Stanovisko Univerzity Karlovy k "Návrhu reformy výzkumu, vývoje a inovací v České re ****************************************************************************************** * Stanovisko Univerzity Karlovy k "Návrhu reformy výzkumu, vývoje a inovací v České republ ****************************************************************************************** (datován 8. února 2008 č.j. 02245/08-RVV) I. Univerzita Karlova vítá úmysl omezit až zrušit poskytování veřejných prostředků, určených institucím, které konzistentně nejsou schopny doložit výsledky kvalifikovatelné jako výsle poskytovatelům, kteří takové instituce financují), a to ve prospěch těch institucí (resp. kteří konzistentně kvalitní vědecké výsledky vykazují. UK rovněž v principu vítá úmysl pos parametry ve financování VaV, i když důrazně upozorňuje, že nezbytná a z hlediska dosažení kvantifikace množství a významu výsledků je vzhledem k enormní heterogenitě typů výstupů m mimořádně obtížná a v předloženém materiálu nedostatečně řešená. II. Univerzita Karlova uvádí k návrhu následující zásadní připomínky: 1. Jasně deklarovaným cílem reformy musí být příprava podmínek pro závazné razantní zvýšen výdajů na VaV, mimo jiné i v zájmu dosažení cílů Lisabonské strategie. Reforma se zabývá v kompetencí a změnou pravidel financování a zcela pomíjí klíčovou skutečnost, že všechny ze znalostní ekonomiku budují skutečně a nikoliv jen proklamacemi, to dělají především masivn financováním VaV, za kterým současný stav v ČR významně zaostává. Materiál naopak výslovně reforma nezvýší výdaje na VaV (poslední věta Předkládací zprávy). 2. Návrh nepostihuje zásadní, správně identifikovaný problém inovačního procesu v ČR, tj. kapacitu českého průmyslu. Materiál správně identifikuje jako jednu z hlavních příčin současné nepříznivé situace v o likvidaci průmyslového VaV v českých podnicích v devadesátých letech (Důvodová zpráva ad 2 tohoto vývoje však navržená reforma dostatečně nereflektuje. Je iluzorní, že by tuto situa podstatněji ovlivnit zvýšení počtu členů RVV z řad zástupců průmyslu nebo používání státní zvyšování ekonomického přínosu patentů. Za praktické neexistence průmyslového VaV je i otázkou, které instituce bude nově založená agentura vlastně podporovat. S tím úzce souvisí další v materiálu správně identifikovaný p že ekonomický přínos z projektů VaV realizovaných v ČR typicky profitují subjekty v jiných zpráva ad 2). To zcela názorně ilustruje, že problém z hlediska dopadu VaV na ekonomiku ČR straně schopnosti ekonomicky využitelné know-how generovat, nýbrž spíše ve schopnosti ho v pružně a efektivně absorbovat, rozvinout, realizovat a úspěšně uvést na trh. Ani tento ese není v materiálu řešen. 3. Reforma veřejného financování VaV se musí výslovně přihlásit k principu, že veřejné fin musí směřovat prioritně k základnímu výzkumu, protože ten svou podstatou nemůže být (v drt financován ze soukromých zdrojů a přitom vytváří celospolečenskou základnu, bez níž meziná konkurenceschopný aplikovaný výzkum, vývoj a inovace nejsou možné. Jakkoliv je zcela pochopitelný důraz na inovační aspekt VaV (vzhledem k jeho nynější relat srovnání s jinými VaV aktivitami) – byť zde reforma se skutečně dlouhodobě efektivním řeše (viz výše) – je nepřijatelné, aby se reforma veřejného financování VaV výslovně nehlásila že veřejné financování musí směřovat prioritně k základnímu výzkumu, protože svou podstato (v drtivé většině) financován ze soukromých zdrojů a přitom vytváří celospolečenskou zákla mezinárodně konkurenceschopný aplikovaný výzkum, vývoj a inovace nejsou možné. Naopak inov vedoucí vývoj, příp. i část aplikovaného výzkumu, jednoznačně směřují k zvyšování zisku je soukromých subjektů. Jejich podpora z veřejných prostředků by tedy měla mít spíše charakte stimulace veřejností požadovaných nových směrů, nikoliv charakter stálých systémových subv v předloženém materiálu.   