Rozhovor s rektorem UK prof. Václavem Hamplem ****************************************************************************************** * Rozhovor s rektorem UK prof. Václavem Hamplem ****************************************************************************************** * Ztratilo vysokoškolské vzdělání punc výjimečnosti a stalo se běžnou hodnotou? Vysoké školy odpovídají na společenskou zakázku umožnit vzdělání co největšímu počtu uchaz tak exkluzivita klesla. Ale to je celosvětový fenomén. * Má kvůli tomu Univerzita Karlova (UK) nižší úroveň než za první republiky? Tehdy byla mnohem exkluzivnější. Posluchačů tu bylo mnohem méně, studentská populace byla Úroveň předchozího studia byla lepší. Na druhou stranu musím říci, že se setkávám s mnoha prestižních zahraničních vysokých škol a jsem velmi potěšen mírou respektu, které se dnes mezinárodně. Takové univerzity velmi dobře vědí, s kým navazovat partnerství, a to, že UK partnerů několik desítek, není jistě náhoda. * Je dnes profese vysokoškolského učitele stále ještě lukrativní? Pořád bohužel v zásadě platí, že při srovnatelné kvalifikaci v daném oboru se na VŠ vydělá méně než v soukromém sektoru nebo někdy i ve státních službách. Vše souvisí s chronickým a podfinancováním vysokých škol. Existují však opakované průzkumy veřejného mínění, kde prof vysokoškolského učitele či vědce zaujímají nejvyšší příčky, a i navzdory obecně nižšímu pl ohodnocení. * Proč stát poskytuje UK rok co rok méně investičních prostředků, na rozdíl od vaší největ brněnské Masarykovy univerzity? Ze všech investičních prostředků poskytnutých v posledních pěti letech státem vysokým škol necelých 16 procent. V přepočtu na počet studentů a výstupy vědecké práce by však toto pro značně vyšší. Důvody tohoto stavu těžko komentovat, protože na rozdíl od státního příspěvk studentů, který je mezi jednotlivé školy rozdělován známým „vzorečkem“ (zahrnujícím počty absolventů či třeba kvalifikaci pracovníků), nebo na rozdíl od grantových soutěží ve vědě přidělování investičních prostředků transparentnímu mechanismu nepodléhá. * Ministerstvo školství tvrdí, že rozpočet vyrovnává, neboť v minulosti byla preferována P hovoří v neprospěch UK. Pokud někdy byla v investičním financování preferována Praha, rozhodně se tak nedělo v pos letech. Nynější málo čitelný systém navrhuje změnit Bílá kniha terciárního vzdělávání. Náv investiční financování vítám, jde o jeden z mála dobrých podnětů, které tento – hodně mírn nedokonalý a rozporuplný dokument obsahuje. * Bílá kniha chce zavést i odložené školné. Vyřeší podle vás palčivou otázku financování v škol? To skoro jistě nevyřeší. Pro ilustraci, již dnes třetinu příjmů UK tvoří příjmy za vzděláv třetinu vědeckovýzkumné granty a třetinu vlastní příjmy. Podle našich propočtů by školné v Bílou knihou mohlo navýšit rozpočet UK maximálně asi o deset procent, a nezapočítávám nákl vybírání či vymáhání. Přitom srovnatelné univerzity ve světě operují minimálně s dvojnásob UK. Na druhou stranu i jen několikaprocentní navýšení rozpočtu je pro VŠ jistě dobré. * Takže by stát měl navyšovat rozpočet? Ano, to říkám se zvláštní naléhavostí právě teď, kdy návrh státního rozpočtu projednávaný posledních mnoho let navrhuje pokles veřejného financování výuky na vysokých školách. A to země, které to se znalostní ekonomikou myslí vážně, tyto části rozpočtu posilují. Nezbývá setrvalé stanovisko českých rektorů, kteří se školným sice souhlasí, ale zdůrazňují, že by solidnímu financování veřejnému, nikoli místo něj. Navíc model odloženého školného detailn Bílé knize se mi jednak zdá velmi složitý a kromě toho omezuje motivační efekt školného, p vůbec existuje. V principu nejméně na školném zaplatí ti, kteří budou studovat špatně. Ti větší pravděpodobnost, že se špatně uplatní, budou mít nízké příjmy a tím můžou placení od uniknout. * Jak má model odloženého školného fungovat? Student má dlužit část peněz státu a část konkrétní vysoké