Frie dalších podvečerech byli účastníci konference přijati a pohoštěni v Senátu Parlamentu ČR, velvyslanectví, v Polském kulturním institutu, v Rakouském kulturním fóru a v německém Goe Konference byla ukončena koncertem švédského violoncellisty Petera Schubacka. Akademie věd konference tři pamětní medaile Jana Patočky a Karlova univerzita čestný doktorát (viz níže Jako paralelní sekce konference proběhlo 37. výroční zasedání Husserlova kruhu (Husserl Ci sdružení filosofů vycházejících z Husserlovy fenomenologie bylo založeno v USA a tam se ko jeho dosavadních setkání; letos se výroční setkání poprvé odehrálo na evropském kontinentu v Husserlově rodné zemi jako pocta Husserlovu českému žáku Janu Patočkovi. Celé jednání té vedeno anglicky; věnovalo se perspektivám Husserlovy filosofie v současné lingvistice, log etice a v diskusích o feminismu. Jednání obou sekcí probíhalo v pražském Karolinu, hlavním sídle Univerzity Karlovy. V pond plenárním zasedání ve Vlasteneckém sále zahájil organizátor konference, vedoucí Archivu Ja Chvatík, společně s rektorem UK Václavem Hamplem a tajemníkem Husserlova kruhu Burtem Hopk krátce pozdravil bývalý prezident Václav Havel, úvodní přednášky pronesli Krzysztof Michal vídeňského Institutu pro vědy o člověku, a Martin Palouš, velvyslanec ČR v USA. V pondělí odpoledne se pak jednání rozdělilo do sekcí, jejichž jednání se konalo v bezpros sousedících malých aulách Karolina, takže účastníci konference mohli volně přecházet z jed své volby tématu a jazyka. Přednášky Patočkovy sekce byly věnovány jeho negativnímu platonismu (Pierre Rodrigo, Dijon vztahu k jeho konceptu péče o duši (Emilie Tardivel, Paříž) a k jeho pojetí obce (Josef Ch California); v Husserlově kruhu se zatím přednášelo o Husserlově etice (Ronald Bruzina, Le Kentucky; Hennig Peucker, Paderborn; John Drummond, New York). Přednášku o Patočkově politickém angažmá proslovil na večerním společném setkání v Senátu místopředseda Petr Pithart. V úterý 24. 4. bylo dopolední jednání věnováno Patočkovu výkladu Platóna (Burt Hopkins, Se koncepci tzv. negativního platonismu (Tamás Ullmann, Budapest) a jeho vztahu k tradici met Evink, Groningen); odpoledne pak Patočkově asubjektivní fenomenologii a některým prvkům fi učitele E. Husserla (Rochus Sowa, Husserl-Archiv, Lovaň). Husserlův kruh se zabýval protik a ducha (Adam Konopka, New York), problémem lidské identity a diverzity (George Heffernan, Massachusetts) a možnostmi fenomenologických postupů ve feministickém diskursu (Alia Al-Sa Lanei M. Rodemeyer, Pittsburgh; Janet Donohoe, Carrollton, West Georgia).  Večer na společném setkání v budově Francouzského velvyslanectví v Bukvojském paláci na M promluvil Marc Crepon (Paříž) o souvislosti Patočkovy politické činnosti s jeho sokratovsk Ve středu 25. 4. byl program obou sekcí po celý den společný. Na plenárním zasedání ve Vla Karolina proslovil Miroslav Petříček (Praha) přednášku o Patočkově místě v dnešní fenomeno a Burt Hopkins (Seattle) o historii a současném stavu Husserlova kruhu. Pak se přítomní fi hosté odebrali do velké auly Karolina, kde se zúčastnili udělení čestného doktorátu UK pře spisovatelce Erice Abrams (Paříž), díky jejímž  překladům Patočkových děl do francouzštiny svazků) dnes Patočku čtou a citují i nejvýznamnější francouzští filosofové. Odpoledne pak předseda AV ČR Václav Pačes udělil tři Patočkovy pamětní medaile: Klausu Nel Vídeň), který v 80. letech založil vídeňský Patočkův archiv, pomohl do něj tajně dopravit rukopisů a řídil vydání pětisvazkového německého výboru z jeho díla; Ivanu Dubskému (Praha spolupracovníkovi z dob jeho působení ve Filosofickém ústavu tehdejší ČSAV, a Jiřímu Polív jednomu z těch, kdo se po Patočkově smrti zasloužili o uchování jeho písemné pozůstalosti. kulatého stolu se pak Patočkovi žáci z doby po Druhé světové válce Jaroslav Kohout (Praha) letech dlouhodobě vězněný, a Radim Palouš (Praha), první polistopadový rektor UK, dále Pat přítel básník Jan Vladislav (Paříž / Praha), a konečně komeniologové Helmut Kohlenberger ( Herold (Praha) podělili s ostatními účastníky o své osobní vzpomínky na setkání a spoluprá V polskému kulturním středisku nakonec v podvečer polští filosofičtí žurnalisté Piotr Miel (Katowice) prezentovali svůj film „Heretyk“, v němž čeští a němečtí filosofové vzpomínají a komentují jeho dílo. Byla-li zatím většina přednášek pronesena anglicky, bylo ve čtvrtek 26. 