Visegradská spolupráce v hudebním vzdělávání ****************************************************************************************** * Visegradská spolupráce v hudebním vzdělávání ****************************************************************************************** Již podruhé od loňského roku se sešel Visegrádský hudební tým, především vysokoškolských p čtyř sousedících zemí, aby společně rokovali o významných otázkách naší soudobé hudební pe Uskutečnil se v rámci projektu IVF č. 20810394 ve dnech 16. 7. až 20.7.2008 v Praze v budo školství a na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Jako koordinátor EAS pro ČR (European Assoc Music in Schools) jsem ho připravil se zahraničními partnery (Prešovská univerzita v Prešo Tudományegytem Juhás Gyula Pedagogusképzo Kar. Szeged- HU, Universytet Rzeszowski w Rzeszo úlohu při přípravě a v samotném proběhu seminářu je třeba jednoznačně připsat doc. Ireně M koordinátorce a člence prezidia EAS pro Slovensko. Učitelé z vysokých škol ze čtyř zemí př o aktuálních proměnách a úkolech v hudebním vzdělávání ve všeobecném školství pod vlivem p pedagogické reformy v Evropě a přiblížili systémy doktorandských studií, habilitačních a i řízení. Z hlediska Boloňského procesu měla tato událost význam pro sbližování vysokoškolsk rámci zemí V4. Pro hudební vzdělávání ve všech zemích V4 je v současné době klíčová právě probíhající ped Je nutné uhájit postavení a význam hudební výchovy v celkovém profilu vzdělávání od předšk dětí až po jejich dospělost. O této problematice ve Slovenské republice hovořila Prof. Eva České republice doc. Marie Slavíková a doc. Miloš Kodejška, v Maďarské republice Prof. Noe Polské republice Dr. Miroslav Dymon a Dr. Martha Uberman. Všichni se shodli na opodstatněn pedagogické reformy, která vychází ze čtyř pilířů vzdělávání (učit se poznávat, učit se je společně, učit se být). Když hovořili o druzích kompetencí, bohužel konstatovali absenci t oblast hudby klíčové postavení a mohla by se například nazvat esteticko hudební. Esteticko hudební kompetence má právo na svou existenci jako samostatná a klíčová kompeten participující v rámci již existujících, jako jsou kompetence k učení, k řešení problému, k sociální a personální, občanská nebo pracovní. Toto téma jsme považovali za velmi závažné. citu a smyslu pro krásu, krásno je základní hodnota zdravého duševního i duchovního života hudba je prostředníkem tohoto dialogu, který je důležité podněcovat v celém ontogenetickém proto, že člověk je v hudební činnosti každou sekundu aktivní ve smyslu technickém i proži učí přijímat hudbu od útlého věku aktivně, rozumět jejím hudebně výrazovým a formotvorným znát i historické souvislosti. Hudba mu umožňuje i vlastní tvorbu a produkci a rozvíjí cel prožitků – nejenom uměleckých, ale i sociálních, duševních a duchovních. Techniky pěvecké, pohybové nebo poslechové činnosti a jejich kultivace právě v činnostním chápání rozvoje zá emocionální prožitek, který se ještě násobí při zapojování většího počtu smyslů a v integr múzickými nebo i dalšími činnostmi. Tak se utvářejí zcela bezprostředně postoje. Hudební u obohacuje o významnou dimenzi – cit a smysl pro krásu celého životního spektra, v kterém č pracuje. Umění a zvláště hudební umění je garantem průniků s duchovním rozvojem (vhledem) společnosti - pokud ho zprostředkovávají učitelé, kteří rozumí poselství hudby mnohých skl díla přežívají věky právě proto, že přenášejí hudbu s duchovním posláním. Absence této klí zeslabuje účinek pedagogické reformy. V okolních zemích vysvítá obdobné nebezpečí. Proto k vzdělávání pro základní školství na vysokých pedagogických školách je rozhodující pro kval základních školách. Uvažujme o tom, jak zlepšit a přizpůsobit výuku této situaci, mysleme naše učitele v praxi! Kromě hlavních referátů měli účastníci z okolních zemí možnost si vyslechnout velmi zajíma prezentace pedagogu, kteří již aplikují nové pedagogické trendy do hudebního vzdělávání. N Hudáková z Prešova (SR) představila tvořivé modely pro vyučování Hv na základní škole, Dr. (SR) hovořila o tvořivých inspiracích v hudebních činnostech z koncertů pro děti, Mgr. Jos (ČR), ředitel soukromé ZUŠ při PedF UK v Praze, velmi názorně ukázal, jak nové masmediální mohou výrazně obohacovat hudební vzdělávání a jak je možné využít jejich fascinující přita děti, Claudie Košálová (SR) se zaměřila na problematiku doktorandského vzděláváni. Velmi v přijata praktická hudební dílna Prof. Belo Felixe (SR), který ji zaměřil na tvořivost a na Rovněž Prof. Noemi Maczelka (MR) zřetelně přiblížila hudebně vzdělávací situaci v Maďarské Účastníci měli možnost vyslechnout také zajímavou přednášku o poruchách chování a o streso které rovněž provázejí dnešní děti a mládež. Přednesl ji děkan Pedagogické fakulty z unive Prof. Mieczyslaw Radochonski. Hosty semináře byli i Prof. Jaroslav Herden a šéfredaktorka výchova doc. Hana Váňová. Pro rozvoj každého vysokoškolského pracoviště jsou důležité perspektivy dalšího kvalifikač pracovníku. Na hudebních katedrách pedagogických fakult se propojují dvě stejně významné o s hudebně pedagogickou (manažerskou,či osvětovou). V tomto ohledu mají pracovníci na hudeb pedagogických fakult časo problémy i s habilitačním a inauguračním řízením. Postoje účastn dalším zmíněným oblastem vyjadřuje následné komuniké z visegradských seminářu 2008: • Ve vzdělávacích programech pro základní školy, které jsou koncipovány jako kompetenční v absentuje samostatná esteticko-umělecká kompetence. Tento apel na její zařazení mezi klí vyplývá z dlouhodobého úpadku osobnostní kultury, vkusu a estetického cítění mladé gener • Ve vysokém pedagogickém školství chybí kriteria certifikovanosti umělecké činnosti pedag univerzitních uměleckých kateder, která by byla porovnatelná s vědeckými kriterii. (Dlou ochota ministerstev školství – odborů vysokých škol a akreditačních komisí tato kriteria přijmout). • Tato necertifikovanost umělecké činnosti na příslušných katedrách učitelských fakult je nedostatečného naplnění stanovených kriterií pro habilitační a inaugurační řízení pedago kateder. Kriteria, která na univerzitách vycházejí především z podmínek přírodovědních a oborů, je nutné přizpůsobit specifikám umělecko-výchovné práce, která má výrazný vliv na kulturu ve společnosti. Tyto požadavky jsou nyní předkládány kompetentním institucím a osobám, jako jsou ministers (odbory vysokých škol), akreditačním komisím ve visegradských zemích a rektorům univerzit. najdou odezvu v zájmu rozvoje zdravé hudební kultury dětí a mládeže. Další událost připrav hudební tým na 21. až 22.listopad 2008. Bude to visegradská konference Masmediální technol hudebním vzdělávání a uskuteční se na MŠMT a v barandovských atelierech. doc. PaedDr. Miloš Kodejška,CSc. vedoucí Visegradského hudebního týmu, PedF UK v Praze miloss.kds(zavinac)atlas.cz [ MAIL "miloss.kds(zavinac)atlas.cz"] , 608 211169 katedra hudební výchovy PedF UK