Co přinese příští zasedání Akademického senátu UK? ****************************************************************************************** * Co přinese příští zasedání Akademického senátu UK? ****************************************************************************************** První zasedání Akademického senátu UK v částečně obměněném složení se uskuteční 20. února Karolina od 10 hodin. Částečná výměna senátorů je důsledkem toho, že volby do AS UK se nek celé Univerzitě, nýbrž každý rok volí své zástupce na 3 roky přibližně třetina Univerzity. zasedání je momentem takovéhoto „střídání stráží“. Někteří právě zvolení senátoři jsou ovš staronoví – znovuzvolení je možné a celkem časté. Program je nabitý netriviálními záležito můžeme chystat na slušný maratón (a s námi i srdečně zvaní hosté, protože jednání AS UK js Prvním úkolem senátu v novém složení bude volba předsedy, místopředsedy a dalších 4 členů UK. Zvolen může být kterýkoliv člen senátu, ovšem z téže fakulty či součásti UK smí být v  nejvýše jeden zástupce. Kuolárními informacemi o horkých favoritech bohužel nemohu sloužit kandidáti jsou navrhováni ostatními senátory až teprve v průběhu vlastního zasedání. Obvyklým bodem programu AS UK bývá vystoupení Jeho Magnificence rektora, popřípadě dalších kolegia. Dá se očekávat, že tentokrát budeme kromě jiného informováni o postupu „samočistí na Právnické fakultě, iniciovaného ze strany AS UK zejména v souvislosti s problémy kolem přijímacího řízení. Fakulta totiž kolem poloviny února předá rektorovi zprávu o stavu a pr vypracovanou na základě jeho žádosti z podzimu loňského roku. Další důležitou agendou budou změny vnitrouniverzitních předpisů – tedy norem, které jsou vysokoškolského zákona pro UK závazné. Navržené změny Statutu UK a jeho přílohy č. 8 jsou ekonomicko-technického charakteru. Změna Statutu by měla pomoci fakultám v uzavírání darov smluv. V novele Rigorózního řádu UK zase jde o to, že se žadatelé o rigorózní řízení budou nákladech s ním spojených o něco více, než dosud. Rigorózní řízení ovšem i nadále nebude p předraženou záležitostí. AS UK projedná i několik změn vnitřních předpisů fakult. Pro ty bývá podstatné spíše předc projednání v legislativní komisi AS UK. Ta je totiž kvalifikována posoudit soulad fakultní s předpisy celouniverzitními a s ostatními právními normami. AS UK pak obvykle respektuje legislativní komise a vůli fakultních senátů. Zde je snad vhodné vyjádřit uznání legislati to, že tyto materiály často pracně projednává se všemi zúčastněnými až k dokonalosti, takž schválení na plénu senátů bývá zcela hladké. Ještě před fakultními předpisy přijde řada na 2 dokumenty zásadní důležitost pro celou Uni to na Rozpočet UK pro rok 2004 a na „Rozpis státní neinvestiční dotace na UK pro rok 2004“ komplikovaným označením se skrývá dokument, který určuje, jak si peníze, o kterých pojedná rozdělí fakulty a součásti mezi sebe. Kdo by se vypravil na toto zasedání kvůli tomu, že b senátory zuřivě se peroucí, aby pro svou fakultu urvali co největší díl kořisti, bude prav zklamán. Konkrétní rozpis, o kterém bude řeč, je totiž „jen“ nasypáním konkrétních čísel z rozpočtu do vzorečků, na kterých se AS UK dohodl už koncem minulého roku. Takže ta správná být už loni nad těmi vzorečky (ale kupodivu ani moc nebyla, návrh předložený senátu byl ce stravitelný a senátoři jsou kultivovaní). A pro úplnost: podle Statutu UK mají senátoři „k celek a nikoliv jen partikulárně za své fakulty. Zdá se, že se Statutem celkem