Zrakově postižení se v rámci Rektorského dne zúčastnili sportovních aktivit v loděni ****************************************************************************************** * Zrakově postižení se v rámci Rektorského dne zúčastnili sportovních aktivit v loděnici R ****************************************************************************************** Poděkování V rámci Rektorského dne (16. 5. 2007) jsem se svými žáky se zrakovým hendikepem vstoupil d dveří loděnice Regata. Využili jsme této možnosti již podruhé, ale opět jsme zažili nové a nezapomenutelné chvíle Když jsem se zjara jako třídní učitel ptal svých deváťáků, jak by si představovali strávit třídního výletu, nebylo záhy co řešit. Děcka měla jasno: "A nemohli bychom tam jako loni? super! Lodičky! Já chci na motorový člun! A co kola, ty jsme loni nestihli!" V tu chvíli m těžce zrakově postižení touží po pohybu, po přírodě, po opravdových prožitcích, po volnost Ne že by dopolední návštěva Muzea letectví, kde si mohli doslova osahat různá letadla a tí představy realitě byla nezajímavá, ale někdy je stálého prohlížení a poslouchání informací šplouchající vody, houpání člunu a rychlosti větru nebo táboráku s kytarou - to je to prav bude "odvaz"! Slovo dalo slovo, a když jsme dostali pozvánku na letošní Rektorský den od p. PaeDr. Hruši být většina žáků školy v mé třídě a jít s námi. Do Regaty jsme šli záměrně pěšky přes Žele a pokračovali jsme pod Vyšehradskou skálou po nábřeží. Mohli jsme tak nevidomým žákům lépe prostředí, ve kterém se později pohybovali po vodě. V loděnici nás již čekali a po loňské byli opravdu profesionálně připraveni. Ve třídě mám šest dětí, z toho čtyři nevidomé žáky (jeden s naslouchadly), jednoho těžce a lehce slabozrakého žáka. Postupně jsme se vystřídali na kanoích, raftu, na tandemech a v n řadě v motorových člunech. Nikdo nechtěl odpočívat, výrazy ve tvářích dětí mluvily za všec sportování v přírodě bylo podtrženo pečením buřtů za doprovodu kytary a zpěvu. Během odpoledne dorazili ještě dva chlapci s panem vychovatelem, rodiče některých děcek, a společně strávili jedno z nejhezčích odpolední školního roku. Věřím a z ohlasů děcek usuzuji, že nejeden z těchto budoucích středoškoláků najde cestu k využívání tohoto skvělého zázemí pro sportování studentů se speciálními potřebami. Srdečně děkujeme!!! Mnoho zdaru podobným aktivitám a vám - všem nejmenovaným pořadatelům a pomocníkům, kterým byť hrstka, velice potřebných! Zdraví a těší se na další spolupráci za žáky Školy Jaroslava Ježka v Praze na Hradčanech Tomáš Němeček, učitel Tv.