Rozhovor s docentem Davidem Vokrouhlickým ****************************************************************************************** * "Předností pedagogického působení na vysoké škole je téměř neomezená volnost výběru odbo kterými se mohu zabývat." ****************************************************************************************** Doc. RNDr. David Vokrouhlický, DrSc. je spoluautorem studie otištěné v časopise Nature, kt vyhynutí druhů na rozhraní druhohor a třetihor vlivem dopadu kosmického tělesa. Autorům se Baptistina tvoří podstatnou část všech, se kterými se Země v posledních 100 milionech let Baptistina také zdrojem tělesa, které vytvořilo kráter Chicxulub. Téměř 15 let se věnuje d a YORP jevu. Přiznám se, že o práci astronomů mám trochu romantické představy, mohl byste mi přiblížit Astronomové se v zásadě dělí na pozorovatele a teoretiky. Od sebe se potom odlišují mírou, obě kategorie. Pozorovatelé, poučeni teorií se nechávají inspirovat, co pozorovat, a obrác koukají pod ruku pozorovatelům, aby se sami inspirovali nebo naopak motivovali nějaké pozo mimo takto zjednodušenou kategorizaci vstupuje do hry také moderní astronomie s velkými př Jejich výsledkem jsou nezřídka nové problémy, něco zajímavého, co se dopředu nečekalo a co nové dveře. Pak přichází chvíle připraveného teoretika, aby si toho společně s pozorovatel přemýšlet, jak pro to nové najít vysvětlení. Já jsem příkladem toho teoretika na půl cesty pozorovatelům pod ruku, čím by se ve své práci mohl inspirovat. Arénou výsostných teoretik ve fyzice, v astronomii zůstavá třeba kosmologie, i když i zde se silně o slovo hlasí „dat je veskrze obor praktický, a to i přesto, že sbírá informace o vzdálených objektech ve ves pracuje s reálnými daty, se řadí mezi přírodní vědy. Astronomové většinou nachází uplatnění v akademiích nebo vědeckých institucích podobného t však rozhodl spojit profesní dráhu s univerzitou. Co vás k tomu vedlo? Předností pedagogického působení na vysoké škole je téměř neomezená volnost výběru odborný se mohu zabývat. Práce lidí, kteří pracují v čistě vědeckých institucích, nebo zvláště těc do týmů velkých – třeba kosmických - projektů, se často musí ubírat po léta jedním směrem. může být předem dána a tedy takovýmito projekty omezena. Ať jakkoli zabezpečující, takové vede k samostatnému vědeckému růstu člověka. Univerzitní prostředí mi tedy velmi konvenuje volným výběrem vědeckých témat. To ocení pře „přebíhaví“ jako já, kteří se rádi pouští do rozličných  témat a zkouší různé nové věci. S věkem též s sebou vlečeme určitá témata, ke kterým se vracíme častěji, která nás nějak víc jako by se člověk po někdy obtížných výletech vracel na známé základny. Jako mladík jsem se zabýval kosmickou geodézií, pohybem umělých družic kolem Země, tématem astronomickým, ale už s velkými přesahy například k meteorologii vysoké atmosféry (tedy té kde  družice zanikají). Později jsem měl jsem to štěstí, že jsem byl v kontaktu s lidmi z fyziky“, dnes Ústavu teoretické fyziky na MFF UK, kteří se zabývají teorií relativity a re astrofyzikou. To byly pro mne šťastné výlety do velice inspirativních oborů, u kterých mě souzeno natrvalo zůstat – snad tedy ve mně natrvalo zůstaly všemožné zkušenosti a kontakty Oblastí mého současného působení se nakonec stal výzkum planetárního systému, od malých pr po velké satelity planet. Jak v jednotlivých tématech, tak i v oborech působnosti se tedy jako poutník. A právě k tomu všemu vedlo a přispívalo univerzitní prostředí. Ptáte-li se však na univerzitu, nelze samořejmě též zapomenout na spolupráci se studenty. pedagoga