škole. Stát by finance vymáhal daňových úřadů, což je celkem přehledné, ale jak by je vymáhala škola, je dosti nejasné. T byl nepochybně drahý. * Máte s vymáháním školného zkušenosti? Díky tomu, že máme více než 1500 posluchačů v anglických programech, tedy cizince, kteří z tak ano. Vymáhání částek, které jsou mimochodem nepoměrně vyšší, než by bylo odložené škol Bílé knihy, je mimořádně nákladná záležitost. Do té míry, že někdy může vyjít levněji polo je vymáhat. Tyto praktické zkušenosti autorům Bílé knihy asi chybějí. * Studenti by ho začali splácet, až dosáhnou určitého příjmu. Ale co absolventi humanitníc či knihovníci? U určitých profesí, jak je navrženo, by školné platil stát, což se mi zase zdá nesystémové lepší, ať stát učitele pořádně platí, než aby za ně splácel nějakou půjčku. * UK se jako jediná česká vysoká škola umístila ve třetí stovce nejlepších světových unive být na tom ještě lépe? Jako jediná se pravidelně umisťuje v publikované první pětistovce, a to mezi 250. a 300. m Připomínám, že to je v soutěži více než 17 tisíc vysokých škol celého světa. Jsme tedy mez procenty nejlepších. Nicméně jsem pevně přesvědčen, že pro naši zemi je podstatné – myslím budoucností vážně – mít alespoň jednu instituci ve „světové lize“. Podle odborných studií kapacitu na maximálně 200–250 elitních univerzit. K tomuto prestižnímu klubu má z našich V Univerzita Karlova. * Co má pro to stát udělat? Je mi až skoro hloupé to pořád opakovat, protože to může znít banálně, ale zásadním faktor výše financování. Neříká se mi to lehce, ale příkladem může být Čína. Ta se před pár lety mít několik světově elitních univerzit. Připravili poměrně jednoduchou metodiku, podle ní univerzit, které měly ke světovému standardu nejblíže, a těm dramaticky navýšili financová jsem, že se to na mezinárodním hodnocení těchto univerzit začne pozvolna projevovat nejdří až dvě dekády. K mému úžasu mezinárodní ratingy těchto univerzit začaly prudce růst během roků. Hodně k tomu přispívá jejich schopnost přitáhnout zpátky zajímavými platy a podmínka občany, kteří dosud „houfně“ zůstávali po studiích a stážích v cizině, zejména v USA. Přij by zrovna Čína měla být nedostižným vzorem naší svobodné, demokratické a tradičně vzdělané schopnost přeměnit vložené prostředky na výsledky mají české vysoké školy (v čele s UK) me nadprůměrnou. * Nerozmělňuje počet vysokých škol v Česku, zejména soukromých, kvalitu vysokoškolského vz Jistě. Je to dnes jeden z problematických aspektů vysokoškolského systému v Česku, kdy min standardy kvality sice sleduje Akreditační komise vlády jakožto nezávislý orgán, ale různá omezení jí brání zamezit tomu, aby někteří kvalifikovaní lidé „pendlovali“ mezi několika i a zaštiťovali svým jménem a svou kvalifikací výuku na nich. Ve skutečnosti samozřejmě nemů naplno profesorem na třech či více vysokých školách. Na druhou stranu se tím blížíme situa odsouzeníhodné – např. v USA. Tam má velká část populace nějaký vysokoškolský titul, a zam velmi pečlivě hlídají, z jak kvalitní instituce ten titul je. * Většina prostředků z mnohamiliardového operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace, k ministerstvo školství, má jít na Moravu. Nevadí vám, že na ně UK nedosáhne? Soudě podle konečné verze tzv. Indikativního seznamu velkých projektů mají jít prostředky Prahu. To nám samozřejmě hodně vadí, i když rozumím i logice investování unijních peněz do rozvoje. V tomto případě je ovšem uplatňována poněkud „otrocky“ podle formálního sídla ins sídlí v Praze (která je z využití těchto fondů vyloučena), přitom více než dvě třetiny naš mimopražští. * Ale na Moravě by za ně měla vyrůst obrovská vědecká centra. Neměla by se raději rozšiřov (AV)? Celoevropský trend je spíše posilovat výzkum na vysokých školách než na institucích obdobn Na druhé straně jsem potěšen tím, že jsme s AV uzavřeli smlouvu o spolupráci na vzniku Bio centra BIOCEV. Ten má velký potenciál přinášet kvalitní a