Hudba v duši, duše v hudbě












            ******************************************************************************************

            * Hudba v duši, duše v hudbě
            ******************************************************************************************
            Český skladatel, pedagog a klavírní mistr patřil k nejvýznamnějším a nejhranějším soudobým

            zejména spirituální a liturgické hudby, ale též třeba písní pro děti.
            Narodil se 22. ledna 1929 v učitelské rodině v Žamberku, kde mu před třemi roky v Nádražní
            pamětní desku. Až do maturity vyrůstal v Českém Krumlově. K formování jeho uměleckého cítě

            prázdninové pobyty v cisterciáckém klášteře v hornorakouském Schlierbachu, kde hrál při ra
            večerních požehnáních.
            Před koncem války byl kvůli židovskému původu vyloučen z gymnázia a rok strávil v koncentr

            Buchenwaldu; stejně jako táboře v jeho otec.
            Na AMU vystudoval klavír u Františka Raucha a skladbu u Pavla Bořkovce. Jeho zájem o režim

            duchovní hudbu vedl k tomu, že s ním za nejasných okolností koncem 50. let udržovala konta
            roku 1955 učil na katedře dějin hudby Filozofické fakulty UK, v sezoně 1978/1979 pobyl na 
            Northern College of Music v Manchesteru. V roce 1991 se konečně stal profesorem oboru skla

            Ebenovo mimořádné a rozsáhlé dílo lze stěží shrnout do několika vět, zmiňme tedy alespoň d
            jeden klavírní koncert, oratorium Apologia Sokratus (1967), chrámový opus Anno Domini (199
            skladbu Vox clamantis (1969), kantátu Hořká hlína (1959), balet Kletby a dobrořečení (1983

            Okna pro trubky a varhany (1967), varhanní cyklus Nedělní hudba (1957), mši Te Deum (1990)
            závažným myšlenkovým poselstvím. Inspiraci hledal i v antice a středověku a uplatňoval prv
            chorálu či lidové písně. Podle vlastního libreta adaptoval román Stefana Zweiga do opery J

            Složil však také pochod a fanfáry ke vztyčení prezidentské standarty a praporu Hradní strá
            Všestranný Eben působil navíc jako doprovázeč a komorní hráč na klavír a varhany. S Iljou 
            rovněž přeložil Orffův Schulwerk. Byl dekorován mimo jiné francouzským Rytířem umění a lit

            Řádem sv. Cyrila a Metoděje (1994) a medailí Za zásluhy (2002). O jeho životě a díle napsa
            Vondrovicová pečlivou monografii (1994).
            Se sestrou svého spolužáka a kolegy Hurníka Šárkou měl tři syny: matematika Kryštofa, herc

            Marka a muzikologa Davida, známé coby folková skupina Bratři Ebenové. Zemřel 24. října v P