Profesoři a studenti jsou si v USA blíž ****************************************************************************************** * Profesoři a studenti jsou si v USA blíž ****************************************************************************************** San Francisco je tuto prosincovou neděli studené a mlhavé – a snad i proto se v některých University of California, San Francisco (UCSF) bez ohledu na víkend bádá. Na travnatém dvo budovami školy specializující se na medicínu, farmacii, stomatologii a ošetřovatelství sed BLAŽKEM (35), českým molekulárním biologem. Odjel do USA po doktorských studiích v Brně a rokem tu zkoumá regulaci transkripce u eukaryotických organismů. Jak se dělá věda v presti výzkumné instituci a jak se do takového prostředí dostat? San Francisco je tuto prosincovou neděli studené a mlhavé – a snad i proto se v některých University of California, San Francisco (UCSF) bez ohledu na víkend bádá. Na travnatém dvo budovami školy specializující se na medicínu, farmacii, stomatologii a ošetřovatelství sed BLAŽKEM (35), českým molekulárním biologem. Odjel do USA po doktorských studiích v Brně a tu zkoumá regulaci transkripce u eukaryotických organismů. Jak se dělá věda v prestižní am instituci a jak se do takového prostředí dostat? Ve zdech tvé současné alma mater bádají vědci ze 78 zemí světa, takže na prestiži nejlepší univerzit asi něco bude. Otázka, proč sis vybral pro postdoktorské působení právě USA, je řečnická. UCSF stojí v imunologii a hlavně výzkumu HIV a rakoviny na světové špičce. USA jsou v biom vědách rozhodně nejlepší na světě, i když v Evropě (Velké Británii, Německu, Beneluxu nebo a Japonsku taky existují dobré laboratoře. Od postdoků (tedy mladých výzkumníků po získání kteří se pod vedením zkušenějšího vědce až pět let specializují ve svém oboru a věnují se zejména na akademické půdě, ale i ve státních i soukromých institucích; pozn. red.) ze záp zemí vím, ze studijní pobyt v Americe je pro ně v podstatě podmínkou k tomu, aby mohli pok vědecké kariéře. Pro člověka, který je pro vědu zapálený, je nejlepší odejít do Států už n studies, tedy po dosažení titulu bakaláře. Jakou cestou ses do USA vydal ty? Než jsem skončil doktorská studia na brněnské Veterinární a farmaceutické univerzitě, naps dopisy; jeden do Colorada a druhý do Kalifornie. Přiznávám, že jsem se hlásil právě sem, p molekulární biologie je pro mě důležitá i příroda. Na základě těch dopisů, svých publikací Česka jsem dostal dvě nabídky: z Colorada, že můžu přijet hned, z Kalifornie, že můžu přij Vybral jsem si Kalifornii. Vedoucí naší laboratoře na UCSF, profesor Matija Peterlin, zkoumá HIV a já jsem v Česku pr příbuzným HIV. Na základě toho jsme o sebe vzájemně projevili zájem. Potkali jsme se na je tady v USA, což jsem samozřejmě zmínil v mailu s přihláškou, ačkoli on si na tenhle první možná nepamatoval. Přečetl si mé práce a také jsem mu poslal životopis a doporučení od dvou svých šéfů z Česk Pro nás cizince je rozhodně výhoda, pokud jsme ve své zemi působili u výjimečného a známéh Profesor Peterlin je původem Slovinec; ve vašem desetičlenném týmu je pět vědců ze Slovins jste Češi, Američana na vědecké pozici nemáte ani jednoho. Jak je možné, že při takovém pr zvláště Slovinců Peterlina nikdo nepodezírá z pozitivní diskriminace vlastní národnosti? O národnost se tu nikdo nezajímá. Jediné, co vedoucího laboratoře zajímá, je, kdo jaké vyk To on shání peníze a granty. Jediné kvóty jsou na procento žen v laboratoři – ale u nás v čas osm mužů a dvě ženy a nikdo si nestěžoval.             