20. července 2007
Češi našli v Egyptě sídlo z doby faraonů
Čeští archeologové objevili jižně od egyptské oázy Baharíja dosud neznámé doklady o osídlení z doby stavitelů pyramid. V oblasti egyptské Západní pouště nalezli půdorysy budov, keramiku a nádoby, které pochází z poloviny třetího tisíciletí př. n. l.
Podle vedoucího české expedice Miroslava Bárty z Egyptologického ústavu FF UK se tak podařilo o tisíc let posunout současné vědomosti o přítomnosti starých Egypťanů v oblasti oázy Baharíja. Dosud odborníci v této lokalitě nacházeli doklady pro osídlení z faraonské doby až od poloviny druhého tisíciletí před Kristem.
Nyní je zřejmé, že Egypťané Baharíju používali mnohem dřív. Mohli ji využívat jako přestupní stanici na svých výpravách dál do hlubin Západní pouště. „Byli schopní cestovat stovky a stovky kilometrů oblastmi, které jsou v současnosti vysloveně pouštní,“ uvedl Bárta.
Hlavním cílem podobných výprav byl především obchod. Egypťané chodili do Západní pouště pro různé nerostné suroviny. Také tudy chodili dále do Afriky, kde se setkávali s jinými společnostmi, s nimiž měnili zboží.
Tuto hypotézu by měla v příštím roce ověřit česká expedice do oblasti pouštní planiny Gilf Kebír. „Chceme se pokusit zmapovat jednotlivé cesty, které spojovaly Gilf Kebír s údolím Nilu a oázami,“ řekl Bárta.