Inpunefer, hůl a myš ****************************************************************************************** * Inpunefer, hůl a myš ****************************************************************************************** 10.12.2007, autor: Martin Rychlík Exkluzivní reportáž o dalším úspěchu českých egyptologů Je pondělí 12. listopadu 2007, 11 hodin 34 minut. V egyptském Abúsíru, v části pouštní obl má koncesi Egyptologický ústav Univerzity Karlovy, se tucet metrů pod povrchem začalo zvol víko kamenného sarkofágu. Neskutečně těžkou desku (těžko říci, kolik váží) odtahují na str feláhové pomocí heveru. Chvíli poté se otevírá pohled do tisíce let zavřené rakve, která e nebyla vyloupena, což není časté. Chvíli si užívají docent Miroslav Bárta, pod jehož dohle došlo, jeho archeologičtí kolegové, restaurátor, antropoložka. „Proč má zemřelý vedle sebe na uložení,“ šeptají si egyptologové. „Kolik mu asi bylo let? A jak se tam proboha dostala co zasáhne i na leccos zvyklého Středoevropana, když ve tři ráno vystoupí na káhirském let Udeří tak silně a nečekaně, že nevěříte vlastním plicím. Ani noční cesta taxíkem metropolí zvaného Gumhúríja Misr al-Arabíja) není nijak uchvacující. Rádi se s fotografem týdeníku E vysoké zdi české ambasády v ulici Dokki. Právě tam je základna českých egyptologů, kteří m akademické pracoviště v Praze i v Káhiře. Naše vědce předchází skvělá pověst. Píší do médií, vystupují v televizi a rozhlase. Jsou z konference, jejich práce zajímá veřejnost. Když byla v roce 1996 týmem profesora Ladislava šachtová hrobka hodnostáře Iufaa s nádherně zdobenou pohřební komorou, nazval ji časopis T „Taková nevykradená hrobka se podaří najít jednou za půl století,“ zasní se profesor Miros jehož jménem je v České republice egyptologie neodmyslitelně spjata. Ráno pod Džoserovými schody Každé ráno – s výjimkou pátků a sobot, po které drží Arabové „víkend“ – vyjíždí krátce po malá česká karavana. Tvoří ji dvě terénní toyoty novější výroby a jedna o dost letitější. usedáme do najatého kombíku. Cesta do slavného Abúsíru netrvá dlouho. Jde o půl hodiny jíz který se již brzy po rozbřesku neobejde bez klaksonů, nacpaných minibusů, ale i osly tažen jen pár minut oddaluje člověka od náhledu do – nešetřme patosem – kosmu, který obestíral s Za datlovými palmami se už objevuje Džoserova pyramida v Sakkáře, stupňovitá stavba panovn dynastie (asi 2650 př. Kr.). Je to nejstarší známá pyramida. Vybudovat ji dal zřejmě Džose Imhotep. V celém Egyptě je asi kolem stovky těchto jehlanů a na obzoru jsou vidět další si monumentů. Dirigenti s rákoskou Jsme na místě. Verner a další „doktoři“, jak dělníci říkají vědcům na vykopávkách, zadávaj připravují, co je třeba k otvírání hrobu. Feláhové se dávají do práce a pod vedením předák reisů, kteří si respekt zjednávají slovem, ale také rákoskou – kopou a odnášejí hlušinu. „ rozdělené: na košíkáře, motykáře, lepší kopáče. Teprve po nich se štětečků chopí reisové z Kerétíovy,“ vysvětluje Jolana Malátková, na niž přichází řada tehdy, kdy je třeba nálezy k dokumentovat. A když není na blízku fotograf Martin Frouz, jinak též pracovník magazínu Na Geographic, artefakty také fotografuje. Výtvarnice se věnuje i překresbám reliéfů ze stél naskenování. O to, aby se cenné předměty uchovaly, pečuje restaurátor Martin Dvořák. K dispozici má lux předsálí Intiho hrobky s nádherně rytými nepravými dveřmi, vchodem na onen svět. „Mým úkol degradaci a v ideálním případě ji zcela zastavit,“ říká konzervátor, jenž vypiplal okolní polychromovou výzdobu, ošetřil vázy, kanopické skříňky či deskový oltář. „Jedu, jedu,“ ozývá se náhle zvenku s nečeským přízvukem. To vtipkuje jeden ze zkušených d který s úsměvem vynáší písek. Ahmad el-Kerétí jej ihned rovná do latě a baví se s Vernerem přezdívá