uplatnitelné výsledky a podmínky a má i značnou naději být z tohoto operačního programu financován. * Centra by se měla sama uživit. Podle mě je ale stát bude muset v budoucnu hojně dotovat. Evropské miliardy zní hezky, ale trochu se bojím, že v některých případech by mohly vést k kvalifikovaných lidí a českých veřejných prostředků z nyní dobře funkčních a produktivních jiných, nových center. Musíme si dát pozor, aby přidaná hodnota pro vědeckou a vysokoškols České republiky jako celku stála za to. * Nezapojili jste se do boje proti plagiátorství studentských prací. Proč? „Boj“ proti plagiátorství je podstatnou charakteristikou akademického fungování, v něm ted už hodně dlouho. Máte-li na mysli konkrétní projekt v ČR založený na počítačové databázi a do něj jsme se přihlásili po dořešení několika právních a technických problémů, a to v čás se seminárních prací. U diplomových a dizertačních prací více sázíme na individuální veden souvislosti s mezinárodním charakterem mnohých těchto prací na UK. *Akademický senát UK hrozil, že zruší praxe mediků v případě transformace fakultních nemoc společnosti. O co podle vás v případě transformace jde? Nehrajou hlavní roli třeba lukrati Praze? To nemohu vědět, ale bylo by nerozumné i na tuto možnost nepomyslet. Existují lidé, kteří peníze související s klinickými studiemi. * Takže se na stanovisku senátu nic nezměnilo? Akademický senát UK varoval koncem minulého akademického roku, že kdyby transformace probě fakulty by nemohly dělat klinickou výuku. V tom má pravdu a na tom se nic nezměnilo. Klini by podle plánu ministerstva zdravotnictví realizovala (rozhodovala o ní) akciová společnos vlastněná a ovládaná státem, popř. soukromým investorem. Rolí univerzity, resp. lékařské f hlavně dodat pracně po desetiletí budované jméno a renomé – blokační pojistky navrhované m zdravotnictví ve skutečnosti nic neřeší. Tato vláda se sice zavázala, že by – a to kvituji – akciové společnosti převedené na fakultní nemocnice soukromým vlastníkům neprodala. Tent ovšem nezavazoval žádnou budoucí vládu. Univerzita chápe vzdělávání budoucích generací lék zdravotnických pracovníků – stejně jako kvalitní klinický výzkum – jako svoji zásadní služ ve které se nepochybně dlouhodobě osvědčila, a to dokonce i navzdory mimořádně nepříznivým komunistické totality. Zcela razantně proto musím odmítnout hazardní pokusy o odebrání tét * Co očekáváte od připravované reformy financování vědy a výzkumu? Dle původních záměrů měla být hlavním cílem této reformy koncentrace finančních zdrojů tak veřejných prostředků podporovány ty výzkumné instituce a výzkumné týmy, které skutečně pro schopny přinést kvalitní vědecké výsledky, a současně aby podpora směřovala k opravdu špič V případě této reformy stále ještě věřím, že těchto cílů by mohlo být dosaženo a že výsled pokračování dnešního stavu, kdy prostředky na vědu a výzkum dostává kdejaká instituce, kte hodnotného výsledku nedosáhla. Stejně tak doufám, že celá reforma nepovede pouze k tomu, ž vliv vládních úředníků na posuzování kvality vědecké práce, že se ztíží podmínky pro human klinický výzkum, zlikviduje tzv. specifický výzkum na vysokých školách apod., což v různýc této reformy bylo bohužel obsaženo. * Vedle současné Grantové agentury ČR má nově vzniknout i Technologická agentura. Co o tom Souhlasím s tím, že agentura programově podporující aplikovaný výzkum tady opravdu chybí. a to i s ohledem na blízké jmenování nového předsednictva Grantové agentury, že výběr osob agentur a dalších orgánů rozhodujících o vědě a výzkumu musí být zcela transparentní, že p aby klíčové instituce, které mají zásadní podíl na vědecké produkci celé České republiky, obejity. Není možné, aby zde místo vědecké erudovanosti, mezinárodního renomé a osobní int vítězit politické sympatie, schopnost leštit kliky na ministerstvech, prostě ono neblahé „ brácha na mě“. Toho jsme si v minulosti užili až dost. *** Foto autor| Foto PRÁVO – Petr Horník