Prof. Hampl a prof. Horyna se vyjadřují k údajnému plagiátorství doc. Gladkové ****************************************************************************************** * Prof. Hampl a prof. Horyna se vyjadřují k údajnému plagiátorství doc. Gladkové ****************************************************************************************** Plagiátorství je problém, který občas potrápí nejednu domácí, ale  i zahraniční univerzitu vykrádání cizích myšlenek nás snad ani tolik nepřekvapí u studentů, jako když se vyskytne pracovníků. Nařčení doc. PhDr. Hany Gladkové, CSc. (UK FF) z plagiátorství v souvislosti s uzavřeným profesorským řízením, však celý problém promítá z trochu jiného úhlu. V i-Foru V souhrn všeho, co se doposud v této kauze odehrálo. Chceme tak seznámit širokou veřejnost s detaily této záležitosti a osvětlit i nejasnosti, které se v posledním čase objevují v méd Dne 18. května 2006 proběhlo profesorské řízení doc. PhDr. Hany Gladkové, CSc. pro obor sl Vědeckou radou Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Schválený návrh byl postoupen k pro rektora a před Vědeckou radou Univerzity Karlovy. Dne 3. července byl rektoru Univerzity Karlovy, Prof. RNDr. Václavu Hamplovi, DrSc, doruče upozorňující na to, že habilitační spis Hany Gladkové (se spoluautorkou Iskrou Likomanovou situacia. Istoki i perspektivy (bolgarsko-češskije paralleli), vydaný v roce 2002 byl rece „Voprosy jazykoznanija“ v čísle 6, ročníku 2005 a byl v recenzi velmi tvrdě kritizován. Do prof. PhDr. Eduard Petrů, DrSc. a byl zaslán na vědomí všem členům Vědecké rady Univerzity prezidentu republiky. Přílohou zmíněného dopisu byla kopie zmiňované, rozsáhlé recenze, kt „Nekotoryje razdumja nad knihou „Jazykova situacia istoki i perspektivy bolgarsko-češskije publikovala Galina P. Neščimenko. Tato recenze má charakter ostré výměny. Nicméně se záhy zjistilo, že zmíněný dopis je podvrh a že ho prof. PhDr. Eduard Petrů, DrS ani napsat nemohl, což potvrdila i jeho manželka paní Mgr. Božena Petrů. Prof. E. Petrů to 3. března 2006 a řadu měsíců před smrtí byl vážně nemocen. Tímto byla důvěryhodnost dopisu obvinění z plagiátu a podepsaného falšovaným podpisem prof. E. Petrů, zcela zpochybněna. Profesura doc. PhDr. Hany Gladkové, CSc. byla projednávána na kolegiu rektora Univerzity K 20. listopadu. Z důvodů výše uvedených skutečností Kolegium rektora rozhodlo další jednání pozastavit a vyžádat si vyjádření dalších odborníků o práci doc. Gladkové a jejího poměru Neščimenko. Dne 13. prosince je datován dopis, který napsal senátor Mgr. M. Mejstřík rektorovi Univerz které opět upozorňuje na recenzi G. Neščimenko. Senátorovi Mejstříkovi odpověděl obratem j prorektor pro akademické kvalifikace prof. Horyna, který ho informoval, že profesorské říz Gladkové je od 20. listopadu 2006 pozastaveno a že jsou vyžádány doplňující informace, a t způsob, jakým byly vzneseny námitky, byl sám o sobě mimořádně pochybný. Předseda komise pro jmenování doc. Gladkové profesorkou a mezinárodně respektovaný slavist který se s Mgr. Mejstříkem setkal, uvedl, že proti (jistě ne nestrannému) názoru G. Neščim devíti specialistů z pěti zemí, kteří považují práci H. Gladkové za vlastní a svébytný tvů kterém nelpí ani stín plagiátu. Senátor Mejstřík svoji pozici nezměnil. Dne 2. února přišel na adresu rektora UK  dopis člena korespondenta Ruské akademie věd V. Dopis od V. A. Dybo, DrSc. je pouze citací  recenze článku G. P. Neščimenko, kterou původn vnitřní recenzní řízení časopisu „Voprosy jazykoznanija“. Takovéto použití vnitřní recenze periodika je eufémisticky řečeno značně nestandardní. Dne 17. února pak došel obsáhlý elektronický dopis G. Neščimenko rektorovi UK. Ruská badat nařkla H. Gladkovou a I. Likomanovou z „…odcizení ucelené nové teoretické koncepce, která klíčového sociolingvistického problému jazykové situace a modelování stavby etnického jazy trendy v dobovém verbálním dorozumívání, jazykové kultuře a jazykové politice.“ Rektor UK, prof. RNDr. Václav Hampl odpověděl G. Neščimenko dne 13. března s tím, že v sou profesorské řízení H. Gladkové pozastaveno a že ve věci údajného plagiátu byly vyžádány po zahraničních odborníků. Mimo jiné uvedl: „Proto považuji za neoprávněnou Vaši obavu, že by intelektuálního vlastnictví považovali za zanedbatelnou.