Neviditelné úspěchy. S Doc. Ing. Ivanem M. Havlem Ph. D. o umění dorozumět se ****************************************************************************************** * Neviditelné úspěchy. S Doc. Ing. Ivanem M. Havlem Ph. D. o umění dorozumět se ****************************************************************************************** Na okraj podpisu nového statutu společného pracoviště Univerzity Karlovy v Praze a Akademi Začátkem ledna 2009 byl v reprezentačních prostorách Karolina podepsán nový statut Centra studia (CTS), společného pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd České republiky. Sta stvrdili představitelé obou institucí, rektor UK Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. a PhDr. P ředitel Filozofického ústavu AV ČR. Rektor UK Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. a PhDr. Pavel Baran, Csc., ředitel Filozofického podpisu smlouvy zleva: Rektor UK Prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc., PhDr. Pavel Baran, Csc., ředitel Filozof ČR, Prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., vědecký pracovník Historického ústavu AV ČR a místo Z vedení akademie se slavnostního podpisu zúčastnil Prof. PhDr. Jaroslav Pánek, DrSc., věd Historického ústavu AV ČR a místopředseda AV ČR, a za Centrum pro teoretická studia Doc. I Ph.D. Podepsaný statut je přes strohost paragrafového znění v mnoha ohledech exkluzivní a výjimečného pracoviště. Více k tomu Doc. Ing. Ivan M. Havel Ph.D. Doc. Ing. Ivan M. Havel Ph.D., Centrum pro teoretická studia Nově podepsaný statut mezi Akademií věd ČR a Univerzitou Karlovou v Praze se Centra pro te bezprostředně týká. K čemu tento statut zavazuje a k čemu opravňuje? Centrum pro teoretická studia je společným pracovištěm na základě uzavřené smlouvy mezi UK ČR již od roku 1993. Mezitím se ale změnilo mnoho věcí včetně statutu akademie, a proto je nový statut společného pracoviště. CTS není právním subjektem jako celek a sestává ze dvou jedna patří k univerzitě, druhá k Akademii věd, konkrétně k Filosofickému ústavu. Celek je symbolický, nicméně má teď nový statut, který je důležitý pro jeho fungování – jakási prav Co je konkrétním obsahem statutu? Jednak existuje organizační řád a jednak statut. Ten se spíš týká toho, jak centrum funguj ředitel společného pracoviště, jakou roli hraje akademická rada. Ta je spíše odborným pora nikoliv, že by se v ní hlasovalo o docenturách a podobně. To proto, že CTS, jako vysokoško jako součást akademie, nemůže mít akreditaci k výuce. Myslím, že je důležité, i když spíše konkrétní ustanovení statutu v podstatě navazují na to, jaká je dosavadní struktura CTS. T v roce 1990, vzniklo jen při univerzitě a až v roce 1993 se sdružilo s Akademií věd ČR. Za tehdy smlouvu podepisoval její předseda a jak se pamatuji, byla to velká událost. Od té do statut jsme měli, teď šlo hlavně o jeho obnovení. Byli jste zřízeni jako společné pracoviště, to znamená, že sloužíte dvěma pánům. Jak těžké My sloužíme mnoha pánům. Jsme totiž odborný spolek lidí různých oborů - přírodních věd, hu sociálních věd -, od všeho trochu, a naše idea je dávat lidi dohromady, najít společný jaz mají u nás své vlastní projekty ve svých oblastech, mají své vlastní publikace apod., ale šanci se vzájemně ovlivňovat a propojovat. Samozřejmě k tomu patří i potřebná prestiž, něj se říká. Vystupujeme společně a když někdo z nás dává rozhovor pro televizi nebo nějaký ča se vystupovat za celé společné pracoviště, aby si každý uvědomil, že univerzita a akademie Takové sdělení veřejnosti má bezpochyby velký význam. Jinak naše společné usilování není p jedná-li se totiž o dorozumění mezi odborníky různých disciplin, mívá to jen nepřímý vliv Kolegové, kteří byli nějakou dobu v CTS, si dodnes pochvalují, že měli možnost působit u n inspirace ze zcela odlišných oborů a že jim to velmi pomohlo. Sloužíte mnoha disciplínám, sdružujete odborníky z různých oborů, je to tedy působení inte a mezilidské, znamená to mnoho výstupů, mnoho tváří, osobností, mnoho témat. Kdybyste měl společné, co tohle všechno sdružuje, bylo by to slovo nebo číslo? Bylo by to spíš slovo, protože slovem to všechno začíná. Začíná to tím, že osobnosti se mu že musí najít společný jazyk, aby si rozuměli. Zpravidla tímto jazykem není matematika, i domnívají, že základem všech věd je matematika. I kdyby tomu tak bylo, umění se opravdu do spíše v porozumění pojmům – čili slovům – a ve vzájemném chápání intencí: co chceme, co ná nám jde. V technických disciplínách, které my však nepokrýváme, je zpravidla jasné, co je nás je cílem si rozumět. Takže odpovídám: slovo. A jaké by to bylo slovo? Bylo by to slovo jako symbol pro plejádu slov, samozřejmě. Mohu ovšem uvést příklad. Máme výzkumný záměr, který je sedmiletý a dnes jsme už za jeho polovinou. Téma záměru je komple by mohlo být to dnešní slovo. Rozumí se ovšem komplexita v různých oborech, jde spíše o za mimochodem velmi aktuální. Vyskytuje se nejvíce v matematické fyzice a v teorii nelineární také třeba v biologii nebo v kognitivní vědě. Díky tomu jde o pojem trošku mlhavý a sám o ale právě proto musí zajímat i filozofy. Lidská společnost je samozřejmě taky komplexní a těžko předpověditelnou dynamiku – například svět právě prožívá ekonomickou krizi a nikdo p vznikla, jak se bude vyvíjet a co proti ní dělat. Ještě k tomu statutu – pomůže vám v něčem konkrétně? Já myslím, že to hlavní je, že existuje a že určuje základní pravidla hry. Například jaký jej používat, jak se volí či jmenuje ředitel, jeho zástupce a akademická rada; jaká je dél období – jedná se tedy o jakýsi nezbytný „návod k použití“. V konkrétním bádání a ve snaze mezi různými obory se samozřejmě nelze opírat o nějaká formální, předem stanovená pravidla Děkuji za rozhovor. (Marie Kohoutová) reprezentační prostory Karolina reprezentační prostory Karolina - dekor historické dlažby