Prioritní úlohou státu je identifikace a minimalizace oblastí s tzv. tržním selháním. Tr rozumí situace, kdy výsledek působení tržních sil vede k inferiorní alokaci zdrojů. Typick základní výzkum. Jeho výsledky obvykle nevedou k přímým ziskům – a jak autoři, tak investo dostatečný soukromý efekt. Investice je příliš nejistá a nemá tak zajímavou návratnost. Př společnost může (často mnohem později) díky těmto výsledkům rozvíjet rychleji a bohatnout. však nemůže být kvůli tržnímu selhání dostatečně financována soukromými zdroji a zásadní r veřejné financování. Čím více se vzdalujeme od vědy přes vývoj k inovacím, tím je tento ef Dobrý patent či inovace znamenají velké zisky, špatné nulový další příjem. Patenty a inova ekonomický efekt pro firmu, která takové aktivity financuje, a role státu přestává být důl za roli státu nepovažujeme financovaní neuplatněných patentů). V inovacích může být veřejn dokonce až kontraproduktivní, neboť existuje i přirozená snaha soukromého sektoru přenést na stát, zatímco případné zisky zůstanou v rukou soukromého investora. 4. Návrh neobsahuje bližší vymezení postupu  budoucího dělení veřejné podpory na instituci část a dělení účelové části mezi GAČR a TAČR, ani vymezení odpovědnosti za tato rozhodnutí 5. Návrh musí garantovat, aby kritéria aplikovaného výzkumu (TAČR) umožňovala podporu proj společenských věd. 6. Navrhované výjimky z obecného pravidla redukce rozpočtových kapitol a z povinnosti souk spolufinancování aplikovaného výzkumu nejsou adekvátně zdůvodněny (ad 3.2 a dále např. 3.3 4.2.2, 6.1.4). 7. Zachování možnosti 100% veřejného financování projektů aplikovaného výzkumu ve zdravotn v souhrnné hodnotě minimálně ve výši dosud přidělované prostřednictvím IGA MZ), je nezbytn V opačném případě hrozí kolaps aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví s dalekosáhlými (i ek důsledky na rozvoj zdravotní péče v ČR. Materiál tuto nutnost nijak negarantuje, naopak. Pro podporu aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví je nutná výjimka z povinnosti soukromého spolufinancování. Část aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví ovšem může být zaměřena na vý farmak, a zde je požadavek soukromého spolufinancování vcelku na místě. Je však nutno se v zdůraznit, že v případě, že takový výzkum zahrnuje studii na lidech, hrozí při soukromém s vážné nebezpečí, že důležité informace, získané díky osobní obětavosti dobrovolníků vystav studii riziku nebo diskomfortu, nebudou publikovány kvůli konfliktu s obchodními zájmy spo partnerů. Jakkoliv lze riziko tohoto nebezpečí v řadě případů omezit (v závislosti na vstř spolufinancujícího partnera), je důležité, aby se neuzavírala možnost 100% financování z v Druhý zásadní důvod pro zachování možnosti 100% veřejného financování aplikovaného výzkumu spočívá v tom, že aplikací v medicíně není v řadě případů konkrétní komerční produkt, nýbr posun léčebně preventivní péče v zemi. Dobrými příklady pro ilustraci jsou granty, které u transplantací jednotlivých orgánů, díky nimž je dnes ČR transplantační velmocí. Z této prá nevzchází mnoho špičkových publikací (oprávněně to není jejím cílem) ani komerčně úspěšný služba, ale je zcela jistě v prioritním veřejném zájmu. Ve svém komplexním dopadu vede i k pozitivním efektům pro ekonomiku a život společnosti (kratší doba hospitalizace, snižování morbidity a mortality, zlepšení kvality života,...). V ČR nejsou