Peterlin si ke spolupráci zve řadu lidí z postkomunistických zemí, protože zná ví, že nemůžeme mít tak dobré publikace jako za stejných podmínek lidé ze Západu. Tito lid přivážejí své zvyklosti – už se stalo, že když šéf odjel do zahraničí, někteří Středoevrop k výletu na Havaj. Takhle by asi Američan nejednal. Předpokládá se, že zaměstnanci laboratoře zůstanou v mateřské instituci i po postdoktorské zůstanou vůbec ve Státech? Na UCSF je velice těžké získat stálou pozici, tedy asistentské nebo profesorské místo; na prvoautorské (dotyčný je uveden jako hlavní autor; pozn. red.) publikace v Nature nebo Sci oproti Česku je také v tom, že při přijímání lidí na profesorská místa se dává přednost as univerzit, protože ti mohou přinést zkušenosti odjinud. Publikace jsou opravdu důležitým k kteří je nejsou schopni mít, pak odcházejí buď zpátky do svých zemí, na méně prestižní uni jinam – ať už do státního, nebo soukromého sektoru. Jaké rozdíly jsi za čtyři roky v USA zaznamenal mezi americkou a českou akademickou sférou Ve Státech věda není tak hierarchizovaná. Profesoři a studenti jsou si blíž, chybí tu bari titulů. Vedoucí laboratoře daleko víc pouští své postdoky k psaní grantů a posudků na člán výzkumníků pro vědecké časopisy. Já jsem tu napsal posudky na deset publikací, mimo jiné p Molecular Cell. Při psaní oponentur člověk vidí věci z druhé strany, což je důležité, chce časopisech sám publikovat. Jaké „zlepšováky“ bys z UCSF teleportoval do českého univerzitního prostředí? Za vynikající považuju zdejší páteční tříhodinová setkání celého labu, na kterých někdo z své výsledky za poslední řekněme dva měsíce. Každý týden míváme schůzky, kde diskutujeme o jeden z nás vybere proto, že nějak souvisí s prací někoho z týmu. Na rozdíl od Česka je tu také více přednášek, které organizují buď sami studenti prezentuj anebo profesoři z jiných univerzit. Ty jsou přístupné všem, konají se skoro denně a předná celého světa. Získáváme tak přehled nejen o svém oboru, ale o celé biologii. Co je zajímav neformální atmosféře, je i podávání jídla na těchto akcích. Zdejší diskuse, při kterých vaši práci hodnotí a kritizuje mnoho dalších lidí, vám pomůžou optimální experiment a neztrácet čas řešením nesmyslných hypotéz. Ani ostrá kritika se tu Česka nebere jako osobní útok. Další věc, která tu zvyšuje produktivitu, je fakt, že chemi experiment přijdou druhý třetí den po objednání, zatímco v Česku se týdenní čekací doba po Chemikálie a aparatury jsou mimochodem v USA o mnoho, často i o polovinu, levnější než v Č jiného má UCSF také všechny vědecké časopisy přístupné online, takže vůbec nemusím chodit Jednou z důležitých náplní práce všech amerických univerzitních profesorů je, pokud vím, f určitém bodě své kariéry už tolik času nevěnují experimentům, ale spíše jen sledují odborn starají se o to, jak zaplatit vědce ve své laboratoři… To je pravda. Proto po nějakých třiceti letech často ztratí kontakt s „manuální“ složkou v jejich postdoci a doktorandi, kdo připravuje experimenty. Žádosti o grant stojí hlavně na a posílají se do státních institucí, což je v případě biomedicínských oborů v USA National of Health (NIH), nebo do soukromých nadací. Od postdoků se očekává, že napíší menší projek fellowship, a dostanou na jeho realizaci peníze federální, tedy z pokladny USA, nebo státn kalifornské, nebo od nadací. V soupeření o granty je velká konkurence – třeba NIH dá peníz projektů. Co se stane, když šéf týmu nezíská dostatek peněz? Propustí své postdoky. Náklady na jednoho postdoka se pohybují kolem 70 000 dolarů ročně a peníze. Pozice postdoka sama není nijak lukrativní, jeho plat na UCSF je minimálně 36 000 (648 000 Kč ročně, tedy 54 000 Kč měsíčně před zdaněním, které je však minimální; pozn. re člověk vypracuje třeba na 45 000 (810 000, tedy 67 500 Kč měsíčně před zdaněním; pozn. red vedoucí propustí, není problém najít si místo v laboratoři za rohem. Po ukončení postdokto se plat vědce celkem značně zvýší, v případě odchodu do soukromé firmy se až zdvojnásobí. asi není lukrativní dělat v USA postdoktorandskou vědu kvůli penězům, životní náklady tady (měsíční nájem za jednopokojový byt v San Francisku je 1400 dolarů) a ušetřit se skoro ned člověk žije sám. Některé věci jsou ale mnohem levnější než v Česku: oblečení a benzín, tel několikanásobně. V jakých časopisech vědci z tvého týmu běžně publikují? Peterlin má několik publikací v britském Nature, což je spolu s americkým konkurentem Scie nejprestižnější vědecký časopis. Já jsem za ty čtyři roky, co jsem tady, publikoval třeba Research nebo s kolegou Jirkou Kohoutkem, s nímž sdílím na UCSF laboratoř, v PNAS (Proceed National Academy of Sciences). Vaše laboratoř zkoumá HIV. To je zejména v Kalifornii, kde byla roku 1981 oficiálně