Vývoj vědeckého výkonu Akademie věd v posledních deseti letech ****************************************************************************************** * Vývoj vědeckého výkonu Akademie věd v posledních deseti letech ****************************************************************************************** ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░ ░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░░Reakci░na░tento░článek░čtěte░zde!░[░URL░"http://iforum.cuni.cz/ V poslední době nabývají na intenzitě diskuse o reformě oblasti výzkumu a vývoje (VaV), o poskytovatelů podpory VaV, o hodnocení výsledků VaV, o efektivitě vynaložených prostředků dosahovaným výsledkům a o postavení české vědy a výzkumu v mezinárodním kontextu.1 Vzhlede podpora zvyšování vědecké výkonnosti a posilování excelence je jedním z hlavních úkolů AV pracovišť, je přirozené, že se o tyto otázky vedení AV ČR zajímá. Jeden člen současné Akad zabývá speciálně problematikou hodnocení vědecké výkonnosti a souvisejích koncepčních prob Ačkoliv to skrývá několik systémových problémů, využívá se k analýze měřitelné vědecké výk (indikátorů) databáze vědeckých prací Web of Science (WoS) provozované společností Thomson Na tomto místě je třeba připomenout, že ve více současných diskusních příspěvcích2 se o ní o veřejně přístupné databázi se zřejmou konotací, že se jedná o objektivní data (to jsou z zejména že jejich výběr do databáze WoS je nezávislý na různých vlivech (to už je trochu p Ve skutečnosti jde o databázi komerční a její provozovatelé ji udržují za účelem zisku jak nejsilnějších subjektů na trhu s vědeckými informacemi3. Ač má zdatné a přibývající konkur vzcházející hvězda SCOPUS společnosti Elsevier), přece jen je vzhledem ke svým propracovan pro analýzy vědecké výkonnosti zatím nejužívanější. Je také základem a kostrou Metodiky ho Rady pro výzkum a vývoj (RVV)4 a na tuto databázi se také odvolává řada nejen zde citovaný následující části se proto budeme věnovat rozboru indikátorů z této databáze souvisejích s Na začátku svého funkčního období v roce 2005 zadala Akademická rada formou zakázky analyt Thomson Scientific (tedy zcela nezávisle na aktivitách RVV) požadavek na posouzení vědecké podílu AV ČR v rámci VaV v ČR a na novelizovanou analýzu scientometrických údajů (indikáto počet citací, citační index a relativní citační index) za období posledních pěti a deseti 2004, resp. 1995–2004. Tato analýza ukázala vzestupný trend měřitelné (v použitých indikát AV ČR a ve stručnosti ukázala skutečnost, že AV ČR, která reprezentuje přibližně 25 % přep pracovníků (FTE) v oblasti VaV v ČR, má přibližně 43% podíl (počet publikací) a 51% citačn celé ČR. Tato analýza sloužila jako interní materiál AV ČR a zveřejněna nebyla, potvrdila je velmi významnou součástí oblasti VaV v ČR – samozřejmě by bylo smutné, kdyby vzhledem k nebyla. Málokde je však posun tak rychlý a prostředí tak kompetetivní jako v oblasti vědy a výzkum českém rybníčku“ řečeno termínem rektora UK V. Hampla v jeho článku v časopise UK Forum. Ú článku, ač správné, by mohly bez bližšího pohledu zkreslovat pohled na postavení AV ČR v s Z toho důvodu a také pro upřesnění analýzy současné vědecké výkonnosti AV ČR je v dalším t rozbor scientometrických indikátorů s vysvětlujícím a dle našeho názoru korektním komenáře související aspekty. Vzhledem k tomu, že se od doby zmíněné analýzy z roku 2005 podstatně rozšířily analytické lze příslušné dotazy zadávat přímo a v řadě případů odpověď doložit snímkem obrazovky. Nás generovány z dat poskytnutých WoS, jejich číselná tabulková podoba zde není pro úsporu mís lze si je však (pro případnou kontrolu) vyžádat v analytické skupině Knihovny AV ČR. Analy období 1997–2006 (nebyla zahrnuta část produkce roku 2007). Nuže jak velký je datový soubor čili kolik publikací je zachyceno ve WoS v období 1997–200 záznámů a jejich rozložení mezi 25 institucemi ukazuje obr. 1 získaný z WOS po zadání dota Graf je zajímavý hned s několika hledisek. 