Češi odkryli devatero měst ****************************************************************************************** * Češi odkryli devatero měst ****************************************************************************************** 5.1.2008, autor: Eva Hníková Archeologické výzkumy v centru Bejrútu ukázaly, že během každé dějinné epochy prošla liban zásadní proměnou. Terakotové sošky, reliéfní keramika, zdobené lampy z Efesu nebo vinné amfory. Tyto a mnohé bylo možné koupit v polovině 2. století před Kristem v Bejrútu. Nové výzkumy českých vědců ukázaly, že v přímořské části dnešní libanonské metropole v minulosti panoval velmi čilý o Nálezy svědčí o napojení města na veškeré známé zámořské trasy. Od roku 1996 provádějí čeští archeologové vedení Janem Bouzkem z Ústavu pro klasickou arch záchranné vykopávky v západní části bejrútského náměstí Mučedníků. Loni jejich práci přeru krize v oblasti, letos v únoru chtějí výzkum dokončit. Ve vymezené lokalitě našli čeští vědci „navrstvené“ pozůstatky devíti měst spadajících do historických epoch. „Architektura oblasti se zásadně proměňovala s novým politickým a spol uspořádáním,“ vysvětluje profesor Bouzek. S kolegy odkryl zbytky dvou helénských měst, ran pozdně římského a byzantského. Ve vyšších vrstvách objevili archeologové pozůstatky středo konkrétně hrnčířské pece a sklárny, dále pak zbytky zahrad zbudovaných v 16. století za vl emíra Fachr-ed-Dina a otomanské kanály z 19. století. Deváté město tvořily nové domy ze 70 minulého století. Vykopávky pod palbou Když se Libanonci rozhodli znovu vybudovat válkou zničené centrum měs ke spolupráci několik zahraničních týmů, mezi nimi i Čechy. Jejich záchranný výzkum předch podzemních garáží. „V Bejrútu jsme pracovali vždy brzo na jaře, protože už na konci dubna tam bývá horko,“ po Bouzek. I tak museli archeologové vždy v poledne svou práci kvůli nesnesitelnému vedru uko „Pomáhalo nám zhruba padesát místních dělníků, hlavně Syřanů,“ říká Jan Bouzek. Libanon si zamiloval. Překvapilo ho, jak dobře dokázali tamní lidé snášet útrapy krvavých bojů. „Můj asistent třeba strávil za války sedm let prací pro Červený kříž. Na bojišti sbíral mrtvé, většinou tak dehydrovaní, že jim v nemocnici stejně nedokázali pomoct. I přes neradostné ž byl mladý muž milý a veselý,“ vzpomíná profesor Bouzek. Srdnatost místních lidí dokládá da Když měl s kolegy cestovat do Balbeku a Izraelci v noci zasáhli muniční sklad nedaleko toh si, že z výpravy sejde. Místní se však jeho opakovaným otázkám, zda se skutečně vydají na podivovali a na připraveném plánu nechtěli nic měnit. Za nejzajímavější nález považuje profesor Bouzek zbytky prvního helénského města z konce 3 Kristem. Rodilo se v době, kdy vláda přecházela z Ptolemaiovců na Seleukovce, a celkem pří Aténského vzoru. Cesta k základům evropského práva Archeologové z Nizozemska prozkoumali pozůstatky slavné která ležela v sousedství českých vykopávek. „V rozsáhlém univerzitním areálu se vzdělával právníci,“ vysvětluje Jan Bouzek. Odborníci sice o jeho existenci věděli už dlouho, nyní s podařilo přesně lokalizovat. Na Právnické škole vznikl v 6. století známý Justiniánův kode vzorem Apolonova zákoníku a základem práva pro celou západní Evropu. Při výzkumech se podařilo objevit také stopy dvou ničivých zemětřesení, která město postih století. Následoval arabský vpád v roce 636. Pak se již osídlení přesunulo dále od moře. „ měly i obavy z případných pirátských útoků,“ poznamenává profesor Bouzek. V následujících místo změnilo v průmyslovou čtvrť - vyrostly na něm sklárny a hrnčířské dílny. *** Bejrút se často převlékal do zbrusu nových šatů Čeští archeologové vedení Janem Bouzkem dů prozkoumali lokalitu o rozměrech 10 krát 30 metrů uprostřed libanonské metropole. Zjistili epochy prošlo město zásadní přestavbou. Odkryli třeba překrývající se pozůstatky měšťanský nebo zahrad. Mimo to našli velké množství keramiky.