“ Dnem 24. března je datován další dopis G. Neščimenko, ve kterém děkuje prof. Hamplovi za j zároveň posiluje své tvrzení, že práce H. Gladkové je plagiátem jejího díla.V druhé části na zhoršení vztahů českého národa k Rusku, na nezájem Čechů o svou vlast a dějiny. V mezidobí připravily H. Gladková a I. Likomanová obsáhlou odpověď na článek G. Neščimenko do redakce časopisu „Voprosy jazykoznanija“. O tom informovaly rektora UK dopisem ze dne 8 konstatují, že ve svém článku poukazují „…na všechny zdroje našich teoretických úvah, mezi kniha G. P. Neščimenko důležitou úlohu (což je dle nás zdůrazněno 24 odkazy), ale základní byl strukturní a sociolingvistický přístup Pražské jazykové školy (prakticky celá teoretic byla hotova před vyjitím knihy G. P. Neščimenko). Důkazy jsou uvedeny; odkazy na knihu G. poukazují na ty myšlenky, v nichž je její přístup inovativní). Koncepce, kterou jsme popsa je kombinací různých metod a postupů vycházejících z potřeb komparativní analýzy /…/přichá nových postupů, interpretací a také řešení. Cílem je vytvořit model aplikovatelný při srov slovanských jazyků.“ Hlavní redaktorka časopisu „Voprosy jazykoznanija“  Prof. Dr. Tatjana dopisu ze dne 2. března 2007 slibuje otištění článku H. Gladkové a I. Likomanové a zároveň to, že text V. A. Dybo, který byl interní redakční recenzí, byl zaslán jako dopis na unive T. M. Nikolaeva vyjadřuje přesvědčení, že toto se nestalo vinou akademika V. A. Dybo. Pro etickou komisi Filozofické fakulty UK bylo zpracováno stanovisko o odborné práci doc. CSc., připravené prof. PhDr. F. Čermákem, DrSc. a Prof. PhDr. A. Macurovou, CSc., odevzdan března 2007. Práce hodnotící komise k profesuře H. Gladkové se opírala o neanonymní vyjádř renomovaných zahraničních odborníků, kteří jsou znalí i publikací G. Neščimenko. Už jenom vyjádřili veřejně dává jejich slovu podstatně větší váhu než třem anonymním zdrojům senáto jejichž jména odmítl sdělit s tím, že zveřejněním by podle jeho vyjádření byla ohrožena je UK. Dne 27. června 2007 – tedy den před plánovaným projednáním profesury Hany Gladkové na Věde Univerzity Karlovy – došel prostřednictvím senátora M. Mejstříka dopis prof. J. F. Tarasov je psycholingvista a  nevěnuje se sociolingvistice nebo teorii spisovných slovanských jazy určitostí“ konstatuje, že koncepce paní G. Neščimenko byla H. Gladkovou přejata. Pro toto nepřináší žádné argumenty. Na den 28. června byla svolána Vědecká rada univerzity, která měla – vedle dalších pěti pr projednávat i profesuru doc. Hany Gladkové. K projednání profesur posléze nedošlo, neboť V se sešla v počtu pouhých 33 členů a tím nebylo naplněno quorum, které činí 36 členů s hlas Všichni kandidáti uplatnili své právo, dané Jednacím řádem Vědecké rady UK, na odložení pr Hned po zasedání Vědecké rady UK se v pracovně rektora UK uskutečnila schůzka zástupců uni Mgr. Mejstříka a zahraničních hostů: slavistů prof. J. P. Lochera z Bernu a prof. J. Siatk Varšavy. Po jednání senátor Mejstřík znovu opakoval, že nemá jistotu, zda se UK problémem a odvolal se na dopisy od A. Dybo a J. F. Tarasova. Naproti tomu zcela ignoroval posudky j zastávající protikladné stanovisko, včetně prof. Siatkowského, který je vskutku jedním z n současně žijících slavistů. Rektor UK odpověděl senátorovi Mejstříkovi, že dokladem toho, že UK bere problém vážně je pozastavila projednávání profesury H. Gladkové ještě dříve než do jednání vstoupil pan sen dopisy. Elektronickým dopisem se ozvala G. Neščimenko, která v textu datovaném 21. září požádala o projednávání profesury H. Gladkové. Argumentuje tím, že považuje za „rozumné, abych u toho není si jista, zda se jí podaří včas získat vstupní víza. Pro urychlení vystavení víza pož od rektora UK. Z pověření rektora odpověděl prorektor prof. M. Horyna v tom smyslu, že odklad termínu zas rady není možný a že uvedený termín byl veřejně znám již od 28. června. Proto je i časově pozvání pro G. Neščimenko tak, aby mělo ještě váhu při vyřizování víza. Zároveň však v pos upozornil přímo, že „jednání Vědecké rady je ve většině svého průběhu veřejné a je ho možn Dne 