Češi při psaní potlačují emoce, v hovoru jich je plno ****************************************************************************************** * Češi při psaní potlačují emoce, v hovoru jich je plno ****************************************************************************************** 5.2.2008, autor: Kateřina Mahdalová Jak hojně které slovo Češi při mluvení užívají? Na první pohled to vypadá jako nezměřiteln Františka Čermáka z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy se to ale změřit povedlo a před unikátní Frekvenční slovník mluvené češtiny. Ukazujeme kolem sebe V celkovém žebříčku vedou tato slova: ten, bejt, a, že, já, mít, no, v, na, jako, tak, ale prostě, myslet si, nebo, třeba, s, protože, už, von, jo, moct, co, voni, takovej, z, že jo takže, vědět, jak, taky, muset, být, dělat, lidi, aby, vona, kterej, k, ňákej, my. »Na prvním místě je ukazovací zájmeno - ukazujeme na něco konkrétního kolem nás,« říká Fra »A ukazujeme také na svou existenci, hned na druhém místě je sloveso bejt.« Z podstatných jmen tvoří první desítku dítě, lidi, práce, člověk, žena, škola, věc, rodina »Jsou to všední slova, bez kterých by vůbec nešlo mluvit, na první pohled tedy nic překvap ženách se mluví víc než o mužích,« říká František Čermák. Přídavná jména užíváme v tomto pořadí: dobrej, jinej, velkej, mladej, malej, celej, stejne špatnej, určitej. Top ten sloves: bejt, mít, myslet si, moct, vědět, muset, být, dělat, chtít, řikat. Když takovým slovníkem zalistuje i ne-lingvista, těžko může přehlédnout, jak moc se mluven psané. »Skutečně je to tak, na papíře je člověk někdo úplně jiný,« říká profesor Čermák. » je šťavnatá, spoustu slov v psané češtině nenajdeme jednoduše proto, že spisovná čeština j František Čermák. Frekvenční slovník proto zná i taková slova, která bychom ve Slovníku sp marně hledali: zprznit, volovina, prd(platný). Co do celkového umístění nestojí příliš vys barevnost je krásná«, říká František Čermák. Částice prozrazují emoce Největší překvapení nachystaly lingvistům částice. To je ten slovní druh, který jsme ve šk tak, že když to nebylo nic jiného, byla to částice. »A v tom to právě je - kolik toho víme bylo napsáno o částicích? Přitom v mluvené češtině jich je na rozdíl od psané bezpočet. To jo, vždyť, aby, no, jasně...« Hojný výskyt částic znamená, že autentická mluvená čeština j »Hodnotíme věci kolem sebe, a to bez částic nejde. Co je ale zajímavé, emoce se v písemné vytrácejí.« Práci na slovníku zahájil František Čermák se svými kolegy a studenty koncem 80. let. Od r 1995 lingvisté »sbírali« na magnetofonové pásky dvacetiminutové promluvy skoro pěti set li zaznamenali skoro milion slov. *** Nejpoužívanější slova v hovorové češtině CELKOVÉ POŘADÍ SLOV ten, bejt, a, že, já, mít, no tak, ale, tam, teda, prostě, myslet si, nebo, třeba, s, protože, už, von, jo, moct, co, vo že jo, do, dítě, asi, takže, vědět, jak, taky, muset, být, dělat, lidi, aby, vona, kterej, PODSTATNÁ JMÉNA dítě, lidi, práce, člověk, žena, škola, věc, rodina, život, léto PŘÍDAVNÁ jinej, velkej, mladej, malej, celej, stejnej, další, špatnej, určitej SLOVESA bejt, mít, m vědět, muset, být, dělat, chtít, řikat (Pořadí slov vychází ze sedmiletého výzkumu, v němž mluvené řeči vzorku 500 lidí nashromáždili přes milion slov.) ZDROJ: FREKVENČNÍ SLOVNÍK ML