Plzeňský tvůrce první české televize ****************************************************************************************** * Plzeňský tvůrce první české televize ****************************************************************************************** V těchto dnech uplyne 50 let od smrti profesora Jaroslava Šafránka, jednoho z prvních před teoretických ústavů, který stál při zrodu Lékařské fakulty v Plzni. Jejímu budování se věn přednosta fyzikálního ústavu a v letech 1948 a 1949 jako děkan fakulty. Jaroslav Šafránek se narodil roku 1890 v Plzni, kde též maturoval na gymnáziu roku 1909. J o přírodní vědy ho vedl ke studiu matematiky a fyziky na Filozofické fakultě UK v Praze. U projevoval mimořádný zájem o fyziku a její využití v lékařství. Později vystudoval také lé V letech 1917 až 1918 asistoval při fyzikální terapii v podolském sanatoriu a publikoval n užívání elektřiny v lékařství. Po vzniku Československé republiky se zapojil do služeb obrany státu a vypracoval pro voje objektivního měření zvuku pro konstrukci přístrojů protiletadlové obrany. V létech 1922 a univerzitě ve Štrasburku na problému magnetických vlastností slitin chrómu a niklu. Výsled předložil roku 1924 k habilitaci, venia docendi pro experimentální fyziku obdržel roku 192 V této době se už plně soustřeďoval na studium a konstrukci televizních systémů. Vycházel sítnice, jejíž tyčinky a čípky nahrazoval systémem fotočlánků. Získal pro svou myšlenku řa nadšenců i mezi studenty, nešetřil svých skromných finančních prostředků na nákup nezbytný koncem roku 1935 byla první československá televizní aparatura hotová. Intenzivně se věnov se svým přístrojem procestoval celou republiku. Tato aparatura je dodnes uchována v muzeu V této době vyšla také jeho první kniha „Televize“ o 160 stranách, která byla obratem roze znamenala konec výzkumu na vysokých školách. Na přednáškách měl vždy plno Po osvobození a zřízení Lékařské fakulty v Plzni se Jaroslav jeden z prvních vysokoškolských učitelů pustil do budování fyzikálního ústavu a přednášení mediky. V Plzni se také již v roce 1946 dočkal jmenování profesorem. První přednášku pro m přednesl v sále Husovy univerzity, nynějším Komorním divadle, již 6. prosince 1945. Teprve 1945 za účasti rektora UK profesora Salače a ministra školství Zdeňka Nejedlého byla slavn Lékařská fakulta v Plzni. Po založení Vysoké školy strojní a elektrotechnické v Plzni se ujal přednášek z technické a tuto funkci plnil po řadu let. Při této činnosti stále pokračoval v šíření vědeckých poz populárních přednášek, při níž byly přednáškové sály vždy přeplněny. Dlouhý je seznam jeho patentů, např. „fonometr“, „detektor“, „rheofot“, zařízení pro přemě energie na elektrickou a řada dalších. Za svého plzeňského působení sestrojil asynchronní s plynulou regulací otáček, hlídač radioaktivity aj. Velmi pilně se věnoval překládání odb z němčiny a francouzštiny. Profesor Šafránek požíval pro svoji rozvážnost, moudrost a širo všeobecné úcty mezi odborníky, kolegy, studenty i u široké veřejnosti. Výborně zpíval. Byl nekuřák a abstinent. V roce 1948-1949 byl zvolen do čela Lékařské fakulty v Plzni. V roce 1955 ve svých 65 lete plný nárok na důchod, byl poslán na lékařskou fakultu v Praze, aby tam vedl a budoval fyzi Zřejmě i následkem vysilující práce ho tam dne 22. srpna 1957 stihlo krvácení do mozku a t Zásluhy o jeho vědeckou a pedagogickou činnost ocenila Lékařská fakulta UK v Plzni po roce pojmenovala svůj nejnovější pavilon jménem Jaroslava Šafránka.