1. Pro AV ČR je nejdůležitější údaj, že její produkce V ČR činí 37,5 %. To je o 5–6% méně, bylo v analýze tohoto indikátoru za období 1995–2004. Znamená to však, že vědecká výkonnos Nikoli. Je tomu tak proto, že celková produkce publikací v ČR prudce stoupla (z velmi nízk v roce 1997 na 7500 v roce 2006) (obr. 2 - článek prof. Hampla ke stažení ZDE [ URL "IFORU FORUMcerven2007.pdf"] ), a tudíž relativní výkonnost AV ČR vzhledem k celému souboru se sn podstatou obr. 2 v článku V. Hampla.) Pohled na náš obr. 2 také ukazuje, že během poslední se indikátor počtu prací AV ČR ve WoS stále zvyšuje. Nárůst za sledované období činí necel je zajímavé srovnání produkce počtu publikací, tentokrát v absolutních číslech (obr. 3). J v případě UK se počet publikací pravidelně zvyšuje; nárůst činí rovněž kolem 50 % za 10 le křivky je velmi podobný. 2. Z obr. 1 je také zřejmé, že podíl publikační produkce UK ve sledovaném období činí témě V. Hampla se hovoří o ročním třetinovém podílu v celé ČR, ale  křivka na obr. 2 v jeho člá vskutku pro oněch asi 25 %). To nic nemění na skutečnosti, že UK je jedním z nejvýznamnějš vědeckých publikací v ČR. 3. V obr. 1 je také zřejmý rozsah různých mezinárodních spoluprací, protože po zadání dota i spolupracující zahraniční instituce, zde např. Slovenská akademie věd, Ruská akademie vě v Paříži 06 a 07 a podobně. Rovněž lze soudit i na případnou neúplnost souboru, která souv způsobem zadávání názvů institucí, uváděním neúplné adresy pracoviště apod. (Např. v přípa představují záznamy se zkratkami ASCR a AS CR asi 1,9 %.) Takové nesrovnalosti se týkají i institucí a přinejmenším varují před nekritickým zpracováním údajů z databáze. 4. Lze také přesněji stanovit rozsah dokumentovatelné spolupráce mezi pracovišti AV ČR a U odhad (cca 20 %) zhruba odpovídá údajům z WoS (23%, 3295 společných publikací). Jedná se o z hlediska UK. Při opačně zadaném dotazu, tedy z pohledu AV ČR, je společných prací absolu stejně, ale jejich podíl na produkci AV ČR je nižší a činí asi 15 %. Počet publikací registrovaných WoS však vypovídá jen málo o tom, zda byl publikován kvalit bezcenný produkt grafomanie či v různé míře kombinace obojího (je mnoho příkladů publiková „salámovou“ metodou, drobením na nejmenší publikovatelné jednotky). Za obraz kvality práce citovanost a databáze WoS ji umí analyzovat. Ač i tento parametr má svoje problémy a nedos jen něco vypovídá o kvalitě vědeckého výsledku. Obecně má indikátor citovanosti klesá se z časovým odstupem od současnosti. Obrovské rozdíly citačních cyklů a zvyklostí jsou také me však doložit, že u většiny oborů se kolem 10 % citací objevuje ještě po deseti letech. Vel dostatečně dlouhé časové řadě ukazují zajímavé souvislosti. Obr. 4 ukazuje v absolutních hodnotách podíl tohoto indikátoru u AV ČR v rámci celé ČR a z před charakteristickým poklesem křivky pro tento indikátor v roce 2001 potvrzuje údaj z př – AV ČR se podílí i na tomto indikátoru téměř 50 %. Obr. 5 tomu odpovídá a dokládá významn indikátoru citovanosti v rámci celé ČR. Ostatní instituce by se v daném rozlišení grafu té Zajímavým parametrem je rovněž průměrný počet citací na jednu publikaci sledovaného období že publikace pocházející z AV ČR je citována poněkud více, asi o 2 nad průměr ČR. Obdobný i srovnání průměrného počtu citací  produkce UK a AV ČR (obr. 7), rozdíl je však minimální úvahu i prakticky čtvrtinu společných publikací obou institucí, pak není pochyb o tom, že indikátoru je u obou institucí v ČR nadprůměrná. Na podobné závěry ukazují i obr. 8 a 9, k předcházejících grafů vyjadřují poněkud jinak, a to relativní citovaností, kdy hodnota pro jako 100 %. Pak je zřejmé, že hodnota pro AV ČR se pohybuje kolem 130 %, přičemž hodnoty p většinou pohybují v úzkém pásmu nad hodnotou pro ČR (bez ohledu na  poněkud rozkolísaný  p UK). V článku V. Hampla se také objevuje obr. 3 (Produktivita výzkumných institucí v ČR v letec Ta je zde měřena počtem prací ve WoS vztaženým k dotaci na akademického pracovníka. V před textu  jsme v podstatě s vývody V. Hampla mohli souhlasit, spíše jsme se snažili o jejich vysvětlení některých aspektů souvisejících s vědeckou výkonností. V případě takto měřené p však souhlasit nemůžeme. Jedná se o závažnou skutečnost, na kterou zástupci Akademie opako Obr. 3 v časopise Forum totiž naznačuje, že v AV ČR sice vzniklo v daném období