Mudír čili šéf, jak proběhne otevření sarkofágu. Musí mu asistovat zástupce z pam egyptologie totiž není jen o čtení stovek knih a dřině v terénu, je rovněž o diplomacii. „ přispívají k šíření výborného jména České republiky. Od roku 1960, kdy byla uzavřena kultu získalo i několik egyptských studentů postgraduální vzdělání na Univerzitě Karlově. Vrátil třeba Tárik Avadí působí ve významných funkcích v Nejvyšší radě pro památky (CSAE),“ řekl velvyslanec ČR Miloslav Stašek. V čem je Abúsír zvláštní? „Dobrý egyptolog musí být oddaný oboru. A dát mu všechno. Navíc musí být i schopen praktic Obstarává povolení k vykopávkám, jedná s úřady i s ,domorodci‘. Okolí na nás ale stejně na podivuhodné lidi. Když se doma zahledím ,do blba‘, žena to komentuje: ,Á, už je zase v Egy už polovičním Egypťanem,“ řekl novinám The Prague Tribune profesor Ladislav Bareš, od říjn Českého egyptologického ústavu (ČEgÚ). Na pyramidová pole v Abúsíru přijela první československá expedice v roce 1960. Pod vedení dokončila výzkum Ptahšepsesovy mastaby z páté dynastie, která je největší známou nekrálovs Staré říše. Ale v první polovině 60. let se Češi proslavili zejména spoluprací v rámci pro výzkumu chrámů v Núbii (a asi 5000 skalních rytin a maleb), které měla pohltit Asuánská př tomu získal ČEgÚ v roce 1976 koncesi pro jižní Abúsír, území velké asi dva kilometry čtver umožňuje provádět výzkum nejvyššího stupně: plnohodnotné vykopávky. Nižšími stupni jsou pr Kromě Iufaa lze k hlavním českým úspěchům řadit objevení Raneferefova archivu či odkrytí p komplexu královny Chentkaus. Říkáte si nyní, že poučení o starém Egyptě přinášejí pouze mumie a balvany? Kdeže! Důležit papyry, jež zahrnují i ekonomické údaje. „Dosud se podařilo objevit tři archivy; první naš století zloději památek v komplexu panovníka Neferirkarea, druhý a třetí archiv objevili č pod vedením profesora Vernera v pohřebním komplexu královny Chentkaus II. a panovníka Rane Hana Vymazalová, která na základě podkladů pořízených francouzskou egyptoložkou Paulou Pos Kriégerovou publikovala práci o úložišti starém 4,5 tisíce let. V Abúsíru byly kromě textů organizace zádušních kultů uchovány i účetní „knihy“, zachycující příjmy a výdaje chrámů. v každé instituci a můžeme říci, že staří Egypťané byli nesmírně pečlivými byrokraty,“ řík se zabývá i staroegyptskou matematikou. Dvanáct metrů pod zemí „Pojďte, lezte!“ volá na mne z temné díry doktor Bárta. Slézám šachtou po rozviklaném žebř dvanácti metrů. Krčím se. Vlevo jedna hrobka, vpravo druhá. Otevřená. Moc místa tu není, a vedro. Prostor navozuje myšlenky na nějaký ten katastrofický scénář… Statiku naštěstí obhl inspektor Karel Herrmann, jenž si má poradit i s cirkulací vzduchu, ale to je jen slabá út vzpomínám na příběh člena týmu, jemuž ve 23 metrů hluboké šachtě zhaslo světlo. A dvacet m temnotě pod kamenným příkrovem. Aby toho nebylo málo, připomínám si osud lorda Carnarvona, jenž s Howardem Carterem vstoup do nevyloupené Tutanchamonovy hrobky a šest týdnů nato zemřel. Prý dostal záchvaty zimnice „Pták mi drásá obličej!“ V egyptské zaklínací formuli se totiž praví, že supice Nechbet, o rozškrábe obličej každému, kdo znesvětí faraonův hrob. Tohle však naštěstí panovník není. Kanopy a žezlo Niuserreova kněze „Najít nevykradenou hrobku je zázrak, a pokud jde o Starou říši, je to zázrak dvojnásobný. intaktní hrobky,“ povídá Bárta, jemuž „pere“ halogen do tváře. V komoře byla výbava sestáv kanopických nádob na vnitřnosti, deseti pivních džbánů, asi 80 miniaturních nádobek (misek obětiny a pohárků na tekutiny), zvířecí kosti a dvě čepelky. Kanopická skříňka byla rozpad se pečeť, na níž jsou tituly zesnulého. „Jméno známe i z nepravých dveří. Majitelem hrobky byl Inpunefer, který byl knězem panovní páté dynastie (asi 