Přijímání studentů k řádnému studiu na Univerzitě Karlově ****************************************************************************************** * Přijímání studentů k řádnému studiu na Univerzitě Karlově ****************************************************************************************** Tak, jak se měnila a vyvíjela celá společnost, proměňovala se i Univer změnily natolik, že z původní, středověké univerzity zbyly dnes jen ně konstanta. Studenti byli na univerzitu přijímáni, ale nekonali žádné p I když středověká univerzita poskytovala nejvyšší možné vzdělání evrop ve věku 14 - 16 let, nemuseli splňovat žádné pevně stanovené, předběžn na univerzitě se ovšem předpokládaly určité znalosti čtení, psaní, poč evropských vzdělanců. Tento přijímací systém umožňovala vlastní konstrukce univerzity. Do ní byla zabudována vše střední škola, jejíž funkci plnila přípravná artistická, filosofická fakulta. A tak vlastn předpokladem přijetí bylo zaplacení poplatků a složení přísahy věrnosti při imatrikulaci - matriky, kterým se studenti stali členy akademické obce. Přijetí na univerzitu bylo spojeno se zkouškami zcela jiného druhu, s beaniemi. Tyto tzv. – rituální, veřejné, bujné, značně obhroublé až surové přijetí nevzdělaných nováčků starší přítomnosti celé univerzity- byly jevem obvyklým na mnoha středověkých evropských univerzi zbaveny přílišné krutosti a udržely se, nejen v Praze, až do novověku. Teprve po absolvování artistické fakulty, počtem studentů největší a věkově nejmladší, moh mistři zahájit studia na dalších, hierarchicky vyšších fakultách, lékařské, právnické a ne Naprostá většina studentů, kteří svá artistická studia dokončili, a bylo jich jen asi čtvr původního počtu, se spokojila s nejnižší, bakalářskou hodností a nepokračovala na vyšších na nich bylo totiž podstatně náročnější, zejména finančně. Tento stav, kdy všichni studenti museli absolvovat přípravnou filozofickou fakultu, která stala mezistupněm mezi gymnázii i a vyššími fakultami, trval 500 let. V roce 1849 byla fil zrovnoprávněna s ostatními a studenti se pak již přímo zapisovali na jednotlivé fakulty. J přijetí bylo úspěšné absolvování gymnázia nebo srovnatelných středních škol, tedy složení dosažení tzv. univerzitní dospělosti. Další zásadní změnou, i když se nedotkla podstaty př bylo odstranění diskriminace žen v přístupu ke vzdělání ( diskriminace podle vyznání byla tolerančním patentem z roku 1781). Počínaje rokem 1897 se studentky zapisovaly na filozofi roku 1900 na lékařskou, ale práva mohly studovat až od roku 1918. Komunistický převrat v roce 1948 tento systém zrušil. Totalitní režim, který ovládl vysoké dvoukolové přijímací řízení, písemné zkoušky a pohovor u přijímací komise, se supervizí ko To mělo zjistit nejen vědomostní kvality uchazečů o přijetí, ale především mělo prověřit j a kádrové předpoklady pro studium. Režim se ale měnil a ochaboval, a tak rigidní ideologic postupně nahrazována mnohdy jen formálními požadavky. To platilo zpočátku zejména pro přír obory. Socialistický stát, ekonomicky založený na plánovaném hospodářství, spolu s bezplat také pevně stanovené přijímací kvóty studentů. Změnu přinesl až pád komunismu, z přijímacího řízení byla odstraněna ideologická kritéria, zkoušky a početní omezení zrušeny nebyly. J. Přenosil