Zazpívej to ticho. Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy vzpomínala na Ja ****************************************************************************************** * Zazpívej to ticho. Evangelická teologická fakulta Univerzity Karlovy vzpomínala na Jana ****************************************************************************************** Leitmotivem vzpomínkového večera k výročí smrti Jana Palacha nazvaného „Ticho spěchá dál.. uskutečnil 14. ledna 2009 v prostorách velké posluchárny Evangelické teologické fakulty Un v Praze, byly důležité a problematické souvislosti dnes už legendární schůzky v ulici V ji uspořádali tehdejší studenti Husova bohosloveckého semináře v lednu 1972 právě na památku Jana Palacha, což neuniklo pozornosti orgánů veřejné a státní bezpečnosti komunistického Č Následovalo vyšetřování, perzekuce a vyloučení dvou studentů, organizátorů schůzky, a také semináře ze školy. Dne 14. ledna 2009 se většina tehdejších aktérů, přímých účastníků a pa večera znovu sešla a znovu vzpomínala – na Jana Palacha i na sebe samé. A přes tento „velk teologickou fakultu,“ jak řekl děkan fakulty Doc. ThDr. Martin Prudký, a tak závažný dějin je sebeupálení mladého člověka, perzekuce a politický útlak, to bylo kupodivu veselé vzpom naděje a optimismu. Vždyť „... sebevrah naději nemá, ale kdo se obětuje, světlo vidí,“ řek Ing. Jakub S. Trojan, emeritní profesor Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy, Jana Palacha se stala světlem žalujícím na temnotu a úzkost.“ Přítomné pozdravil rektor Univerzity Karlovy Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc.: „V tomto roc dvacet let naší novodobé svobody, o kterou se zasloužili také dva naši studenti, si zárove konkrétní výročí. Prvním z nich je Jan Palach z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, je 1969 se stal katalyzátorem změn, druhé výročí, spojené se jménem Jana Opletala, je listopa které zastávali, zaplatili nejvyšší cenu. Pro nás s odstupem času je obtížné, ba nemožné s Palacha vcítit, ale chápeme jeho význam a jeho hodnoty. Jan Palach je patronem novodobé sv Karlovy.“ Moderátorem večera byl Miloš Rejchrt. Spolu se současnou studentkou ETF UK, dcerou tehdejš ostře sledované schůzky z r. 1972 Mirka Čejky, poté vyloučeného ze školy, s velkým gustem vyšetřovacích spisů a doslovné znění výpovědí vyslýchaných organizátorů a svědků. Nad absu vynucených výpovědí, které tehdy rozhodovaly o životě mnoha lidí, sál spontánně bouřil smí V zásadě si ale každý z účinkujících své vystoupení moderoval sám - spontánně, s nadhledem kořenil osobní vzpomínky v souvislostech, které závažnému tématu tohoto večera dodávaly da „Jsem rád, že už není třeba vysvětlovat přítomnost Bohdana Mikoláška na tomto večeru jako za kterou nikdo nemůže a kterého vlastně nikdo nezná,“ řekl Miloš Rejchrt rozesmátému publ zpívajícího básníka na pódium s prosbou, aby „zazpíval ticho.“ Písně Bohdana Mikoláška, zn okouzlující hloubkou slov i hudby, poté provázely celý večer vzpomínek, čtení, úvah a kome činu Jana Palacha. On sám promluvil velmi stručně: „Není snadné učit děti, jak mají žít a Hrozí, že to budou brát vážně. Dokud ale o tom píší jen písně, je to ještě dobré. Říká se, let komunismu bylo cestou po poušti. Ale já se ptám - nejsme teprve v polovině? Vždyť přej být cíl, ale není to žádná záruka...“ Těžištěm úvah a komentářů k osobnosti a tragickému činu Jana Palacha byl projev prof. ThDr S. Trojana, emeritního děkana a profesora Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlov na pohřbu Jana Palacha, na všech pietních shromážděních, přemýšlím o jeho činu po celou tu už není jako předtím, a to mě přivádí do tísně. Co mám ještě povědět? Snad jen to, že jeho čin je nenapodobitelný, čin sebezmaření je ostatním nepřístupný a víc než dvojznačný. Jmén jeho zápas proti cenzuře a proti rezignaci na postupující normalizaci, prolétlo celou zemí ozářilo celý svět. Student filozofie Jan Palach se obíral Husem a Komenským, sám ale nezan nenapsal žádné články nebo knihy. Zůstal jen jeho čin, čin lásky, který pro sebe už nic ne O činu Jana Palacha a jeho následovníků, živých pochodní, Josefa Hlavatého, Miroslava Mali Nacházelové, Jana Zajíce a Evžena Plocka, se ve světě vědělo. Dokladem toho byla i zdravic obce Dosdorf a poselství předsedy Unie asociací obětí komunistické tyranie v NDR, které ob vzpomínkovému večeru Univerzity Karlovy. Hovořilo se v nich o činu Jana Palacha, který ins evangelického faráře a otce početné rodiny Oskara Brüsewitze k následování. Upálil se v sr na protest proti náboženské diskriminaci v NDR a jeho jméno lze dnes najít mezi pětadvacet německé evangelické církve 20. století. Vždycky to tak bylo, že v dobách zlých člověk vyzpíval své trápení v písních, jejich „vese přečasto v rozporu s vážností textu. O otroctví a touze po svobodě i o záležitostech všedn průběhu vzpomínkového večera na Evangelické teologické fakultě UK spirituály a gospely v p Spirituál kvintet. Účast kapely si vynutila historie sama, Spirituál kvintet byl totiž pří schůzky V jirchářích v roce 1972. „Zahrajeme písně, které tu tehdy zazněly, dále některé s i písně, které toho nepamatují příliš mnoho. A zazní tu i ´gospely z Evropské unie,´ řekl Jiří Tichota. Spirituál kvintetu se podařilo bezprostředně a vřele reagující publikum roze atraktivnost rytmů a melodií spirituálů a gospelů byla však vrcholem večera ukolébavka s p textem Miloše Rejchrta, útěšná a laskavá, skvěle vyrovnávající výzvu k odpovědnému opatrov Palacha, kterou vyslovil děkan Evangelické teologické fakulty Univerzity Karlovy Doc. ThDr „Jeho památka budiž nám požehnáním mimo čas a prostor. Příběh Jana Palacha, jeho jméno a j týká – adresáty a příjemci jeho odkazu jsme my...“ (mk)