řídí. Ačkoliv rozpočet sám i jeho rozpis mezi fakulty je celkem složité a nezáživné čtení v exce několik základních údajů stojí za zmínku. Provozní rozpočet UK počítá v roce 2004 celkem s korun. Rozpočet je vyrovnaný, takže tuto sumu předpokládáme získat i utratit. Kolem 3 mili státu na základě “výkonu ve vzdělávací a vědecké činnosti”, zbytek získáme jinak. Možná, a argumenty, že by si vysoké školy měly kromě učení vydělávat, můžeme si připomenout, že v r vydělá zhruba třetinu svého provozního rozpočtu nezávisle na státní dotaci. Kolem 350 mili získat úspěšností v grantových a podobných soutěžích (GAČR, IGA, FRVŠ, výzkumná centra, So Je také dobře si uvědomit, že peníze od státu nejsou jednou sumou, s kterou si smíme nalož nejlepší úvahy. Tak můžu zacházet já se svými malými dětmi, když jim dávám kapesné, ale zj s největším společenstvím chytrých hlav v této zemi. Máme totiž dost přesně předepsáno, na musí být použity. Z těch cca 3 miliard, které od státu dostaneme, jsou 2 miliardy a kousek učení („vzdělávací činnost“). Povšiměme si, že na učení dostáváme od státu méně než polovi provozního rozpočtu. Na jedné straně je hezké, že se tato položka oproti loňsku o čtvrt mi Rub téže mince ovšem je, peníze na vědu se oproti loňsku prakticky nezměnily (653 milionů “institucionální podpora specifického výzkumu a výzkumných záměrů“). Přitom se političtí p ČR stále hlásí k boloňsko-pražsko-berlínskému procesu, podle nějž mají být univerzity klíč rozvoje vědeckého poznání v Evropě. Největší výdajovou položkou UK jsou tradičně osobní náklady (mzdy 1,6 miliardy plus povinn přes půl miliardy), představují 49 % celkových nákladů Univerzity. To zahrnuje skoro devít prostředků na mzdy hrazené ze základní neinvestiční dotace. Bez zajímavosti není třeba tak energie nás ročně stojí skoro čtvrt miliardy korun. Rozdělování peněz uvnitř Univerzity přináší oproti loňsku několik novinek. Především zákla normativ, od kterého se rozdělovací vzorečky odvíjí, vzrostl skoro o 11 % na 23 795,53 Kč. ve vzorečcích se mírně mění tak, aby v souladu s prioritami UK dostávaly fakulty o trošku za studenty navazujících magisterských studijních programů a ještě trošku víc za studenty doktorských. Ty druhé doufám potěší zpráva, že jejich stipendium se zvýší na průměrnou měs 6 750 Kč. Fakulty dostanou zvláštní prémii za ty studenty doktorských programů, kteří v ro studium. Pět milionů bude využito na vytvoření zdrojů na pomoc handicapovaným studentům. A navýšen Fond mobility studentů a pedagogů z 5 na 7,5 milionů. Peníze na GAUK naproti tomu změny (50 milionů). Jen co budeme hotovi s rozpočtem a jeho rozdělením, vrhneme se na obsáhlý materiál nazvaný provozu menz na UK“. Je to vyústění dlouhodobého úsilí, na němž se nemalou měrou podílela AS UK. Jde o návrh postupně utlumit a ukončit provoz v několika menzách a naopak zmoderniz ostatní tak, aby byly konkurenceschopné po očekávaném převedení státní dotace na stravován studenty. Celkem neobvyklou záležitostí, která nás také čeká a stojí za zmínku, je odpis nedobytné p smutnou historii řádně zakoupeného biomedicínského přístroje na 1.LF za víc než čtvrt mili Coherent Medical Group, s.r.o. si přístroj v roce 1996 odvezl do záruční opravy a už ani p peníze za něj nikdo nikdy neviděl. Dodavatel zkrachoval a nezbylo z něj ani na zaplacení k řízení. V roce 2003 vyhověl soud žalobě 1.LF na zaplacení dlužné částky, rozsudek je vykon pohledávka je nevymožitelná, protože úpadce nic nemá. Co dodat? Václav Hampl předseda AS UK