známy firmy podnikající ve zdravotnictví, které by podstatnou měrou financoval výzkum, i když jim to legislativa umožňuje. Z hlediska zdravotnického VaV je ostatně problematické i institucionální financování, v ně hodnotu mají získané patenty. Ve zdravotnictví není u většiny nových poznatků možná patent jí legislativa evropská, světová i samotný legislativní rámec v ČR). Je třeba zdůraznit, že klinický výzkum patří podle standardně světově uznávaných kritérií RVV) do trojice mezinárodně nejúspěšnějších oborů VaV v ČR. Navrhovaná změna přinese vážná dopadem na rozvoj i na samotnou existenci aplikovaného výzkumu ve zdravotnictví. Přitom te podmiňuje výuku magisterských a doktorských programů ve zdravotnictví v moderním smyslu, a udržitelnost kvality zdravotnické péče. Z mezinárodních studií provedených v řadě oborů vy nemocnost i úmrtnost na řadu nemocí, například na leukémie, karcinom prsu či plic, akutní či komplikace diabetu je významně nižší, pokud jsou diagnostické a léčebné výkony konány n s kvalitním lékařským výzkumem. Lékařská pracoviště univerzit se zásadně podílejí na tom, nejnižší novorozeneckou úmrtnost na světě, dále úmrtnost na akutní infarkt myokardu klesla deset let téměř o deset procent, v posledních patnácti letech se staly prakticky vyléčitel nemoci jako některé formy dětských leukemií, Hodgkinský lymfom a že patříme i v léčbě diab uznávaným zemím. Také díky tomu se prodloužila délka života českých mužů a žen za poslední let o neuvěřitelných 6 – 7 let. Klinický výzkum s navazující klinickou praxí tak přispívá zlepšení života českých občanů. S touto zásadní hodnotou z hlediska života celé společnost hazardovat. 8. Prostředky poskytované formou tzv. „specifického výzkumu“ musí být zachovány jako součá institucionálního financování veřejných vysokých škol a jejich výše by měla být minimálně Zrušení stávající formy specifického výzkumu je kategoricky nepřijatelné. Převedení podpory výzkumu bezprostředně spojeného se vzděláváním, na němž se podílejí stud z institucionální na účelovou formu jde zcela proti všem současným trendům terciárního vzd rozvinutém (i rozvíjejícím se) světě. Zjevně implicitně vychází z předpokladu (a zpětně vy kdy vědecká práce spojená se vzděláváním je jakýmsi neobligatorním přídavkem terciárního v předpokládá, že by např. mohl existovat stav, kdy je VŠ v řádném akreditačním procesu shle udělení akreditace zejména magisterských a doktorských studijní programů, a přitom není Gr shledána hodnou udělení veřejné podpory vědecké práce s takovým vzděláváním spojené. V tom rozpor, protože  do jisté míry už bakalářské, ale rozhodně magisterské a doktorské vzděláv jednoznačného mezinárodního konsensu být inherentně spojeno s výzkumnou prací. Ověření sch zajistit je podstatou akreditační procedury. Tak, jako získání akreditace zakládá pro VVŠ příspěvku ze státního rozpočtu na výukové aktivity, musí zakládat i nárok na příspěvek na vědecké práce, která je součástí daného studijního programu. Prostředky nyní poskytované f „specifického výzkumu“ musí být zachovány (a rozvíjeny) jako součást institucionálního fin činnosti VVŠ. Je zcela na místě důrazně připomenout, že specifický výzkum vznikl oddělením prostředků určených původně na vzdělávací činnost VŠ. Návrh řadí převedení podpory výzkumu bezprostředně spojeného se vzděláváním,  na němž se p studenti, z institucionální na účelovou formu mezi opatření k zajištění odborníků pro VaVa neargumentuje, proč by k tomu mělo přispět. Ve skutečnosti lze důvodně čekat spíše opačný Je třeba zdůraznit, že pro zvýšení počtu kvalitních odborníků pro VaVaI jsou podstatné nej programy, ale i kvalitní absolventi oborů