4. dopolední jedná sekce čistě francouzské, odpolední výlučně německé. Jean-François Courtine (Paříž) a Aless (Milano) přednášeli o Patočkově asubjektivní fenomenologii, Renaud Barbaras (Paříž) s pomo Patočkova konceptu rozvíjel svou filosofii vnímání; odpoledne promluvil Ludger Hagedorn (B Praha / IWM Vídeň) a Sandra Lehmann (Jeruzalém / IWM Vídeň) o Patočkově pojetí náboženství Sepp (Baden-Baden / CFB Praha) ukázal Patočkovu snahu přenést některé koncepce z Husserlov teoretické fenomenologie do filosofie konkrétní lidské existence. Přednášky Husserlova kru problémům vnímání a jazyka (Walter Hopp, Boston; Theimo Breyer, Freiburg; Daniel Lipka, Va vztahu fenomenologie k matematice (Robert Tragesser, Westbrook, Connecticut; Mark van Atte pragmatismu (Don Ihde, New York). Večer v rakouském kulturním fóru promluvil Michael Staud tom, jak lze v Patočkově asubjektivní fenomenologii tematizovat fenomén násilí. V pátek 27. 4. dopoledne Filip Karfík (Praha) přehledně shrnul Patočkův filosofický vývoj, (Budapest) vymezil jeho pozici v klasické fenomenologii a Johann Arnason (Island / La Trob Praha) popsal roli negativního platonismu v celku Patočkova myšlenkového odkazu; odpoledne Jervolino (Napoli) pokusil přenést některé momenty Patočkovy fenomenologie do filosofie ja Frogneux (Leuven-la-Neuve) a Steven Crowell (Rice, Houston) hovořili o Patočkově koncepci pohybu lidské existence. V Husserlově kruhu se mluvilo o Husserlově pohledu na imaginární Ierna, Lovaň), na logiku (Mirja Hartimo, Tampere) a představivost (Andrea Staiti, Turín), interkulturality (Alexander Kozin, Berlín), intersubjektivity (Tanja Staehler, Brighton) a dějin (Carmine Di Martino, Milán). Večerní přednášku o Patočkově pojetí etiky pronesl v Go Ilja Šrubař (Erlangen). Poslední den konference, v sobotu 28. 4., bylo dopolední jednání věnováno tématům rozpraco Patočkových Kacířských esejích – válce (James Dodd, New York), oběti a technice (Marcia Sc Stockholm, a Lubica Učník, Perth); pozdní Patočkovou filosofií se zabývalo i jednání odpol LAU (Hong Kong) mluvil o Patočkově koncepci Evropy, Josef Moural (Praha) a Martin Matuštík pojetí odpovědnosti. Husserlův kruh se zabýval tělesností a vnímáním (Betsy Behnke, Fernda Panos Theodorou, Rethymnon, Kréta) vztahem mezi prostředky a cíli (Lester Embree, Boca Rat poměrem Husserlovy filosofii ke Kantově (Sebastian H. Luft, Milwaukee) McDowellově (Michae Louis) a Aristotelově (Claudio Majolino, Lille). Slavnostním zakončením konference byl recitál švédského cellisty a skladatele Petera Schub v prostorách Galerie hlavního města Prahy v domě u Kamenného zvonu na Staroměstském náměst své vlastní tvorby provedl svou transkripci pro cello Beethovenovy 9. symfonie a v přídavc J. S. Bacha a S. Prokofjeva. Příspěvky z Husserlovy sekce byly shromážděny jako pracovní materiál již před zahájením ko pro zájemce dostupny v Archivu Jana Patočky. Příspěvky z Patočkovy sekce vyjdou jednak v českém překladu v nakladatelství Oikúmené, jed překladu v ediční řadě Phaenomenologica v nakladatelství Springer. Už teď se však ukazuje, reflexe se soustředí jednak na Patočkovo pojetí etiky a filosofie dějin, jednak na velké i přináší jeho pozdní filosofie – na negativní platonismus, asubjektivní fenomenologii a poh existence. Pro české posluchače bylo nepochybně inspirující sledovat, jak samozřejmě zahra zasazují Patočkovu filosofii do myšlenkových kontextů, z nichž vycházejí, pro ně zas byla konfrontace se znalostmi českých badatelů o Patočkových nepublikovaných rukopisech či neza přednáškách a ústních vyjádřeních. Účastníci konference se shodli na tom, že tato událost byla velkým přínosem pro všechny zú především důstojnou oslavou stých narozenin Jana Patočky. Jan Frei Ph.D., Archiv Jana Patočky