Věnujme raději v přípravě na vánoce a v jejich průběhu pozornost těm z našich bližních, kteří se na vánoce netěší, ano mají strach z vánoc. Proč? Protože se u svého stolu již neshledají s někým, kdo tam minulého roku ještě byl, mezitím však byl z tohoto života odvolán.

Pro mnoho lidí, zejména v našem evropském světě, jsou vánoce největší svátky roku. Při nich se nejvíc jí a pije a utratí se nejvíce peněz za dárky. Ještě k nim patří typický vánoční folklór. Ovšem původní smysl vánoc je pro mnohé lidi zapomenut. Co tedy vánoce skutečně jsou?

Zatímco počátek občanského roku je poznamenán bujarou veselicí, při níž se mnohá místa naší krásné země promění v bitevní pole a veškerá pozornost se koncentruje do jediné vteřiny, u počátku roku církevního je tomu zcela naopak, neboť jde o čas pokání a přípravy na příchod Ježíše Krista.

Přinášíme Vám reakci na článek Petra Rába a Ivany Kadlecové "Vývoj vědeckého výkonu Akademie věd v posledních deseti letech", který jsme uveřejnili na iForu 8. října 2007.

Plagiátorství je problém, který občas potrápí nejednu domácí, ale  i zahraniční univerzitu. Problém vykrádání cizích myšlenek nás snad ani tolik nepřekvapí u studentů, jako když se vyskytne u vědeckých pracovníků. Nařčení doc. PhDr. Hany Gladkové, CSc. (UK FF) z plagiátorství v souvislosti s jejím nedávno uzavřeným profesorským řízením, však celý problém promítá z trochu jiného úhlu. V i-Foru Vám přinášíme souhrn všeho, co se doposud v této kauze odehrálo. Chceme tak seznámit širokou veřejnost s podrobnostmi a detaily této záležitosti a osvětlit i nejasnosti, které se v posledním čase objevují v médiích.

V poslední době nabývají na intenzitě diskuse o reformě oblasti výzkumu a vývoje (VaV), o počtu poskytovatelů podpory VaV, o hodnocení výsledků VaV, o efektivitě vynaložených prostředků vzhledem k dosahovaným výsledkům a o postavení české vědy a výzkumu v mezinárodním kontextu.Vzhledem k tomu, že podpora zvyšování vědecké výkonnosti a posilování excelence je jedním z hlavních úkolů AV ČR a jejích pracovišť, je přirozené, že se o tyto otázky vedení AV ČR zajímá. Jeden člen současné Akademické rady se zabývá speciálně problematikou hodnocení vědecké výkonnosti a souvisejích koncepčních problémů.

Jadérko (nukleolus) je jadernou organelou (subkompartmentem) a v mikroskopu se jeví jako nejnápadnější jaderná struktura. Právě proto bylo, na rozdíl od jádra objeveného zhruba o 50 let později, popsáno již těsně před Velkou francouzskou revolucí. Určení jeho funkce v buňce, resp. určení jeho "hlavní" (kanonické) funkce, jsme se dočkali v šedesátých letech 20. století. Teprve tehdy bylo prokázáno, že jadérko obsahuje ribosomální geny a představuje továrnu na ribosomy. Jak se však zmíníme, nukleolus nám připravil překvapení a nálezy z posledních let svědčí o řadě neribosomálních (nekanonických) funkcí jadérka.

Představujeme nové profesory, které jmenoval prezident Václav Klaus. Prof. PhDr. Stanislav Štech, CSc., Prof. MUDr. Miroslav Kuba, CSc., Prof.Ing. Tomáš Roubíček, DrSc.

Představujeme nové profesory, které v polovině dubna jmenoval prezident Václav Klaus. Prof. MUDr. Jan Trka, PhD., Prof. RNDr. Jan Ámos Víšek, CSc., Prof. Jan Klápště, Prof. MUDr. Milan Bayer, CSc.

Proběhla diskuze na téma tělo, medicína a společnost. Horlivá rozprava a přemrštěná medializace okolo výstavy prefabrikovaných lidských těl Bodies... The Exhibition se stala hlavním podnětem k uspořádaní eticko-lékařské diskuse na téma lidské tělo, medicína a společnost. Ta se pod záštitou Lékařské akademické obce uskutečnila v úterý 29. května od 16 hodin v prostorách Syllabovy posluchárny 3. lékařské fakulty UK.

O snaze UK intenzivněji řešit prostorové a materiální zázemí některých svých fakult a pracovišť jsme informovali již v čísle 3/05 tištěného Fora, které se věnovalo právě rozvoji naší univerzity.

Uvnitř článek a rozhovor!! Do léta nám sice schází ještě necelý měsíc, podle teploměru a úbytku oblečení na kolemjdoucích už ale máme pěkně rozpálený červenec. Pro tiskovou konferenci o obezitě bychom jen těžko hledali vhodnější termín! Souvislost veřejného setkání s názvem „Výzkum obezity. Příklady česko-francouzské spolupráce“ s aktuálním počasím je však podle organizátorů čistě náhodná.

