Projev prof. Pavlíčka v Karolinu 17.11.2008 ****************************************************************************************** * Projev prof. Pavlíčka v Karolinu 17.11.2008 ****************************************************************************************** Vaše Magnificence, vážené dámy, vážení pánové, vzácní hosté, dovolte mi, abych jménem Nadání J.,M. a Zd. Hlávkových vás přivítal na dnešním koncertu vě 17. listopadu. Letošní rok je z mnoha důvodů jubilejní. Vzpomínaná výročí se vztahují též k jubileu unive bezprostřední vztah ke vzdělanosti českého národa. Brzo budeme vzpomínat výročí vydání Kut dekretu připomínané také výstavou Pražský student otevřenou v předvečer dnešního shromáždě Gallasově paláci. Vzpomínali jsme rovněž jubilea českého vlastence J. Hlávky v souvislosti o vzdělanost českého národa, jak to bylo vyjádřeno i vyhlášením této příležitosti jako svě výročí. I vznik Československa přinesl svobodu a rovnost jednotlivcům i národům a značný rozvoj vz Vyzvedl to T.G. Masaryk v poselství k 10 výročí republiky. Zvýšení vzdělanosti národa patř prioritám československého státu. Útok na tuto vzdělanost 17. listopadu 1939 byl spojen s tradice republikánských hodnot československého státu symbolizované 28. říjnem 1918. 90 le československého státu jako obnovení historické české státnosti jsme vzpomínali před někol Československá republika byla rozbita po 20 letech především v důsledku vnějších sil a brz útok na vzdělanost národa uzavřením českých vysokých škol a perzekucí studentů i učitelů. Úzkou souvislost mezi svobodou jednotlivce, svobodou ducha pěstovaného na univerzitě a svo státu vyjádřil dr. Beneš při příležitosti šestistého výročí Univerzity Karlovy 7.4.1948 ve významném projevu, v němž hodnotil minulost a připomenul hodnoty, kterých by se měla spole v nejisté budoucnosti. Těchto jeho slov jsme vzpomněli před 10 lety na konferenci věnované republiky a založení univerzity a je užitečné se k těmto slovům vrátit i dnes. „A právě že Karel IV. obecné učení pražské zřídil jako ústav českého státu i národa, výtvo srdce vešel v nejtěsnější svazky s českou půdou i jejím lidem. Univerzita Karlova v Praze stála ve službách vlasti a viděla nejspolehlivější cíl ve volnosti ducha a ve vzletu myšle pravdu. Vždy, ať svobodně a volně zněl její hlas nebo byla umlčována a deptána, neztrácela cenu nepotlačitelného světla pravdy. Dnes po šesti stoletích cest, práce, usilovného hledá zoufání a bídy, nepřáteli pravdy zaviněné, v niž až odcizení věcí národa bylo přivoděno a Univerzita Karlova v Praze se může honosit, že Čechům a lidstvu dala nejen Mistra Jana Hus G. Masaryka, oba hlasatele pravého češství i lidství, oba nesmlouvavé bojovníky pravdy, kt proto, že jako učitelé ani mládež nezadala svobodě české i svobodě lidské, když bylo nejhů v nedávných letech německé okupace republiky Československé, první útok surového násilí a byl veden proti Univerzitě Karlově v Praze a s učiteli i žáci a žákyně v odhodlaném zápasu a demokracii prošli mučednictvím i životy obětujíce. Univerzita Karlova měla být z kořene česká vzdělanost zahubena a český lid o odvěké opory připraven, měl být ponížen v dav bezp nemyslících.“. Dr. Beneš tehdy uvedl k jakým tradicím v nastávající morální a politické křižovatce by se přihlásit. Platilo to v roce 1948 i po vpádu 5 států v roce 1968. Symbol 17. listopadu jak svobodě a demokracii tomu dával odpověď. Dne 28. října 1939 především mladí lidé vyšli do pražských ulic, aby demonstrovali svou vě svobody, demokracie a republiky. Provolávali slávu presidentům Masarykovi a Benešovi. V do úspěchů německých armád dal český národ najevo celé světové veřejnosti, že se vzpamatoval otřesu, do kterého se nedostal svou vinou. Prokázalo se, že pokus o návrat k hodnotám před nebo obrat k idejím fašistickým, nepřinesly záchranu zbytku české státnosti. Ani antisemit podstatnou část české společnosti a ideály demokracie ztělesněné první republikou se vrace Tuto demonstraci nenechali němečtí okupanti bez potrestání. Při střelbě do demonstrantů za dělník V. Sedláček a smrtelně byl zraněn student medicíny Jan Opletal. Při jeho pohřbu usp samosprávou se jeho účastníci opět přihlásili k hodnotám, jejichž vyznavačem byl i J. Ople kolej se stala prvním terčem útoku německých jednotek v ranních hodinách 17. listopadu. Poprava studentských představitelů po této noci symbolizovala osud českého národa bez zřet orientaci, pokud se zcela nepodřídí okupantům. Letošní výročí 28. října jako jubilea vzniku státu, který byl již 18. října 1918 ve Washin adresované vládě USA proklamován jako budoucí republika, bylo zároveň příležitostí připome měly hodnoty a ideje zrozené v revoluci roku 1918 pro uchování národa a udržení a obnovu s demokratického státu. Odkaz 28. října se stal 17. listopadu a po celou dobu války a znovu období hodnotu a symbolem obnovení české státnosti. I v současné době znovu probíhá zápas o tyto hodnoty. Nepřátelé demokracie opět zlehčují, v pomnichovské republice, zásluhy československých legionářů o samostatný stát a obnovenou sdělovacích prostředcích se prosazují při příležitosti 28. října útoky na legionáře, že po panovníkovi, na rozdíl od těch, co zůstali sloužit v rakouské armádě, zlehčuje se i druhý a zahraniční a občas se tvrdí, že Češi od Bílé hory nikdy nebojovali. Opět se prosazují sn republikánsko-demokratické hodnoty státnosti vyjádřené 28. říjnem, k nimž se občané přihlá demonstracích v říjnu a listopadu 1939 jako k existenční jistotě vlastní státnosti, hodnot jinými, aby tato historická zkušenost byla zapomenuta. Proto bychom si měli připomínat odk který ukázal, že zárukou  samostatné české státnosti jsou ideje vyjádřené zakladateli Česk se nezměnilo na připomenutí T.G. Masaryka v jeho politické závěti, že státy se udržují těm nichž vzešly a nic se nezměnilo na poválečném varování ze strany prezidenta Beneše. 17. li potvrzením těchto slov, a to v průběhu vývoje Československa několikrát a byl připomínán v roce 1989. 17. listopad tak nerozlučně navazuje na symbol 28. října a v těchto souvisloste vzpomínáme.