26. září v poledne telefonovala na oddělení vědy rektorátu UK úřednice z vízového oddě velvyslanectví České republiky v Moskvě. V rozhovoru s prorektorem Horynou se dotázala zda Neščimenko zasláno pozvání, s tím že dotyčná sedí v čekárně na velvyslanectví, trvá na oka víza, říká, že je do Prahy pozvána a že tam musí být dne 27. září na jednání Vědecké rady sdělil dotyčné paní, že G. Neščimenko pozvání od UK nemá. Dne 27. září byl na soukromém blogu http://ony10.livejournal.com/ publikován ruský text o zatajila termín zasedání Vědecké rady, neposlala odbornici oficiální pozvání a znemožnila Na jednání Vědecké rady dne 27. září se jako hosté dostavili senátor Mejstřík, prof. J. P. a prof. J. Siatkowski z Varšavy. Prof. Locher na přímou otázku, kterou mu v diskuzi položi Stingl, CSc., zda práce H. Gladkové je plagiátem monografie G. Neščimenko přímo odpověděl nejedná. Hlasování Vědecké rady o profesuře H. Gladkové dopadlo následovně: z 53 členů Vědecké rady přítomno a odevzdalo hlasy 43 členů. Z těchto 43 hlasů bylo 39 kladných, žádný záporný a 4 Vědecká rada tak potřebnou nadpoloviční většinou všech členů schválila udělení profesury H Kauza se tím ovšem ještě neuzavírá. Dne 30. září byl rektorovi UK zaslán elektronický dopi psaný patrně ve velmi rozrušené náladě.  Na úvod sděluje, že dopis prorektora Horyny ze dn nepříjemně překvapil „nepřesností sdělovaných informací, ale i vyzývavým tónem. Mám proto jako osobní urážku.“ Za příklad „nepřesné informace“ uvádí konstatování, že znalost zářijo Vědecké rady UK byla známa od konce června, když ona věděla jenom, že se „to bude konat ně 2007“. Konání zasedání Vědecké rady poslední čtvrtek v měsíci je již řadu let na UK napros V následujícím textu si sama G. Neščimenko odporuje. Na jedné straně tvrdí, že potřebovala proto, aby dostala vízum aby se mohla účastnit jednání 27. září (když v předchozím dopise navazuje na žádost o posunutí termínu Vědecké rady). Dále však konstatuje, že vízum bylo h středu 26. září v 9 hodin ráno a že ona mohla na zasedání klidně přijet. Pak ovšem není po nepřijela, když v dopise, ve kterém jí prof. Horyna oznámil, že jí pozvání nebude posláno, upozorněna, že zasedání Vědecké rady je veřejné a že je možno ho navštívit. V rozporu s je tom, že vízum dostala již v 9 hodin ráno je fakt telefonického rozhovoru mezi vyslanectvím v Moskvě a prorektorem prof. Horynou, přibližně ve 13.00 hodin 26. září, ve kterém úřednic prof. Neščimenko o okamžité vydání víza žádá, nikoli, že ho již má. V závěru dopisu obviňu záměrně znemožnilo její přítomnost na jednání Vědecké rady, a že sama UK nemá pochybnost o Gladková dopustila plagiátu, avšak není v zájmu univerzity, aby se tento fakt dostal na ve však již jen snůška bezprecedentních urážek a nepravd. Z tohoto shrnutí místy poměrně dramatického průběhu je zřejmé, že profesura kolegyně Gladk nejdůkladněji projednaných za novodobou historii UK, a to i v relevantním mezinárodním kon kapacity oboru konsensuálně vyvrátily její nařčení z plagiátorství. To však neznamená, že nezůstává nepříjemná pachuť z eticky problematických postupů, i když v opačném gardu. I kd jisté míry pochopit, že paní Neščimenko jakožto zainteresovaná strana nemohla vždy zcela o subjektivních pohledů a zdržet se emotivního jednání, invektivy napadající morální integri UK akceptovat nelze. Od morálně zralé osoby by se navíc čekalo, že po konkluzivním expertn nařčení z plagiátorství se za takové nařčení omluví, což se zatím ze strany paní Neščimeno vším se vznáší zásadní otazník ohledně odstartování celé „kauzy“: kdo a proč se dopustil b ohavnosti zneužití jména zemřelého prof. Petrů? Tato bouřlivá kauza velmi názorně ilustruje celkem zřejmou skutečnost, že problém plagiáto strany. Na jedné je třeba být schopen na podezření z plagiátorství upozornit (a kvalifikov jako tomu bylo na UK před lety v kauze doc. Bílého). Na druhé straně ne vždy platí problem přísloví „Není šprochu…“ Někdy na něm není pravdy ani trochu. Neoprávněné nařčení z plagiá podobně vážným etickým prohřeškem jako plagiátorství samo. prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., Rektor UK v Praze prof. PhDr. Mojmír Horyna, prorektor pro akademické kvalifikace