Katedra západoevropských studií, Fakulty sociálních věd, Univerzity Karlovy v Praze v rámci oslav svého desátého výročí organizovala 3.května seminář „Co můžeme očekávat od EU v příštích deseti letech?“

Představujeme vám první čtyři nové profesory, které jmenoval v polovině dubna prezident Václav Klaus. Prof. MUDr. Tomáš Tláskal, CSc., FETCS, Prof. MUDr. Aleš Ryška, Ph.D., Prof. MUDr. Milan Kvapil, CSc., Prof. MUDr. Jiří Jonák, DrSc.

Bylo celkem logické a vlastně i docela milé, že přednášku o vysokém školství v USA uvedl anglicky člověk z amerického velvyslanectví. Stejně se ale řadě z několika desítek návštěvníků dost ulevilo, když se od řečnického pultu v sále Amerického centra ozvalo „a teď už to bude česky“ a iniciativu převzali doc. PhDr. Miloš Calda a Hana Ripková, lidé, kteří toho o tématu vědí opravdu hodně. Pan Calda vede Katedru amerických studií na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a paní Ripková je ředitelka české Fulbrightovy komise.

Na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol jmenovala hlava státu ve Velké aule Karolina 18 nových profesorů Univerzity Karlovy v Praze, nejvíce ze všech vysokých škol.

V moderně vybavené posluchárně hlavní budovy Filosofické fakulty se náhle rozhostila tma a ticho. Ještě před chvílí z promítacího plátna hřímal vysoký muž s knírkem a postupující pleší. To se Alexandr Lukašenko schován za osobní ochrankou snažil vysvětlit davu dělníků, proč jejich továrna stojí. Hektickou pasáž o boji s nezaměstnaností v Bělorusku „po lukašenkovsku“ už projektor nevydržel a jednoduše se složil. Aby ne. Některá fakta z filmu Obyčejný prezident, zametla i se studenty, kteří se na něj přišli podívat.

Počítačově upravené snímky využívají většinou za podklad ženské akty – ať už celky nebo detaily, portréty a emotivně zachycené krajiny: úpatí hor těsně před rozedněním, mlhový opar nad hladinou tekoucí říčky a jiné. Podle slov jejich autora by měly sloužit jako volná ilustrace dějin lidstva. Tu formují jakési obrazy z prehistorie, jež umožňují projít současností až do budoucnosti.

Vedle dotací na podporu vědy a výzkumu ze strany státu, rozpočtů měst a obcí či fondů Evropské unie se stále více vysokých škol snaží o spolupráci s průmyslem. Jedná se o dobrý způsob, jak pomoci realizovat slibné nápady a projekty českých vysokoškoláků, na něž by se finanční prostředky sháněly jen těžko. Forma této spolupráce se různí: od exkurzí, přes stáže a vedení diplomových prací až po zapůjčení vybavení či umístění jednotlivých absolventů.

„Už jen tím, že se budete o problém zajímat, můžete pomoci. Například Člověk v tísni loni pořádal akci "Pošli PF do vězení" a vyzýval lidi, aby poslali vězňům na Kubě, Bělorusku či Barmě novoroční přání a tím jim jednak vyjádřili solidaritu a zároveň dali jeho bachařům na srozuměnou, že o tohoto vězně se zajímá hodně lidí na celém světě a že by se k němu měli chovat slušně. I prostý zájem může mít efekt.“

"Andrej a Julija pracují pro běloruský opoziční týdeník Naša Niva, který má zvláštní statut na hranici zákona: autoři jej mohou tisknout nebo šířit po Internetu, ale možnost klasické „stánkové“ či předplatitelské distribuce jim úřady zcela odpírají. Proto redaktoři vynalezli na naše poměry trochu svérázný způsob, jak dostat svůj list k lidem: „Abychom se nedopustili porušení zákona, rozesíláme čtenářům Našu Nivu v papírových obálkách, to je legální. Noviny prodáváme také v metru, ale to už je nelegální,“ vysvětluje Julija."

"Síla nás fascinuje i nadále, vede nás svými cestami, fascinuje a obelstívá nás, činí nás svými blázny. Tam, kde se domníváme ji ovládat a spoléhat na zabezpečení její pomocí, jsme ve skutečnosti ve stádiu demobilizace a prohráváme válku, která proměnila úskočně svou podobu, ale neustála."

Akademický senát UK se na svém dalším zasedání sešel v pátek 26. ledna. Dá se říci, že toto zasedání mělo své výjimečné prvky. Poprvé za mého působení v senátu paní Křížová ze sekretariátu AS UK obvolávala ve čtvrtek všechny senátory, aby se jich zeptala, zda se skutečně v pátek dostaví do Malé auly Karolina. Proč ta starost? Z velmi jednoduchého důvodu. Již při zasedání AS UK dne 1. prosince patřilo mezi body programu hlasování o předpisu „Pravidla podpory zájmové činnosti studentů Univerzity Karlovy v Praze“ a Změně přílohy č. 2 Statutu UK.