2400 let př. Kr.), pohřbeného pár set metrů na sever v pyramidě. Inpune mumifikován, ale velmi neuměle. Na hlavě a na rukách měl výzdobu z korálků, což jsou zřejm náramky a čelenka, měl hůl na pěti místech se zlatými proužky. V levé ruce držel žezlo, te člověka, který měl moc nad jinými. Dále jsme nalezli dřevěnou podhlavničku (jakýsi polštář alabastrovou nádobku, v níž mohl být parfém,“ řekl týdeníku EURO Bárta. Zásluhou antropoložky Martiny Kujanové, nástupkyně věhlasného profesora antropologie Evžen už víme, že muži bylo mezi 30 a 50 lety. Dále se uvidí. „Dříve se braly biopsie, dnes užív neinvazivních technik. Hodně se přemýšlí, než se řízne,“ připomíná Kujanová nástroje, jaký microscribe či CT skenery. A myš, která proklouzla do rakve během pohřbu? Lze říci, že se nejpovolanějších rukou, bohužel pro ni však s prodlevou 4500 let. Odkrytá hrobka se musí vždy zabezpečit, což platí i o skladech předmětů a kostí. „I dnes j schopni kvůli památkám zaútočit. A dokonce také zabíjet,“ upozorňuje Verner. Vidina peněz artefakty či vysekané kamenné stély – čin obzvláště barbarský – je lákavá. I proto lokalit hlídají gafírové a muži ozbrojení samopaly. Bezpečnost především! Egypt je velkou zemí. Na 998 tisících kilometrů čtverečních žije 76,5 milionu lidí. Ne vši spokojeni, někteří navíc svou nespokojenost dávají najevo způsobem, mírně řečeno, nekultur atentáty v Luxoru a Šarm aš-Šajchu jsou ještě v živé paměti. V prvním případě v listopadu lidí, ve druhém sérii tří útoků nepřežilo 88 lidí včetně jednoho občana Česka. Štěstí měl Jaromír Krejčí: „Byli jsme na tržišti, vybírali si a naštěstí včas odešli. Bylo to o pár m ČEgÚ pokouší štěstěnu. Jen pár dní před 11. zářím 2001 odlétal z New Yorku a pouhé hodiny londýnských atentátů. Tužší Mubarakův režim je však dbalý nutných „opatření“. Hrozby islamistů ovšem nejsou hlavní starostí egyptologů, ti spíše řeší rozpočet. „Ať už j instituce, všechny si to platí samy. Některé expedice, například z Louvru nebo tokijské un jsou opravdu bohaté, jiné skromnější. Ale musejí si zaplatit dělníky, pojištění, přidělené hlídače, všechno, nač si vzpomenete. A každým rokem je to nákladnější,“ sdělil tisku Břeti profesor a někdejší ambasador, jemuž Lidové noviny přiřkly titul Vědec roku 2004. Část nák sponzorů, jako jsou Delta Pekárny (United Bakeries) v čele s J. M. Paříkem, UNIS (Jiří Kov Melzer) nebo Emeran 1860 (Jaroslav Kroužek). Ale rozhodující je grant Ministerstva školstv 2011. V poušti jako na Dakaru Mlha, mlha, šeď, parafrázuji si Cimrmana cestou do oáz Bahríja v Západní poušti. Vinou smo ranní vlhkostí je vidět jen na pár metrů. „Horší než Mostecko v roce 1985,“ říká Bártovi g Brůna, který automobil řídí. Oba zírají do bílošedé tmy. Až po šedesáti kilometrech, a to se objevuje cesta k lokalitám el-Hajez a Bír Šovíš, v nichž Češi pracují od roku 2003. Jso římské a raně křesťanské osídlení z prvního až pátého století i obdivuhodný systém takzvan zavodňovacích šachet a vodojemů. Míjíme úchvatné panorama se začerněnými špičkami kopců. Jedna hypotéza říká, že Egypťané z pyramidy právě proto, že kopírovali takovéto přírodní vzory. Zastavujeme až v Bawíti, stře městečku, které je asi 300 kilometrů jihozápadně od Káhiry. „Benzin nemáme, ale je na cest Kdoví, co to znamená; snad se večer dostaneme zpět. Důvod, proč toyota potřebuje tolik pal záhy. Inženýr Brůna se na odbočce mění v Karla Lopraise a prašným vádím, vyschlým řečištěm přesýpají duny a které vede vysoko nad úroveň okolí, projíždí plnou rychlostí. Písek odlet To už jsme ale nahoře, odkud je dokonalý výhled na celou oblast. Vidíme Bír Šovíš i zbytky el-Ríz. Hadi a beduínův čaj Prvním zastavením je poloodkrytý areál někdejšího městečka – se sýpkami, zdmi. Střepů je t nich šlapeme. „Dejte si pozor na hady,“ volají