20 let od úmrtí nejvýznamnějšího českého lékaře 20. století prof. MUDr. Josefa Cha












            ******************************************************************************************

            * 20 let od úmrtí nejvýznamnějšího českého lékaře 20. století
            ******************************************************************************************


                                           prof. MUDr. Josef Charvát
                                           (*6.8.1897 – † 31.1.1984)


            Tuto sobotu to bude právě 20 let, kdy ve věku 87 let zemřel prof. Josef Charvát, mimořádná
            medicíny uplynulého století. České moderní lékařství nemá mnoho osobností, které dokázaly 
            vědeckou, tak klinickou prací ve prospěch nemocných a přitom být uznávanou autoritou i svý

            zdravotní a sociální problémy společnosti. Prof. Charvát byl od dvacátých let vždy považov
            klinika a organizátora a je nezpochybňovaným zakladatelem vědního oboru endokrinologie u n

            s odstupem let však vyniká síla jeho osobnosti, schopná nejen rozpoznat, ale i zasazovat s
            doba nepřála: za genetiku, kybernetiku a zejména za etický a filozofický rozměr medicíny.
            Dr. Charvát, ač se původně chtěl věnovat psychiatrii, nastoupil krátce po promoci v roce 1

            interní kliniku prof. Pelnáře, kde setrval až do války. Kromě problematiky nemocí žláz s v
            se systematicky věnoval i dalším oblastem medicíny, např. otázkám výživy. Profesorem Karlo
            stal v roce 1938. V květnu 1945 založil 3. interní kliniku 1. lékařské fakulty a vedl ji a

            Na klinice byl činný až do roku 1981. V roce 1969 byl zvolen rektorem Karlovy univerzity, 
            převzetím funkce byl nucen se jí vzdát.
            Rozsah medicínských a společenských problémů, jimž se profesor Charvát věnoval, je obdivuh

            milované endokrinologie, kterou vždy viděl v souvislostech celého interního lékařství, to 
            kybernetika a využití počítačů v medicíně, pro které položil základy v době, kdy výpočetní
            něco běžnému životu velmi vzdáleného.

            Prof. Charvát byl nesmírně společenský člověk. Celý život byl aktivní ve skautském hnutí a
            je pochopitelně méně známo – v pražské zednářské lóži. Velký rozhled mu umožnil zanechat p
            medicínské, ale i filozofické dílo: knihy „Člověk a jeho svět“ a „Život, adaptace a stres“

            nejcennějšímu, co po sobě pan profesor zanechal.