vyhláš a následně tu byl virus důkladně zkoumán, stále žhavé téma – samotné San Francisco proslul charitativní činností cílenou na nemocné AIDS. Získáváte díky těmto trendům více dotací? Abychom si s těmi dotacemi rozuměli: pro Kalifornii je tato oblast důležitá, a proto na ni získat poměrně velké finanční prostředky, ale rozhodně je neposílá na obecně definované pr „vědecký záměr“ jako v Česku. Projekt musí být velmi přesně definován a při získávání těch konkurence. Naše laboratoř dělá základní výzkum, tedy zjišťuje třeba to, jak funguje mechanismus přepi u eukaryotických organismů a HIV, konkrétně jak složení jednoho proteinového komplexu ovli mRNA – což je molekula, která se překládá do proteinů, a ovlivňuje tedy proteinové složení našeho výzkumu se mohou použít pro vývoj léků třeba proti nádorovým onemocněním. V tomto aplikovaném výzkumu laboratoře často postupují tak, že založí soukromou společnost „venture capitalists“, tedy rizikoví investoři, vloží iniciační peníze, a když to funguje farmaceutický gigant pak jejich firmičku koupí. Vývoj léků je dnes velice drahý, mnohem dr následná sériová výroba, a často alespoň ve Státech začíná na penězích magnátů, kteří na s risk: buď o všechno přijdou, nebo vydělají obrovské peníze.   Americká vláda do výzkumu a vývoje investuje 3 % HDP, což je proti českým 0,6 % opravdu mn však věda setrvalé klesání hodnoty dolaru? Za Bushovy vlády poprvé došlo k tomu, že se finanční rozpočet NIH nevyrovnal s inflací, ta hledisku došlo ke snížení dotací a grantů. Počet vědců ovšem stále stoupá, dochází k větší profesory se stanou jen ti nejlepší. Navíc je tu spousta soukromých investorů, takže podle krizi neschyluje. Přírodní vědy už se dnes v Česku i dalších neanglicky mluvících zemích dělají v angličtině trendu soudíš? Vím, že kolegové, kteří píší žádost o grant v češtině na základě svých anglicky psaných čl často nevědí rady. Někdy se musím smát snaze vymýšlet českou terminologii pro jevy nebo fa tradičně popisují anglicky a v češtině o nich nemá smysl psát. Pro někoho, kdo chce pokrač kariéře, je dobré napsat v angličtině už diplomovou práci. Když jsem ale psal svou diserta měl jsem pocit, že to někteří vědci možná brali jako čirý exhibicionismus. Je to však jedi ve vysoké vědě komunikovat, ať už při psaní publikací, nebo při žádostech o řekněme evrops PhD rovině by angličtina měla být povinná. Její špatná znalost limituje české vědce v přís vědeckým časopisům – nemůžou je číst ani do nich psát. Jaké jsou podle tebe nejzásadnější problémy české vědy? I když se stav zlepšuje, ve srovnání s Finskem nebo Holandskem jsme na tom pořád špatně. P i vědce je myslím překážkou hlavně nedostatek dobrých školitelů, zakonzervovanost systému, titulech a mocenské hierarchii, mnoho publikací v časopisech s malým citačním faktorem a n financí, které se navíc investují do budov a jejich vybavení, místo aby se vložily do lidí přilákali vynikající vědci, kteří přijdou s neotřelými nápady. Kdo bude v nových budovách často nikoho nezajímá. Já na UCSF pracuju ve věžáku, který se bude bourat, protože nesplňu odolnost proti zemětřesení, máme nízké stropy, v malé místnosti se těsnají čtyři lidi… Kva neovlivňuje. Jak se změnil tvůj pracovní život po příjezdu do USA? Zaměstnavatelé jsou tu flexibilnější, dají člověku víc volnosti. Nedokážu posoudit, jestli vyšším pracovním nasazením, ale rozhodně se tu pracuje efektivněji a v menším stresu. V pr v USA jsem pracoval deset hodin denně a občas jsem chodil do práce po vzoru ostatních i o teď vozím dcerku do školky na devátou a v šest ji vyzvedávám, což mojí pracovní době dává V neděli zajdu do práce jen občas, nasadit experiment. Mnoho mladých vědců odchází do Států právě kvůli širšímu spektru vědeckého výzkumu; v Česk výzkum třeba vůbec nedělá. Ty bys mohl svůj výzkum dělat i doma? Jen část, zbytek bych se chtěl pokusit zavést. S kolegou Jirkou Kohoutkem, který na UCSF p problému z jiné perspektivy, se chceme vrátit do Česka a dělat vědu tam. Pokud se mi to ne také nebude žádná tragédie, člověk by ani na úrovni postdoka neměl být fixovaný na to, co Dalibor Blažek, PhD. již čtyři roky působí na UCSF jako postdok.