Profesor církevních dějin Jaroslav Kadlec zemřel ****************************************************************************************** * Profesor církevních dějin Jaroslav Kadlec zemřel ****************************************************************************************** Jaroslav Kadlec se narodil 10. března 1911 v Dolní Cerekvi. V letech 1921 – 29 studoval na v Českých Budějovicích, poté v Bohosloveckém semináři tamtéž a ve třiadvaceti letech byl v Již rok před vysvěcením publikoval v bohosloveckém časopise svůj první článek nazvaný Prav věrozvěstů. Kněžskou dráhu zahájil Jaroslav Kadlec jako kaplan v Nýrsku a záhy potom jako budějovického biskupa Bárty. V posledních letech první republiky pokračoval ve studiu na T Karlovy univerzity, kde byl v únoru 1938 promován na doktora teologie. Takto vyzbrojen moh v biskupském semináři v Českých Budějovicích církevní dějiny a křesťanskou archeologii až došlo ke změně politických poměrů se také stačil habilitovat na pražské teologické fakultě nazvanou Ponížení Svaté Koruny. Dějiny jihočeského cisterciáckého kláštera z let 1420 – 16 fakultě pak působil jako docent církevních dějin až do léta 1950, kdy byla tato fakulta vy Univerzity Karlovy (v té době se také účastnil historického semináře profesora Václava Cha Filosofické fakultě). Na novou cyrilomětodějskou bohosloveckou fakultu (která byla ve vlek režimu) docent Kadlec nepřešel a věnoval se duchovní správě v Kardašově Řečici a v Čížové. neukončil a publikoval monasteriologické a rukopisné studie v Listech filologických a v Ča přátel starožitností českých. Významným dílem J. Kadlece v této době byl Soupis rukopisů v v Třeboni. Ten však byl publikován pod výmluvným pseudonymem Jaroslav Weber, neboť J. Kadl 1958 zatčen a téměř tři roky vězněn na Mírově, ve Valdicích a v Hradci Králové kvůli „pobu lidově demokratickému zřízení. Po propuštění byl až do „Pražského jara“ zaměstnán jako děl Agrostroji. Ani v té době však docent Kadlec nepřestal psát vědecké články, které se mu po v zahraničních časopisech. V roce 1968 byl rehabilitován a od podzimu téhož roku začal zno církevní dějiny na bohoslovecké fakultě v Litoměřicích. V té době také vyšla v římské Křes jeho monografie o sv. Prokopovi (Svatý Prokop, český strážce odkazu cyrilometodějského). T základní, dodnes užívaný učební text k  obecným a českým církevním dějinám (Církevní dějin Přehled českých církevních dějin I. – II.) a publikoval v řadě českých i zahraničních odbo Účastnil se rovněž práce na obsáhlých Bohemia sacra pod redakcí F. Seibta. Postupující nor poslal profesora Kadlece v roce 1975 do důchodu. Jaroslav Kadlec tak po druhé odešel z fak správy, tentokrát ve farnostech Veselá a Horní Cerekev (kde působil až do roku 2001). V od ovšem ani nyní neustal a věnoval se studiu především augustiniánských klášterů, kanovnický a v těchto studiích a monografiích pokračoval i v devadesátých letech (např. Die Klöster d Hl. Augustins in Böhmen und Mähren a spolu s F. Röhrigem a M. Zemkem Die Stifte der August Böhmen, Mähren und Ungarn). Nejvýznamější monografii věnoval klášteru sv. Tomáše na Malé S Po listopadu 1989 se profesor Kadlec v neuvěřitelných osmdesáti letech vrátil na obnovenou teologickou fakultu, která se po právu vrátila do svazku Karlovy univerzity. Pro velké Děj Karlovy tak mohl připravit kapitolu o její nejstarší fakultě. Pražský arcibiskup jej jmeno slavné kolegiátní kapituly Všech svatých na Hradě Pražském, která byla již svým zakladatel mistry Karlovy koleje. Až do roku 1994 přednášel Jaroslav Kadlec na fakultě a současně ved farností, teprve pak si ponechal pouze duchovní správu, ale neskončil s publikační činnost asi nejstarším farářem ve výkonu služby, o jeho mimořádné oblibě svědčí publikace dvou sbí vydané péčí farníků. O neobvyklé vědecké plodnosti profesora Kadlece svědčí bibliografie j 1989, která je publikována v prvním svazku sborníku Mediaevalia Historica Bohemica, a bibl roku 1990, která byla uveřejněna ve Sborníku Katolické teologické fakulty UK sv. 4, který k poctě devadesátých narozenin tohoto významného církevního historika. Tyto narozeniny osl ještě v dobrém zdraví uprostřed svých kolegů na teologické fakultě. Poslední dvě léta prožil Jaroslav Kadlec v Kněžském domově ve Staré Boleslavi, kde v požeh sobotu 3. ledna 2004. V tomto roce vydá teologická fakulta ještě jeho poslední velkou prác augustiniánských-kanovníků v Třeboni. Profesor Kadlec byl bezesporu jednou z jejích největ osobností 20. století. Jeho povahu charakterizuje název posledního jubilejního sborníku: I