vědci nejen na našeho fotografa pobíhajícíh jsou zalezlé, ale v létě se zde vyhřívají při teplotách až 60 stupňů. Odjíždíme k Rízu, kd tisícileté stromy a poblíž bývala i bazilika svatého Jiří. Lokalitu zkoumal egyptký archeo Odtud je to jen kousek do malé oázy se zdrojem pitné vody. Zanikající osadu s několika rod neodkladný osud. Během pár let se přes ni převalí duna. Písek je neúprosný, každý rok se p centimetrů, takže na první dvorek už přepadává proud béžové zkázy. Skončili předci dnešníc stejně? Bárta se dívá na dunu, přemýšlí a rychle se otáčí: „Pojedeme.“ Benzin (cena pět korun za litr) do Bawíti dorazil. Ale ještě před odjezdem jsme zváni k be průvodci Čechů, k Sámímu. Útulnému pokoji, tolik nepodobnému venkovní špíně, vévodí počíta Windows XP. Sámí sice číst neumí, ale díky kamarádovi posílá i e-maily. Dostáváme silný be který teprve dává tomuto slovu obsah. Po pár hodinách zpáteční jízdy nás svým odérem vítá megapolis, kde žijí chudí na střechách, ale i ve hřbitovním Městě mrtvých. Češi, Belgičan i Arab Během posledního dne v Abúsíru už jen pozorujeme okolí. Viděli jsme dost. „Když to porovná s nimiž jsem pracoval v Dér el-Berše, jsou výzkumy na daleko vyšší úrovni,“ vypráví plynul Coppens, jenž sice studoval v belgické Lovani, ale za ženu má Češku. Českou egyptologii řa světové desítky. Využívá totiž moderních metod, mezi něž patří kupříkladu i geofyzika. Odborníci z firmy Inset uplatňují na místě tři druhy výzkumů (odporové, radarové a magneto jimiž zjišťují podpovrchovou skladbu. Jakub Štainbruch říká: „Máme ale konkurenci. Skot Ia pracuje už sedmnáct let.“ Nechystá se magnetometrické zaměření celé české koncese? „To by říká geofyzik Radek Zelený, „ale vše je o penězích, doprava přístrojů i následné zpracován Při prvním pokusu dovézt radar prý dokonce celníci zařízení zabavili jako „podezřelé“. Ani nepomohly. Tím, kdo si s Egypťany – pomineme-li vyplácení mzdy – bez potíží rozumí, je vrchní reis Ta jehož rod spolupracuje s Čechy už přes čtyřicet let. V roce 2004 mu byla v Karolinu udělen medaile Univerzity Karlovy. „Můj otec pracoval sedmnáct let s profesorem Žábou, já pak už Vernerem. Pomáhal jsem Francouzům, Japoncům či Němcům, ale řeknu tolik: s jinými expedicem tehdy, když tu nejsou Češi. I jeden z mých synů studuje v Česku,“ říká předák, jenž má dom podobiznu českého prezidenta. A budoucnost egyptologie? O té už rozhodnou lidé, nikoliv bo Egypta. *** Staroegyptský minislovníček faraon označení panovníků, odvozeno od slov „per aa“ (Velký palác) hieroglyfy dle Egypťanů „písmo božích slov“, vzniklo asi 3500 let př. Kr. kartuše oválný rámeček, do kterého se zapisovalo panovníkovo jméno kanopa jedna ze čtyř nádob, do níž se ukládaly vnitřnosti mumifikovaného mastaba typ hrobky připomínající tvarem nízkou hliněnou lavici mumifikace úprava těla odstraněním a konzervací rozkládajících se tkání nepravé dveře nejčastěji kamenná zdobená stéla, jakýsi vstup do zásvětí obelisk stylizované napodobení prapahorku, na němž se prý zrodil život ostraka popsané střepy nádob nebo úlomky vápence (náhražka papyru) papyrus bažinná rostlina, z níž se vyráběly nákladné psací svitky pyramida jehlanovitá královská hrobka, nejstarší je Stupňovitá v Sakkáře sarkofág kamenná schrána k uložení mrtvého, doloženy už od třetí dynastie sfinga mytická bytost se lvím tělem a lidskou hlavou, měla strážnou úlohu stéla náhrobní kamenná deska s reliéfní výzdobou vešebt soška v podobě mumie, měla na onom světě pracovat za zemřelého vezír arabské označení nejvyššího státního úředníka, užíváno i pro Egypt Česká egyptologie v datech asi 1711     prvním „Čechem“ u pyramid byl františkán Jakub Římař 1878         první český egyptolog Giovanni Kminek-Szedlo učil v Boloni 1925         byl ustaven seminář egyptologie             