Rozloučení s profesorem Vladimírem Sadkem ****************************************************************************************** * Rozloučení s profesorem Vladimírem Sadkem ****************************************************************************************** Nekrolog přednesený dne 10. června 2008. Autor: Doc. PhDr. Bedřich Nosek, CSc. Rozloučení s profesorem Vladimírem Sadkem. Vážení pozůstalí, vážení smuteční hosté, vážená akademická obci kolegyně, kolegové! Shromáždili jsme se zde, v budově původní synagogy karlínské, dnes sboru Církve českoslove abychom se naposled rozloučili se zesnulým profesorem University Karlovy, Vladimírem Sadke než čtyřiceti léty se poprvé setkaly naše životní osudy a od té doby až do jeho náhlého, p nečekaného odchodu,  byly naše životní dráhy úzce spjaty. Měl jsem to štěstí být jedním z později spolupracovníků, a nakonec jeho kolegou a přítelem. Odchod profesora Sadka je pro mě, velkou a nenahraditelnou osobní i profesní ztrátou. Profesor Vladimír Sadek se narodil 22. září v Praze. V letech 1951-56 vystudoval obor hebr a arabistika na FF UK. Po skončení svého studia nastoupil jako odborný pracovník do tehdy pracoviště, kde mohl uplatnit svou specializaci, jímž bylo Státní židovské muzeum v Praze. se Sadkovi stalo na dlouhou dobu místem jeho vědeckého působení. Ačkoliv z politických dův formálně stanout v jeho čele, byl vždy respektovanou osobností a jeho skutečným ředitelem. dobách 50tých let a znovu v období normalizace dovedl svým citlivým diplomatickým přístupe ochraňovat židovský duchovní odkaz i umělecké památky českých Židů zavražděných v období h Až do roku 1989 nebylo možno v judaistice a hebraistice pomýšlet na akademickou kariéru. P poměry se Sadkovi podařilo získat postupně doktorát, kandidaturu věd a nakonec, v roce 196 krátkou dobu k politickému uvolnění, byl habilitován docentem hebraistiky na FF UK na zákl práce „Židovská renesanční filosofie v Čechách.“  V této době také poprvé navštívil Erec J Po dlouhou dobu komunistického režimu se stal pro Sadka téměř jedinou publikační platformo Židovského muzea v Praze Judaica Bohemiae, v němž publikoval velkou část výsledků své věde práce, která má skutečně až neuvěřitelný rozsah: od podrobných vědeckých katalogů hebrejsk přes studie o židovském umění, až po odborná pojednání z dějin židovského myšlení. V této Sadek stále více, podle možností specializoval na židovskou mystiku – kabalu a studium spi pražského rabi Löwa. Ve své vědecké práci pokračoval v tradicích svého učitele dr. Otto Mu mu byl skutečným duchovním otcem. Sadek se tak stal prostředníkem, jehož zásluhou se uchov židovské předválečné vzdělanosti a mohla být předána dalším generacím Sadkových studentů, židovské zásady „kibalti u-masarti“ – „učení jsem převzal a učení jsem předal.“ Profesor Sadek je bezesporu zakladatel moderních hebraistických a judaistických studií na universitě. Všem nám byl laskavým a chápavým učitelem, vštípil nám nejen základní znalosti zprostředkoval nám i ducha a charakter židovské moudrosti a vštěpoval nám morální a etické judaismu. Naučil nás i laskavému a tolerantnímu přístupu k bližním. Troufám si prohlásit, a neúnavné činnosti profesora Sadka by česká hebraistika a judaistika dnes pravděpodobně n alespoň ne na té úrovni, na jaké v současnosti je. Po roce 1989 se před českou hebraistikou a judaistikou otevřely nové perspektivy. Oboru by možnost dalšího rozvoje na UK, kam Sadek se svými dvěma nejbližšími žáky přešel. Roku 1996 zásluze jmenován profesorem filosofie se zaměřením na judaistiku. Nyní se konečně mohl pln odborné a pedagogické práci.  Výsledkem Sadkovy vědecké práce není pouze celá řada odborný nyní již převážně věnovaných židovské mystice, ale i řada populárně vědeckých článků. Neuz ale pouze do soukromí své pracovny, nýbrž se často a ochotně dělil o své znalosti s odborn veřejností; přednesl celou řadu vysoce erudovaných přednášek, doma i v zahraničí, ale neod populární vystoupení, v nichž přístupnou formou vykládal složitou problematiku židovských učení. Jeho přednášky a universitě se těšily velké oblibě mezi studenty a jen těžko za ně částečnou náhradu. Sadkův přístup byl vždy přísně akademický a ekumenický, židovství vždy křesťanství a islámu. Profesor Sadek nás opustil zcela nečekaně, uprostřed plné intensivní práce, zůstali jsme t duchovní děti a jen těžko si budeme zvykat na to, že jeho místo mezi námi, zde v hmotném s prázdné. Nakonec mi dovolte ještě jednu osobní poznámku. Když jsem se poprvé po skonu profesora Sad manželkou, předala mi malý balíček se dvěma svazky mystické knihy Zohar, jejímž studiem se v poslední době intensivně zabýval. Jsem pevně přesvědčen o tom, že její studium neukončil pokračuje, pouze v jiné dimensi, ve velké studovně nebeské ješívy, metivta de-rakia, o níž vyprávěl. Jako cadikovi mu vstup do ní byl nepochybně bez průtahů povolen. Nechť jest jeho duše svázána do svazku živých – tihje nafšo crura bi-cror ha-chajim.