Děkovná řeč Ing. Ivana Chvatíka ****************************************************************************************** * Děkovná řeč Ing. Ivana Chvatíka ****************************************************************************************** Ivan Chvatík, Praha, Karolinum, 7. 4. 2008 Magnificentia, spectabiles, honorabiles, cives academici, vážení hosté, milí přátelé! Dovolte mi několika slovy poděkovat kolegům, kteří navrhli, aby mi bylo uděleno toto nejvy vyznamenání, i těm, kteří s tímto návrhem projevili souhlas a jeho udělení prosadili. Je t opravdu největší pocta, jakou si dovedu představit, a to především proto, že je mi udělová Karlově universitě, mými vlastními spolupracovníky. Vždyť je přece pravidlem, že domácí js nejpřísnější. Chápu to tedy jako uznání a schválení toho, že jsem se po sametové revoluci relativně pokročilém věku formálně dohonit to, na co jsem kvůli nepříznivým politickým pom rezignoval, když jsem byl ještě mlád. Namísto hromadění titulů jsem považoval za důležitější pokračovat v nových poměrech ve zpř odkazu Jana Patočky, svého velkého učitele a nedostižného vzoru, s nímž se mi poštěstilo v letech jeho života spolupracovat. Velkou důležitost jsem rovněž přikládal svému úsilí udržet v Praze nadnárodní Středoevrops kterou zde v roce 1991 založil velký podporovatel odpůrců totalitních režimů všude na svět To se bohužel kvůli úzkoprsé a samolibé nepřízni některých našich vůdčích politiků nepodař otevřené do světa, se muselo v roce 1997 přestěhovat do Budapešti. Úspěchem se naopak zdá být má účast na vybudování transdisciplinárního Centra pro teoretic usiluje nejen o přemostění formálního příkopu mezi Univerzitou a Akademií věd, ale hlavně bariér mezi jednotlivými vědeckými disciplínami, a především o překlenování propasti mezi a vědami přírodními. Tato propast, o které se mluví již přes 100 let, stále existuje a bud budoucnu ještě prohlubovat - ke škodě obou vědních oblastí, neřku-li ke škodě vědy vůbec. Součástí CTS je totiž právě Archiv Jana Patočky, filosofa, který jakožto žák Edmunda Husse Heideggera významnou měrou přispěl k prohloubení myšlenkového úsilí ve filosofickém směru fenomenologie. A byla to fenomenologie, která propast a bariéry mezi vědami, ba přímo kriz vědeckého bádání, pokud jde o jeho celkové zacílení a smysl, nejvýznamněji tematizovala. J že zpracovávání pozůstalosti Jana Patočky a vydávání jeho sebraných spisů se může dít v ži aktuální tematizací problémů, o něž šlo i jemu samému. Svého rozhodnutí věnovat se filosofii a pečovat o odkaz Jana Patočky jsem nikdy nelitoval, to nepřineslo – a ani nemohlo přinést – žádný spektakulární materiální prospěch. O to větš dnešní pocty. Ještě jednou za ni této dnes už 660 let staroslavné univerzitě děkuji. Ing. Ivan Chvatík vedoucí Archivu Jana Patočky, Filosofický ústav AV ČR, v.v.i. náměstek Centra pro teoretická studia, společné pracoviště UK v Praze a AV ČR