na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy 1927         František Lexa řádným profesorem egyptologie na UK 1930         Jaroslav Černý soukromým docentem egyptologie na UK 1938 až 1951 Lexa publikoval dosud uznávanou gramatiku démotštiny 1946         odchod Černého do Británie (univerzity v Londýně a Oxfordu) 1954         Zbyněk Žába docentem egyptologie na UK 1958         založen Československý egyptologický             ústav (ČEgÚ) v Praze a Káhiře 1961 až 1965 účast ČEgÚ na záchranné akci UNESCO v Núbii 1960 až 1974 výzkum Ptahšepsesovy mastaby v Abúsíru 1976         profesor Miroslav Verner získal pro ČEgÚ koncesi             na výzkumy v jižní části pyramidového pole v Abúsíru od 1976      Verner vede české práce v Abúsíru 1981         objevení pyramidového komplexu krále Raneferefa 1981         objevení šachtových hrobů ze Sajsko-perské doby             v jihozápadním Abúsíru 1991         zahájení výzkumu pohřebišť úředníků             Archaické doby a Staré říše 1996         objev intaktní šachtové hrobky správce paláců Iufaa od 2003      výzkumy oázy Bahríja (El-Hajez) v Západní poušti                    Pramen: Český egyptologický ústav UK, různá literatura Kolik let je téhle hrobce? Orientační chronologická tabulka starověkého Egypta 4500 4500–3150 př. Kr.     Předdynastická doba     (kultura el-Badarí, Nakkáda) 3150     3150–2700 př. Kr.         Archaická doba         (vznik státu, pohřebiště         v Abydu a Sakkáře) 2700     2700–2180 př. Kr.         Stará říše         (doba rozmachu Egypta,         stavitelé pyramid) 2180 1994     1994–1797 př. Kr.         Střední říše 1797     („klasické období“,         expanze do Núbie) 1543     1543–1080 př. Kr.         Nová říše         (nový rozmach,         velká vojenská tažení) 1080 715     Pozdní doba vč. Sajské         (okupace Asyrskou         a Perskou říší)         715–332 př. Kr. 332 305 305–Ptolemaiovská/ 30 př. Kr.  300    /30 Řecká př. Kr.–doba 395 po Kr.         Římská doba 395     395–640 po Kr.         Byzantská doba 640     640 po Kr.         Egypt dobyt Araby Pramen: Český egyptologický ústav UK; Encyklopedie starověkého Egypta, Praha – Libri 2007 Od Abatonu po Žábu Jak se v Egyptě nadávalo? Kdo třímal důtky? Proč se platilo pivem? A čím se proslavil W. H Petrie? Na to vše dává poučenou odpověď nejnovější kniha českých egyptologů, kteří se už n věnují nejen vykopávkám, ale i publikační činnosti. Když vyšla tato encyklopedie v roce 19 Karolinu, měla obří formát a bezpočet ilustrací, takže pro mnohé byla drahá. Nakladatelstv připravilo levnější aktualizované vydání. Obrazový materiál je v něm sice skromnější, ale hodnota se nijak nezmenšila. Ve stovkách přehledných hesel autoři podávají výklad o panovn i architektuře a nabízejí také množství poznatků z běžného života „starých Egypťanů“. Pro koupě. Pyramidy viděné božským okem Krátce před začátkem oslav 50. výročí založení Českého ústavu si „naši muži v Abúsíru a el-Hajezu“, egyptolog Miroslav Bárta a geodet Vladimír Br dárek. V nakladatelství Dryada vyšel Satelitní atlas pyramid, s rozměry 32,8 x 48,7 centim největší česká kniha v běžné distribuci“. Částečně prý musela být vázána ručně. „Kniha při a mapování skupiny jedné z nejslavnějších památek starého Egypta, pyramid – hrobek panovní tisíciletí před Kristem. Součástí atlasu je světově unikátní soubor družicových snímků v n možném komerčním rozlišení,“ uvedl Bárta při křtu knihy pouštním pískem. K publikaci je př velkoformátových map tištěných na největším ofsetovém stroji světa (mapy jsou dlouhé 192 c satelitní snímek v plném rozlišení. Geoinformatik Brůna upozorňuje: „Na snímcích lze rozez od velikosti jednoho metru.“ Nepodíváte se? Bárta, M., Brůna, V.: Satelitní atlas pyramid, – Dryada 2007, asi 2000 Kč