Určuje naše chápání dějin verze vítězů? FFUK hostila mezinárodní konferenci „Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost v letech 1918-2008“ ****************************************************************************************** * Určuje naše chápání dějin verze vítězů? FFUK hostila mezinárodní konferenci „Zkušenosti Lotyšská a česká společnost v letech 1918-2008“ ****************************************************************************************** Srovnávacím pohledům na české a lotyšské dějiny bouřlivého 20. století byla věnována mezin „Zkušenosti a vztahy. Lotyšská a česká společnost v letech 1918-2008,“ která se 26. listop uskutečnila v prostorách Filozofické fakulty UK v Praze. „Název této konference je vybrán aby vypovídal o podstatě vzájemných vztahů. Doufám, že bude začátkem nepřetržitého dialogu lotyšských a českých historiků na dalších projektech, z nichž už některé začaly, a že přin na uplynulé století,“ řekla při zahájení Její Excelence Argita Daudze, velvyslankyně Lotyš Praze, která byla čestným hostem konference a spolu s děkanem FF UK PhDr. Michalem Stehlík převzala záštitu. Velvyslanectví Lotyšské republiky bylo vedle FF UK spolupořadatelem konference, finančně j Ministerstvo zahraničních věcí Lotyšské republiky a Historická a filozofická fakulta Lotyš I když byly možnosti konference limitovány jedním dnem, do jejího průběhu se podařilo sous příspěvků českých a lotyšských historiků, kteří zastupovali tato odborná pracoviště: Histo filozofická fakulta Lotyšské univerzity, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav pro AV ČR, Fakulta sociálních věd UK, Filozofická fakulta Jihočeské univerzity a Přírodovědeck Poslání konference, komplikovanost jejího zadání i časově omezené možnosti jednotlivých př ve své úvodní přednášce „Československo v dějinných proměnách 20. století“ děkan FF UK PhD Stehlík, Ph.D.: „Naší snahou bude odborné shrnutí srovnávacího pohledu na naše novodobé dě vytvářelo obdobné problémy v tehdejším Československu i v Lotyšsku, proto i naše dnešní té prolínat a splývat a v příspěvku, který může trvat 20 minut, hrozí zjednodušení.“ Jeho lot na stejné historické období byl Prof. Dr. Ilgvars Butulis. Tématické okruhy konference tvořila období charakteristická dramatickými válečnými a polit jak je postupně a v rychlém sledu událostí přineslo uplynulé století: Československo ve 2. a historiografická reflexe (PhDr. Jan Gebhart, CSc.), Lotyšsko ve 2. světové válce – úhly výzkumu (Prof. Dr. Inesis Feldmanis), Baltská otázka a západní státy 1940-1990 (Prof. Dr. Československý vývoj v letech 1945-1948 v kontextu střední Evropy (Doc. PhDr. Jiří Kocian, komunismus v Lotyšsku a svět z jeho pohledu – 1956-1959 (Prof. Dr. Ilgvars Butulis), Národ v Československu a Lotyšsku po 2. světové válce jako nástroj sovětizace (PhDr. Helena Nosk Materiály o Československu (1919-1939) v lotyšském Státním historickém archivu (Asoc. Prof Jekabsons), Československo-lotyšské vztahy v meziválečném období a role politických stran Švec, CSc.), Obraz Lotyšska v českém periodickém tisku v letech 1918-1945 (Mgr. Ivan Malý) díle Marta Grimmy (Mgr. Pavel Štoll) a Vývoj regionální diferenciace v Česku a v Lotyšsku (Mgr. Josef Miškovský). Přirozenou součástí konference byla diskuse českých a lotyšských h z publika. Před historiky stojí v otázkách interpretace a hodnocení událostí a faktů v novodobých děj řada úkolů. Za lotyšskou stranu některé z nich nastínil Prof. Dr. Inesis Feldmanis: „I v h dílech o válce se prosadila tzv. verze vítězů, v jejichž rámci je průběh událostí a činnos stran obvykle hodnocena jen prizmatem nacismu jako jediného zla. Zločiny spáchané Sovětský odsunuty do pozadí se zdůrazněním, že jím páchané zlo vyvážily zásluhy a oběti v boji za z Už delší dobu celá řada lotyšských historiků velmi ostře kritizuje verzi vítězů…. Otevřeně že v kontextu historické situace, jakou vytvořila 2. světová válka, bylo možno Němce považ zlo než Rusy, kteří ztělesňovali nebezpečí komunismu a zkázy…. Nový koncepční přístup vyža náladu lotyšského národa v letech 2. světové války jako důležitý a neodmyslitelný element celkového obrazu daného období, je proto velmi důležitým úkolem historiků ukázat postoj Lo ve všech nuancích… Dalším úkolem je odhalovat všechny mýty vytvořené sovětskou propagandou dřívější falzifikace, které se nezřídka opírají o zmanipulované prameny. Vládnoucí lživá v vytvořila pojmy, které plně neodrážejí historickou realitu, dokonce ji citelně pokřivují. je z podstaty upřesnit a znovu je definovat nebo alespoň zmenšit sféru jejich užívání,“ zd Feldmanis. Další, běžné české veřejnosti neznámé skutečnosti přiblížily referáty, které se zabývaly p pobaltské otázce ve světové a evropské politice a diplomacii od konce 2. světové války do století, specifickým charakterem „národního komunismu“ v Lotyšsku v letech 1956-1959 a hle rysů socialismu s „lidskou,“ v případě ČSSR, a v případě Lotyšska „národní“ tváří od polov let. Odlehčením vážným otázkám, které stanovila konference historiků, a dokladem toho, že se Lo všechny hrůzy událostí 20. století umí dívat na své dějiny s humorem, je výstava „Historie karikaturách.“ Ze svých fondů ji připravila Lotyšská národní knihovna a k vidění je v příz fakulty UK do 19. prosince 2008. Pro ty, kteří nestudují lotyštinu a reálie Lotyšska a chtěli by se dozvědět základní skute tohoto státu, jeho vývoji z hlediska etnického a jazykového včetně stručného přehledu syst nápomocná velmi zdařilá publikace, která byla k dispozici mezi konferenčními materiály. Je je Mgr. Pavel Štoll, moderátor a tlumočník první části a také jeden z přednášejících na té konferenci. Útlou brožurku vydalo v roce 2007 občanské sdružení Kulturní dialog. (ká)