téměř nejv vědeckého pracovníka, ale za daleko nejvyšší dotaci. Graf obsahuje dva problémy: technický Především nebyl správně stanoven počet pracovníků AV ČR produkujících tyto výsledky a to o je pouhá technická chyba. Daleko závažnější jsou negativní konotace, které mohou vzniknout na náklady vynaložené na produkci těchto publikací a z kterých je možno se domnívat, že vě AV ČR je drahá a že tedy činnost AV ČR je neefektivní (jak s oblibou  uvádějí někteří krit věd). Odtud je již jen krok k závěru, že zrušením AV ČR se zlevní věda a výzkum v ČR. Je o vědce například Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a vědce Biologické fakult univerzity pracujících namnoze vedle sebe v jedné laboratoři různě drahá? To by samozřejmě podivné. Systémový problém je v tom, že v podobných rozborech, jaký ukazuje V. Hampl, nejs započteny všechny prostředky použité ke vzniku těchto publikací (například většina mezd), jsou započteny prostředky všechny (všechny veřejné finanční zdroje AV ČR jsou z rozpočtu n K částečné nápravě této závažné disproporce dojde tím, že v připravované Metodice 2007 RVV VaV se univerzitám k nákladům připočtou prostředky na specifický výzkum. To je správný kro posouzení skutečných nákladů, ale podle našeho názoru by těch kroků mělo být více. Jaké závěry z této analýzy vyvodit?  Především je znovu nutné upozornit, že jde o data jed o vědeckých informacích, která nepostihuje rovnoměrně všechny obory. Proto také nejsou z v zachyceny práce v oborech společenských a humanitních nauk, které do WoS prakticky nepřisp píše V. Hampl, že tyto výsledky potom v podobných rozborech „ředí“ parametry těm, kteří z vědecké práce do WoS přispívají. A AVČR podobně jako UK má významné segmenty svého výzkumu právě v těchto oborech. Neznamená to však, že by výsledky ve společenských a humanitních o významné. Samozřejmě chybí další indikátory, např. analýza kvality časopisů měřené jejich IF, tedy v časopisech se naši autoři uplatňují. Nepadlo také ani slovo o analýzách stavu VaV v ČR a j se zahraničím, jež každoročně sestavuje RVV a o jejich porovnání s výše uvedenými rozbory. např. byl rozbor počtů prací z WoS a jiných publikací u různých institucí. Chybí také poro prostředků, ať veřejných či soukromých, s těmito indikátory a posouzení, zda výše prostřed nárůst) koreluje s nárustem indikátorů. Není také vzat v úvahu počet pracovníků tvořících je to jistě důležité. Petr Ráb Ivana Kadlecová (Text vyšel v Akademickém bulletinu 9/2007) Příloha č. 1: Příloha č. 2: Příloha č. 3: TABULKA A GRAFY KE STAŽENÍ ZDE!!! [ URL "IFORUM-4455-version1-Rab6.xls"] 1 - P. Fiala, Český stát brzdí univerzity 16. 6. 07, Lidové noviny „Dobře lze tuto situaci doložit na příkladu financí pro výzkum a vývoj. Peníze se zde rozd než dvacet resortů (poskytovatelů), kde část z nich často zmizí jako v černé díře. Nejsou školy, které na tom mají vinu, protože právě ony dokáží prostředků, které se k nim nakonec nejlépe a produkovat největší množství výsledků prakticky ve všech sledovaných kategoriích V. Hampl, Vědu a výzkum můžeme hodnotit z různých úhlů. Forum – časopis UK 2/07, 11-14. J. Zrzavý, Česká věda: hledá se politik, ne přeučený výzkumník, 13.7. 07 HN J. Rákosník, Bádání nepořebuje reformu, spíše peníze. HN 18.7.07 2 - Např. J. Berger, 6.6.07 MfDnes 3 - Málokdo ví, že poplatek ČR za vstup do WoS činí za pětileté období zhruba 120 mil. Kč, přibližně z 33% koncorcium vysokých škol a AV ČR a větší podíl je financován z prostředků a že smlouva o poskytování přístupu do WoS končí v roce 2008 4 - Je pozoruhodné, že se v názvu tohoto orgánu ani v celém textu zákona 130/2002 Sb. neob věda a není pochyb, že tento symptomatický jev je projevem neporozumění úloze vědy v moder společnosti. Srov. např. komentář o stavu britské vědy v Nature 447, 7142 ze 17.5. 07, str 5 - Toto téma velmi kvalifikovaně rozebírají V. Pravda a M. Křížek v článku Citace: dobrý pán. Pokroky matematiky, fyziky a astronomie, 2007 52: 28 – 36. 6 - Graf uvádí průměrný počet 2,7 prací na pracovníka, ale při počtu 11083 prací za těchto výchozí počet pracovníků 4105. Průměrný počet pracovníků je ale 3689 .Průměrný počet publi na jednoho pracovníka je tedy 3.