je pozorný a bystrý student, největším jeho oceněním je pak, když ho takoví stude přerostou. V tomto ohledu jsem měl také veliké štěstí. Čím se Váš ústav liší od ostatních pracovišť MFF UK? Proti ústavům, které se u nás na fakultě zabývají nízkými teplotami, fyzikou polymerů a ch nebo elektronikou, tedy ústavům, které jsou více spojeny s laboratorním či týmovým výzkume solitérní. Astronomický ústav nemá velké obsazení a svým způsobem je to příjemné. Dohromad přibližně šest a každý pracuje v trochu jiném oboru astronomie. Pokud bychom byli jeden tý na společných projektech, nebylo by to zdravé pro univerzitu ani pro výuku astronomie. Kaž jiného oboru, každý jsme trochu svůj a přirozený kolektiv spolupracovníků hledáme ve stude spolupráci s Astronomickým ústavem akademie v Ondřejově nebo se zahraničím. V současné době převážně spolupracuji se zahraničním, což je částečně určeno vývojem, kter doktorských a postdoktorských dob. Spolupracuji hlavně s kolegy ve Francii, Itálii a v pos USA. Měl jsem to štěstí, že jsem věkově přelomová generace, která skončila studia v roce 1 ve chvíli, kdy se otevřely lecjaké možnosti. Dostal jsem se do jižní Francie na postdoktor tehdejší kontakty a spolupráce mě od té doby doprovází. Později jsem se dostal přes oceán. Research Institut v Boulderu (v Coloradu), se kterým spolupracuji v USA, je trochu zvláštn prostředí základního výzkumu. Jde o ústav, který sdružuje vědce ze všech možných oborů vče které se zabývá planetárními vědami. Máte oblíbený asteroid? Nemohu říct, že bych měl „svůj“ asteroid, protože všechny jsou nějakým způsobem zajímavé. hlediska výzkumného nás musí v danou chvíli některý z nich „chytit“, abychom se mu podrobn příkladu v současnosti se věnujeme mladým asteroidům, které vznikly nedávno jako fragmenty asteroidů. Prostor mezi Marsem a Jupiterem, ve kterém se především asteroidy nacházejí, je se čas od času může stát, že se srazí a následkem toho rozpadnou na fragmenty, které pozdě poslední době jsme se hodně věnovali vyhledávání a výzkumu těchto mladých asteroidů. Možná mými současnými oblíbenci  hodně mladé asteroidy, mladší než sto, deset nebo i jeden milio z nich, u kterých jsme jednoznačně schopni určit stáří, mají věk kolem desetitisíců let. N v astronomii hovoříme o tělesech věkem srovnatelných s lidským rodem. Pokud se nemýlím, tak je astronomie velmi populární. Proč myslíte, že astronomie přitahuje pozornost lidí? K astronomii mají lidé blízko z různých důvodů. Nevím, jak generace dnešních gymnazistů, a zažila působení Jiřího Grygara a jeho televizní pořad Okna do vesmíru dokořán. Možná právě vynikajících popularizátorů měla a má astronomie štěstí. Navíc astronomie je ze své podsta jednodušeji sdělná, oblast romantická a přitažlivá zvláště pro gymnazisty a jejich vrstevn objekty ve vesmíru, hvězdy a galaxie, planety a meziplanetární lety širokou veřejnost přir a zajímají více, než polymery či slitiny kovů. Zároveň je též jednodušeji přístupná než ob teoretické fyziky, teorie relativity, kvantová teorie či problamatika deterministického ch Díváte se ještě někdy na noční oblohu romantickým pohledem? Jak praví Kazatel, všechno pod Sluncem má svůj čas a své místo. Je přirozené, že romantick střídá v pozdějších letech více racionální pohled. Údiv a nadšení nad nepoznaným, či právě každého vědce spolehlivě provází. Je už méně podstatné, zdali je doprovázeno spočinutím po zahloubáním v pracovně či laboratoři, nebo čistě jen přítomností technologického pokroku. nějak zapouští do nás, méně očividně, ale o to spolehlivěji. Děkuji za rozhovor Petra Köpplová