Hokejový šampionát mezi trilobity ****************************************************************************************** * Hokejový šampionát mezi trilobity ****************************************************************************************** Až budou hokejoví fanoušci sedět v hledišti nové haly Sazka v Praze-Vysočanech a hráči bud souboje na ledě, měli by vědět, že hokejové mistrovství světa probíhá v místech, kde ještě byl jeden z největších umělých odkryvů v paleozoických ordovických horninách a zároveň jed nalezišť zkamenělin v České republice. V základové jámě nalezli inženýrští geologové ve vrtech a stavbaři při výkopových pracích břidlicích hojné zbytky, které správně rozpoznali jako fosílie. O nálezu informovali vědec paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří ve spolupráci se sp geologické služby, Ústavu geologie a kolegy z katedry geotechniky stavební fakulty ČVUT pr zahájili na staveništi intenzivní záchranný paleontologický výzkum. V jeho průběhu bylo na zkamenělin. Ty pomohly nejen určit přesné stáří hornin, ale jsou i jedinečným dokladem o t toto území před 450 milióny let, tj. ve starších prvohorách koncem ordoviku. Horniny, kter na staveništi jasně ukazují, že vznikly na dně moře, v hloubce několika stovek metrů. Také toto dno bylo velmi nehostinné, bohaté rozkládajícími se organickými zbytky. Pravděpodobně nevábný díky unikajícímu sirovodíku, ze kterého chemickými procesy při zpevňování původně podoby břidlic vznikl pyrit. Tento zlatožlutý minerál, zvaný lidově “kočičí zlato” je neje v hornině, ale koncentroval se i ve výplni zkamenělin, které tak někdy doslova svítí v čer Mezi zkamenělinami, které sem byly většinou připlavovány z mělčích oblastí, převládali růz od drobných forem dlouhých jen několik milimetrů až po druhy, jejichž zástupci dosahovali délky (kolem 10 - 15 cm). Vyskytovali se zde druhy poznané teprve nedávno, ale i takové, k již Joachimu Barrandovi, po kterém bylo pojmenováno geologické území se středních a západn kterého spadá i vysočanská lokalita, na níž stojí hokejová hala. Velmi hojné tu byly i růz ulity plžů a zbytky dnes již vymřelých ostnokožců – tzv. cystoidů. Mezi nimi se vyskytuje vědeckým jménem Aristocystites metroi, který byl svými objeviteli pojmenován na počest mís v pražském metru. V některých vrstvách se masově vyskytovaly mlžům podobné schránky rameno jejíž zástupci jsou dnes již velmi vzácní, ale v minulosti tvořili jednu z nejhojnějších s v prvohorních oceánech. Překvapením byl hojný výskyt loděnkovitých hlavonožců s přímými sc jsou v českém ordoviku jinak poměrně vzácné. Pro určení stáří hornin byly velmi důležité n zbytků graptolitů. Jejich kolonie připomínají listy drobných pilek otištěných na kameni. Většina nálezů je nyní uložena ve sbírkách České geologické služby, kde jsou postupně zpra podkladem pro odborná studia, která se zabývají nejen strohým popisem zkamenělin, ale i je vztahy. Zdroj: doc. RNDr. Petr Kraft, CSc.; Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze, Ústav geol paleontologie, http://www.natur.cuni.cz/ RNDr. Petr Budil, PhD.; Česká geologická služba, Ústav geologie [ URL "http://www.geology. RNDr. Jan Schröfel; Stavební fakulta ČVUT, Katedra geotechniky [ URL "http://web.fsv.cvut. foto: RNDr. Petr Budil, PhD. Jiří Kocourek oddělení vnějších vztahů