magisterských, kteří už mají solidní zkušenost s Daný návrh navíc v tomto bodě jde přímo proti cíli reformy č. 1 – ve skutečnosti povede ke kontraproduktivnímu zvýšení administrativní náročnosti. Povede také k neakceptovatelnému f finanční autonomie VŠ tím, že zredukuje možnost strategického rozhodování VŠ o alokaci těc (např. na UK existence vnitřní grantové agentury financující studentský výzkum soutěžním z Není jasné, na jakých premisách je opřena argumentace tohoto bodu v Důvodové zprávě. Jde p reformy zjednodušit systém podpory a udělat ho flexibilnějším. Světově konkurenceschopné i příjmové zdroje tímto způsobem svázané.  Nad rámec důrazného odmítnutí tohoto bodu návrhu lze uvést, že z materiálu není navíc zřej podporu měl žádat každý jednotlivý student pro svůj konkrétní projekt po dobu studia, aneb ústní informace od jednotlivých členů RVV – vzdělávající instituce pro všechny své student období. V prvním případě by účelové (=projektové) financování bylo odpovídající formou, al by obrovské zvýšení byrokratické zátěže (proti cílům reformy). Navíc je obtížně představit např. magisterští studenti za 2 roky svého studia mohli připravit projekt, čekat na jeho v udělení grantu a odvést za něj smysluplnou práci. Pro alternativu, kdy by prostředky dostá instituce, je projektové financování nevhodné, jedná se o zcela typicky průběžnou, trvalou nenaplňuje žádné určující znaky projektu a naopak patří k jádru stálé činnosti instituce a měla zásadně být financována institucionálně.  9. Navržený mechanismus institucionálního financování bude v dlouhodobém horizontu znamena celých vědních oborů. Tento mechanismus je též neakceptovatelný bez současného předložení korektní, profesionálně zpravované a v mezinárodním měřítku obhajitelné metodiky hodnocení a vývoje. Navržený mechanismus institucionálního financování je ve skutečnosti založen na pozitivní a vzhledem k relativnímu posuzování institucí mezi sebou  povede posléze k eliminaci všech institucí kromě jediné nejlepší (prakticky maximálně několika velmi málo nejlepších). I kd extrémní výsledek byl tlumen zásahy podle 3.2. odst. 1 (což rozhodně není ideální způsob k hrozí likvidace celých vědních oborů, které (zčásti v důsledku inherentní nedokonalosti kv hodnocení) sice třeba nejsou v ČR nejšpičkovější, ale ještě jsou dostatečně kvalitní, s rů potenciálem a významem pro jejich provozování v ČR. K posouzení by každopádně mělo být pře namodelování budoucího chování systému. 10.  Možnost úpravy rozdělení prostředků v rámci rezortů by měla být relativně omezena. Je představitelné, aby překročila hranici 20% (Ad 3.2 odst. 1 a 5). 11. Výrazné posílení pravomocí Rady vlády pro výzkum a vývoj, její institucionalizace a na jsou nepřijatelné (Ad 4.1.1). Jedním z podstatných aspektů reformy je institucionalizace a výrazné posílení pravomocí RV lze považovat navrhované rozšíření působnosti na oblast inovací. Navrhované změny ale zása z expertního poradního orgánu vlády na exekutivní orgán státní moci, v některých aspektech úrovni ministerstva. Užitečnost této změny ve prospěch splnění cílů reformy není adekvátně otázky zejména vyvolává reformou nastolená absence nezávislého expertního poradního orgánu facto přestane být). S tím úzce souvisí i v návrhu neřešená otázka jmenování a odvolání čl s tím také z materiálu zřejmý výrazný nárůst jejího aparátu a dramatické navýšení (už dnes zátěže členů rady. To vyvolává otázku složení rady – pravděpodobně bude muset jít o  praco výhradně se věnující jen činnosti rady Nepůjde tedy a aktivní vědce, resp. představitele v s VaV spolupracujících institucí. Nebude možné, aby nadále šlo o čestnou funkci bez osobní