Jedinečné dobrodružství mysli. Pět pražských vysokých škol uspořádalo Den vědy

V prostorách Vysoké školy ekonomické se 21. listopadu uskutečnil 2. ročník Dne vědy - neboli Scientia Pragensis. Jeho pořadateli byla pětice pražských vysokých škol, kromě Vysoké školy ekonomické také Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita, České vysoké učení technické a Vysoká škola chemicko-technologická. „Tato akce je důkazem, že si uvědomujeme dluh v popularizaci vědy a že chceme dokázat vědu mladé generaci i celé společnosti dobře prodat,“ řekl ke smyslu Dne vědy prof. RNDr. Bohuslav Gaš, CSc., prorektor pro vědeckou a tvůrčí činnost UK.

Přístroj na měření viskoelasticity silikonových náhrad

Cílem projektu pražských vysokých škol bylo představit vedle samotných univerzit a možností, které zájemcům o studium jednotlivých oborů nabízejí, především samotnou vědu a vědeckou činnost jako perspektivní a přátelský obor ovlivňující a zkvalitňující všechny oblasti lidského života. „Trochu mě mrzí, že o chemii se v médiích většinou píše jako o vědě, která škodí životnímu prostředí a je vlastně nebezpečná – zase někde vytekla nějaká chemikálie, kterou museli likvidovat hasiči,“ řekl například posluchač Katedry organické a jaderné chemie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Michal Řezanka, „přál bych si, aby se o ní psalo jako o vědě, která je člověku přátelsky nakloněna.“ Název jeho projektu, který si pro Den vědy připravil, zní sice poněkud divoce – „Experimenty, které nemusejí skončit explozí,“ ale ve skutečnosti byl ukázkou alchymického čarování s nejběžnějšími potravinami jako je kuchyňský cukr nebo škrob.

Propagační stánky jednotlivých univerzit návštěvníky přitahovaly atraktivními prezentacemi vědeckých projektů formou hravých a názorných ukázek postupů, procesů a experimentů s použitím nejmodernější techniky a především aktivním zapojením zájemců, kteří si mohli přístroje ozkoušet a s vědci, pedagogy a studenty vysokých škol, kteří projekty prezentovali, o nich mluvit a na zeptat se na vše, co je zajímalo.

Sledování experimentu supravodivosti - levitace v magnetickém poli

Univerzita Karlova se na Dnu vědy představila ukázkami pěti projektů. Vedle už zmíněného tématu Přírodovědecké fakulty UK „Experimenty, které nemusejí skončit explozí,“ byla pro zájemce připravena další atraktivní témata: „Měření viskoelasticity silikonových náhrad“ (Farmaceutická fakulta UK v Hradci Králové), „Řez meteoritem v mikroskopu“ (Přírodovědecká fakulta UK), „Kolik tuku má vaše tělo? Jak je na tom vaše kondice?“ (Fakulta tělesné výchovy a sportu UK) a „Supravodivost - levitace v magnetickém poli“ (Matematicko-fyzikální fakulta UK).

Teoretickou část Dne vědy představoval cyklus deseti přednášek především z přírodovědeckých, ekonomických, ale i humanitních oborů pražských vysokých škol: Římské právo jako základ současného práva – mýty a realita (UK), Ptačí říše (ČZU), Ionizující záření zkoumá památky (ČVUT), Česká republika a euro (VŠE), Chemická robotika, Geneticky modifikované organismy v ochraně životního prostředí (VŠCHT), Umění a neurovědy (UK) a další. Účast špičkových odborníků z řad vědecké, průmyslové a ekologické sféry byla zárukou hojného počtu návštěvníků Diskusního klubu Dne vědy věnovaného Energetice a životnímu prostředí.

Sledování řezu meteoritu v mikroskopu

Jednodenní festival vědy přitahoval pozornost především mladých lidí většinou ze středních škol, kteří uvažují o studiu přírodovědeckých oborů na vysokých školách. „Den vědy je dobrý nápad, takových akcí by mělo být víc, abychom víc přišli s vědou do styku,“ spontánně odpověděli dva středoškolští studenti. „Nejvíce nás zaujaly pokusy a přednášky, přinášejí rozhled nad rámec výuky na středních školách a můžeme se dozvědět víc o věcech, které nás zajímají.“

VÍCE FOTOGRAFIÍ ZDE!