Právní subjektivita rady včetně jejího příkladmo zmíněného typu vzbuzuje vzhledem k absenc řešení zásadní pochybnosti. Problematické je i navrhované složení rady v tom smyslu, že by dále kleslo zastoupení akti výzkumníků a představitelů jejich institucí. Naopak výrazné zastoupení představitelů průmy otázky v kontextu materiálem uváděné absence průmyslového výzkumu. Navrhujeme např. ke zvá vzhledem ke specifikům a celospolečenským dopadům mezinárodně úspěšného klinického výzkumu povinně zastoupen tento obor. Navíc lze konstatovat, že návrh neobsahuje bližší specifikaci a důvod vzniku „reprezentace VaV“, resp. „Asociace výzkumných organizací“ (přičemž tyto dva zřetelně velmi odlišné pojm způsobem, který implikuje jejich vzájemnou alespoň částečnou zaměnitelnost). S jejich usta nelze bez dalšího souhlasit. 12. Projekty by měly být zásadně hodnoceny výlučně podle kvality, nikoliv preferovány podl podnikatelského subjektu nebo podle velikosti týmu anebo podle věkového složení (Ad 6.2. o V některých oborech by bylo vědecky nesmyslné administrativně vylučovat možnost financovat jednotlivců. Případné problémy uváděné v důvodové zprávě by měli řešit příslušní poskytova jde proti úmyslu reformy zpružnit podporu VaV. Jde i proti současným úspěšným evropským pr program Ideas 7. rámcového programu EU, který financuje právě excelentní jednotlivce. I př a jednotlivců samozřejmě nelze vyloučit jejich instituce, protože jinak by docházelo k pop nebo osob, které za ně nesou přímou odpovědnost. Formulace v odst. 2 navíc znevýhodňuje sp územně-správními celky. Z prostředků VaV by měl být přednostně podporován tzv. "investigator-driven frontier resea jednotlivými týmy na světové úrovni, kde excelence  odpovídá kriteriím stanoveným ve Speci programech Rámcových programů. Tím bude umožněna identifikace nových možností a směrů výzk výzkumnými týmy. V návrhu chybí reflexe významné části  7. RP zaměřené na tzv. investigator-driven frontier viz část IDEAS 7. RP. Využití výsledků  excellence pro inovace (cil (3) Reformy) je u zákl dlouhodobý proces. Předepsání obecného zajištění vazeb na aplikační sféru tak, jak je form odstavci 5.1 prakticky zlikviduje podstatnou část excelence, kde podobné zajištění vazeb n a v důsledku znemožní výzkum zaměřující se na tzv. ground-breaking výsledky. Centra excele infrastuktura nemohou obsáhnout veškerou excelenci. Omezení pouze na bezprostředně aplikač aplikační sféru vázaný výzkum přinese v dlouhodobé perspektivě zásadní ekonomické ztráty. Podobně nelze zavádět podmínku povinného podílu pracovníků do 35 let. Jde proti cíli zpruž Zkušenosti s podobnými administrativními věkovými omezeními nejsou dobré. I zde platí, že pro posuzování projektů musí být kvalita a nikoliv věkové složení řešitelského týmu. 13.  Kompletní část 7.2. materiálu týkající se výhradně avizované přípravy potenciálního n o terciárním vzdělávání není kompetenčně v příslušnosti navrhovatele. Tato část musí být v odpovídající části Důvodové zprávy. 14. Jakkoliv pojem „ výzkumné univerzity“ resp. „výzkumné fakulty“ není v ČR definován, tv instituce v ČR chybějí, je při jakémkoliv rozumném vymezení nutno odmítnout (Důvodová zprá 15. Důvodová zpráva obsahuje mnohá další nedoložená, paušalizující či dokonce zjevně nepra která pro krátkost termínu pro připomínky nelze jednotlivě rozporovat. III. Univerzita Karlova uvádí k návrhu následující dílčí připomínky (vzhledem ke krátkosti term demonstrativní výčet): a) Materiál konstatuje poměrně malou úspěšnost ČR v rámcových programech EU, opomíjí však důležitých faktorů tohoto stavu, totiž administrativní svázanost potenciálních řešitelů s financování. V situaci, kdy výzkumné záměry, výzkumná centra apod. striktně vyžadují konkr fixních osob určité kvalifikace a věku, je přesun klíčových kapacit k nově vypsaným výzvám programů mimořádně obtížný a z hlediska výzkumníků i jejich institucí je tato podmínka pot kontraproduktivní. Navrhované uspořádání institucionálního financování sice není inherentn s uvolněním tohoto stavu, ale vhodné by bylo výslovné ustanovení o volnosti institucí v za získanými institucionálními prostředky, včetně pružnosti pracovních úvazků. b) Zásadním aspektem navrhované změny je algoritmus přepočtu různých typů vědeckých výsled institucionálního financování. I když to materiál výslovně neuvádí, lze předpokládat, že p bude nějaká další iterace současné metodiky RVV pro hodnocení VaV. Reformu je ovšem nemožn zhodnotit bez uvedení podstatných parametrů tohoto algoritmu. Jakkoliv je třeba pozitivně dosavadní úsilí věnované optimalizaci této metodiky ze strany RVV, přetrvávají otazníky oh s mezinárodně relevantními hodnoceními, zejména v oblasti společenských a humanitních věd relativním nadhodnocení patentů (zejména českých) bez ohledu na jejich reálné ekonomické u ostatně bývá netriviální funkcí času (Ad 3.2:). c) Zachování funkce zřizovatelů VŠ je pojmově vyloučeno v případě  veřejných VŠ - ty jsou zákonem. Text implikuje možnost jiných subjektů získat institucionální podporu z veřejných prostřednictvím zřizovatelů soukromých VŠ. Smysl takového postupu a jeho mechanismus je zc (zejména píše-li se o „zachování“ takové možnosti – ta v současnosti neexistuje) - Ad 3.2 d) Argumentace v důvodové zprávě o rozdělování prostředků na vzdělávací činnost je nepravd nepříslušná (ad 7). IV. Jakkoliv předložený návrh správně identifikuje některé významné problémy systému financová a stanoví některé vhodné cíle reformy, Univerzita Karlova v Praze vzhledem k závažnosti vý připomínek a jejich důsledkům důrazně doporučuje celkové přepracování návrhu ve smyslu uve a jeho znovupředložení do připomínkového řízení.             UK současně vyjadřuje zásadní pochybnost nad navrhovanými termíny (část Návrh upozorňuje, že jde o natolik zásadní změny v systému vědy, výzkumu a inovací v ČR, že krát absolutně nevhodné.  V.               Stručný komentář ke kontextu rozvoje vědy, výzkumu, vývoje a inovací v zemích OE V zemích vyspělého světa  je zvyšování konkurenceschopnosti vázáno na rozvoj znalostní eko vzdělání a vědy a výzkumu. V Evropě jsou tyto cíle zakotveny v tzv. Lisabonském procesu,  přihlásila i Česká republika. Výzkum a  vývoj jsou jak v Evropě, tak v USA vázány především na VŠ instituce a na jejich a etos (80% prostředků na financování vědy a výzkumu v Evropě jde na VŠ nebo s nimi spojen v USA jde o 60% prostředků). Ostatní instituce - i při snaze vlád povzbudit angažovanost r privátních institucí ve výzkumu, vývoji a inovacích - zůstávají na druhém či dalším místě Vývoj ve sféře vědy a výzkumu (VaV) charakterizují v zemích OECD především dva trendy: (i) náklady na výzkum a (ii) snaha stále více ho instrumentalizovat, tj. poměřovat jeho kvalit efekty – jinak řečeno užitečností pro podnikatelský sektor a praxi (Eric Froment, 2006)). se snahou o maximální konkurenceschopnost zemí a regionálních bloků a současně s neochotou veřejné výdaje do rozhodující složky, tj. do vysokoškolského vzdělávání a výzkumu. Tak doc privatizaci vysokého vzdělání a vědeckého výzkumu jako veřejného statku. V této souvislosti nelze ignorovat skutečnost, že ve světě existují dva základní modely, j situaci. Zjednodušeně je lze označit jako silně tržní „anglosaský“ (USA, v EU Irsko, Velká solidárně znalostní „skandinávský“ (Finsko, Dánsko, Švédsko). V důsledku vykazuje model sk rychlejší růst produktivity práce v posledních 10 letech, vyšší promítnutí výsledků výzkum a současně znaky trvale udržitelného růstu. Je založen na zhruba dvojnásobné investici veř na vzdělávání, vědu a výzkum oproti většině vyspělých zemí – téměř 11% HDP; podíl soukromý nepřesahuje 0,1 – 0,3% HDP. I razantní zvýšení veřejných výdajů na VaV tedy není v rozporu efektivnosti, o který jde předkladatelům Reformy. Anglosaský model ovšem zdůrazňuje jednoznačně rozhodující podíl privátních zdrojů (Austrál 2,3 % nebo Korea 2,8% HDP). Nelze však přitom ignorovat historické kořeny a kulturu, např. soukromých společností spoluzakládajících univerzity, nadace, filantropie, spolky alumni a řečnickou otázkou, jaký model by nám byl kulturně historicky bližší. Současný stav výzkumu nelze oddělit od analýzy role a postavení  univerzit a výzkumných in z dalšího (nejen historického) důvodu. Experti na půdě OECD (např. David Ward z American C Education, 2006) zdůrazňují spojitost vzdělávání (zejména výchovy doktorandů, ale již i pr studentů) s dynamikou VaV a její efektivností. Rozvoj VaV a jejich efektivnost nelze ovliv úrovni jejich výsledků a ignorovat přitom kořeny vědecké činnosti a dlouholetou genezi výs Prostředky investované do výzkumné činnosti doktorandů i ostatních studentů jsou tou nejef investicí. To, že nejsou vždy alokovány adresně, jak by bylo žádoucí, ovšem nemůže být dův odebrání a převedení do soutěžního systému účelové podpory.   Návrh Reformy zdůrazňuje podporu především aplikovaného výzkumu, a to za výrazné účasti so Vyhledávání alternativních zdrojů financování VaV se stalo samozřejmou podmínkou růstu efe i ekonomiky mnoha zemí. Nejčastější jeho forma - privátní financování od spolupracujících - s sebou ovšem nese řadu úskalí a vážných rizik. Hans N. Weiler ze Stanfordské univerzity základě zkušeností z USA varuje před tím, že univerzity se snadno stanou jen „komerčním hr podpory „rychlého“ aplikovaného výzkumu vedoucího k inovacím a komercializaci výsledků výz rizika podvodů (silná motivace být uznán podle kritérií praxe, touha rychle patentovat), z (spojit se s reklamními kampaněmi typu „tuto zubní pastu doporučuje výzkum vědců z univerz po důsledky nejzávažnější (diktát sponzorujícího „partnera“, pokud jde o stanovení výzkumn Weiler vzhledem k poslednímu riziku navrhuje důsledně oddělit společně s poskytovateli for a procedury kontroly kvality výzkumu od relativně značné autonomie badatelských komunit, c (např. vědecké rady, oborové rady apod.) při stanovování  výzkumných priorit. Je třeba ovšem upozornit, že zdánlivě pružné, termínované projektové financování výzkumu v s příliš velkou závislostí na privátních zdrojích s sebou nese důsledky, které mohou být v účelem institucionální podpory.  Může dojít až k nedůstojné proletarizaci pracovní činnost (úvazky na dobu určitou vázané na financování projektu z vnějších zdrojů, zkracování úvazk na financování projektu). Jsou známy i alarmující případy, kdy dlouhá léta úspěšný badatel postavení plnoprávného člena badatelské a akademické komunity v důsledku selhání vnějšího (nejznámější je případ významného badatele ve výzkumu rakoviny z Arizonské státní univerzi referuje Wysocki, 2006. Po vyschnutí vnějších zdrojů financování svého výzkumu byl nemilos přístupu k univerzitnímu zázemí a zdrojům tvůrčí práce). Současné potřeby i opatření v řízení a podpoře VaVaI v zemích OECD jsou tedy mnohem méně j jak je předkládá Reforma. Naopak, řada identifikovaných rozporů vede k závěru, že modelů, více.  V Praze dne 22. února 2008 Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. rektor Univerzity Karlovy v Praze